Autor:
Světlushka
Pár:
Severus Snape/ Harry Potter
Varování:
tragické
Shrnutí:
Severusovy rozevláté myšlenky
Poznámka:
čtěte a uvidíte
V povídce byl použit text k písni Chasing cars od Snow Patrol. Hrozně moc děkuju Golux za perfektní beta read. Dík =)
Všechno bude dobrý
Život. Proč? Jak? Nikdo neví. Nikdy. Ani on ne. Myslel, že je jako ostatní. A brzy zjistil, že není. Domníval se tedy, že pokud není jako ostatní, bude žít navěky sám. Myslel, že myslel správně, protože dlouho tomu tak opravdu bylo. Ale pak potkal někoho… Tenká hranice mezi nenávistí a láskou…
We'll do it all
Everything
On our own
Nová naděje. A zároveň strach. Zná vůbec sám sebe? Zná vůbec někdo sám sebe? Vzdychl. Dlouhé štíhlé prsty unaveně promnuly novou vrásku nad čelem.
We don't need
Anything
Or anyone
Čas, mocný to čaroděj, opět zastřel minulost jemným závojem. Strach odezníval. Všechno bude dobrý. Proč? Proč to nechal zajít tak daleko? Vidlička donesla do úst kousek lahodného pokrmu. Lahodného. Nechutnal vůbec nijak. Všechno teď chutnalo nijak, všechno z toho, co tak pracně uvařil. Má tedy vůbec cenu vařit? Dřív ho to bavilo, jenže… Ale co jiného by dělal? Jen seděl a utápěl se v nezkrotitelných myšlenkách, které nyní začaly žít vlastním životem? Jako by se oddělily od jeho těla a rozběhly se volně do všech stran…
If I lay here
If I just lay here
Would you lie with me and just forget the world?
Všechno bude dobrý. Kolikrát to jen slyšel? Od matky, od Brumbála, od Harryho… Od Harryho… Všichni jsou mrtví. Naděje umřela. Už mu nikdo nezašeptá do ucha tu nesmyslnou konejšivou větu, když bude mít strach, když nebude vědět jak dál… Nikdy. Jak absolutní to slovo je? Nebo absurdní? Vždycky si myslel něco o tom, jaký bude jeho život dál. A vždy se mýlil. Mohl se ale mýlit, když už nebyl na světě nikdo, kdo by ho na tu drobnost - na to, že nemá pravdu - upozornil?
I need your grace
To remind me
To find my own
Vzpomněl si na Harryho. Pamatoval si to jako dnes.
Všude kolem byla naprosto neproniknutelná tma a ve vzduchu se vznášel pach smrti a porážky. Lord Voldemort byl přemožen, nic přesnějšího Severus nevěděl, ale stačilo mu to. Konečně… Severus se snažil pohnout, ale bolest, která se mu zařezávala do všech částeček těla jej pomalu zdolávala. Ležel na okraji lesa, mezi prvními stromy, které oddělovaly ten prokletý hřbitov od hlubin hvozdu. Spočíval na čemsi měkkém, měl dojem, že další tělo. Člověk, který předběhl jeho vlastní osud. Nepochyboval, že také brzy zemře. Pak ale ucítil jemný dotyk na svém rozpáleném čele. Harry.
„Harry!“
„Ano, Severusi.“
Merline, ta úleva! Už se skoro bál… Ale z Harryho hlasu čišelo sice vyčerpání, avšak zároveň absolutní, konejšivý klid a jistota. Jak jinak? Nebelvír…
„Ano, jsem tu s tebou. Je po všem. Odnesu tě odsud.“
„Ne, já už… nemám šanci…“
Ucítil na svých rtech jemný starostlivý polibek.
„Ale ano, Severusi, máš. Špatné věci se dějí proto, aby mohly přijít ty dobré. A ony přijdou, věř mi. Musíš mi věřit. Všechno bude dobrý.“
Severus ucítil, jak ho silné paže toho mladého muže zvedly. Ucítil Harryho vůni. Naděje. Instinktivně se přitiskl k hrudníku jediné osoby, kterou kdy doopravdy miloval. Která kdy doopravdy milovala jeho. Teď vážně věřil, že bude všechno dobrý. A pak odkudsi ze tmy zaslechl nenápadný zvuk. Snad náznak pohybu, zašustění nohou v trávě… Hlavou mu bleskla strašlivá myšlenka, že některý Smrtijed přežil, že je někdo sleduje; než ji ale stihl zachytit, najednou ležel na zemi, přimáčknutý pod tíhou Harryho těla. Tichý zlý smích se mu zaryl hluboko do mozku a tepal mu ve spáncích…
Forget what we're told
Before we get too old
Show me a garden that's bursting into life
Když se probral z bezvědomí, bolest již téměř necítil. Zato se mu duší kradl nepříjemný pocit… Matně se rozpomínal, co se stalo. Ten smích… Ledová dlaň sevřela jeho srdce. Rozhlédl se kolem. Bílé stěny, bílé povlečení. Nemocnice Svatého Munga. U jeho postele seděl Remus Lupin. Vypadal unaveně a nešťastně. Voldemort zemřel, a on tady seděl, ve tváři výraz zoufalství. A Severus věděl. Zemřel ještě někdo další, někdo, kdo vůbec zemřít neměl… Zemřel Harry Potter - člověk, který pro ně pro oba znamenal tak moc... Odvrátil od vlkodlaka hlavu. Snažil se nadechnout nebo vydechnout, cokoli, jen se uvolnit z té křeče… Když se Remusova ruka zlehka dotkla jeho ramene, křeč povolila. Ve středu jeho hrudníku se utrhla lavina a s ničivou silou postupovala dál do jeho těla. Cítil horké slzy, jak mu tiše stékají po tváři, ale jako by ani nebyly jeho…
All that I am
All that I ever was
Is here in your perfekt eyes -
They're all I can see
Tělo se uzdravilo rychle. I mozek byl zjevně v pořádku - Severus dokázal bez problému namíchat jakýkoli lektvar, který k uzdravení potřeboval. Dělal to však naprosto mechanicky. Jeho duše bloudila kdesi daleko… Daleko v říši splněných snů, v říši nezmařených životů… V ráji… Nešťastná, ale krásná a čistá… Umřela tehdy v noci, kdy ji zlý smích vyrval z jejího těla… Té noci, kdy zelené oči pohasly a ty černé zůstaly na Zemi samy…