Fantasmagorium

Autor: Syriana
Hlavní postavy: Hermiona Grangerová/ Ginny Weasleyová
Shrnutí: Jak výhodné je býti primuskou
Poznámka: beta read Dark Angel

Dívčí ložnice

**v prefektských lázních**

Konečně mi skončila hlídka na školních chodbách. Dneska to byla fakt otrava – páreček druháků muckající se za sochou jednooké čarodějnice, jinak nikde nikdo. Výjimečně žádné porušování školního řádu, až se sama divím.

Celá ztuhlá se dovleču do společenské místnosti, která teprve začíná ožívat. Absolutně nemám náladu na Ronaldovy hloupé řeči, tak popadnu svůj měkoučký župan i s ručníkem a prchám do koupelny prefektů. Už se vidím v horké vodě plné bublinek vonících levandulí.

Otevřu dveře a, zamyšlená nad zítřejší hodinou Přeměňování, se začnu vysvlékat. Když už mám na sobě jen košilku, dojde mi, že tu nejsem sama. Slyším téct vodu z kabinky sprch. Kdo tu v tuhle dobu může být?? Nedá mi to a jdu se potichu podívat. Co vidím, mi vyráží dech.

Dlouhé vlasy barvy ohně kopírující křivku zad. Vidím, jak kapky vody stékají přes útlá ramena dál, podél páteře. Krásně pevný kulatý zadeček. Štěrbinku mezi hladkými stehny pravidelně přecházející ve vyčnělá kolena a dál, až ke štíhlým lýtkům.

Vyschlo mi v ústech a v klíně cítím zvláštní šimrání. Nemohu od ní odtrhnout oči. Přitahuje mě, jako květinka s nejsladším medem přitahuje včely k opylování. Mám obrovskou chuť se jí dotknout. Když vidím, jak se namydlené ruce dotýkají těla, toužím být žínkou. Toužím poznat tajemná zákoutí křehkého těla.

Ginny se otočí a trochu se poleká. Do téhle chvíle o mě neměla sebemenší tušení. Rychle maskuji hladový pohled. Ptám se, zda by mi nepůjčila šampón, že jsem si ho zapomněla vzít.
Vůbec se nesnaží zakrýt svou nahotu. Pohled mi padne na pevná ňadra s temnými hroty bradavek zvoucími k polaskání. Raději rychle uhnu pohledem. Vezmu si podávanou lahvičku, vykoktám ze sebe děkovnou odpověď a jdu k velkému bazénu s fontánou.

Ponořím se do pěny, zavřu oči a myslím na to krásné tělo. Tak moc bych ji chtěla ochutnat. Cítit svěžest jejího těla. Slyším klapnutí dveří . V ten moment mi ruka zamíří do klína. Lehce stisknu naběhlý klitoris a tělem mi projede vlna vzrušení. Druhou rukou si třu vztyčenou bradavku, zakloním hlavu a z úst mi unikne tichý sten. Ještě pár pohybů a mé tělo se zmítá v orgastických křečích.

Zhluboka se nadechnu a po chvíli otevřu oči. V hlavě se mi zrodil geniální plán. Spokojeně se usměji a oddávám se příjemné koupeli.

**dívčí ložnice**

Je už hodně pozdě, když se vrátím na kolej. V krbu dohasínají poslední řeřavé uhlíky a syčí do nastalého ticha. Všichni studenti už leží v postelích a prožívají své sny. O kotníky se mi otře Křivonožka a zamňouká na mě něco ve smyslu „pojď už spát.“ Škaredě se na něj podívám a zašeptám mu:
„Já dnes večer budu spát s někým jiným, než s tebou kocoure.“
Opovržlivě se otočí a odchází pryč.

Zanesu si věci do ložnice a pak se vrátím o patro níž. Jako primuska mám přístup do všech částí hradu, ložnice – dokonce i chlapecké - nevyjímaje. Stojím před pokojem šesťaček s uchem přilepeným na dveřích a poslouchám, zda už všechny spí. Nic neslyším. Je tam naprosté ticho a to mi dodá odvahu.

Zlehka vezmu za kliku a pootevřu dveře. Závěsy všech postelí jsou zataženy. Potichu jako myš se kradu až k jejímu lůžku. Namířím hůlkou na všechny ostatní a zašeptám:
„Ševelissimo“
Od téhle chvíle, ať už se bude dít cokoliv, nikdo nic neuslyší.

Pomalu odhrnu brokátový závěs a konečně ji vidím. Vlasy rozhozené po polštářích, krásná uvolněná tvář s lehce pootevřenými rty. Bledé pokrčené koleno vyčuhující zpod duchny. Je přikrytá jen do pasu. Mléčně bílá ňadra jsou schována za košilkou z jemného hedvábí, lemovaného krajkou.

Přisednu k ní a upravím pramen ohnivých vlasů, který jí spadl přes obličej. Sehnu se a přitisknu své rty na její. Jsou tak hebké. Otevře oči a upírá na mne svůj pohled. Odstrčí mě.

„Miono? Co to, do pekla, děláš?!“
„ŠŠŠŠŠ,“ přitisknu jí prst na ústa „Nebraň se, slibuji, že ti neublížím. Nic krásnějšího jsi dosud nezažila. Uvidíš,“ konejším ji.
„Ale, ale… to přece nemůžeš, to se nedělá…“
Její až dětská hysterie v hlase mne baví.
„To víš, že můžu. Nenuť mě použít hůlku!“
Vyděšeně polkne, avšak dál už nic nenamítá.

Odhrnu přikrývku a prsty jí sjíždím přes bříško až ke kolenům. Vychutnávám si hebkost sametové pokožky. Vykasám jí košilku a sundám kalhotky. Najednou se cudně snaží zakrýt. Stačí jeden můj varovný pohled a ruce spočívají nervózně podél těla.

Skloním se níže a špičkou jazyka si hledám cestičku přes ta hladká stehna výš, k její květince. Čára jemných chloupků mne zalechtá na nose, nasaji vůni - je tak svěží a nevinná. Rozevřu závojíčky a jazykem přejíždím přes její vstup. Zastavím se na malém vystupujícím hrbolku a začínám ho tvrdošíjně dráždit. Z Ginniných úst se vydere naléhavý sten. Jen se usměji a pokračuji v té krásné práci. Tělo na mé úsilí začíná reagovat. Je vzrušená a sama roztahuje nohy, abych měla lepší přístup. Její klín je krásně vlhký. Prstem přejíždím po zadečku. Odměnou je mi zrychlující se přerývaný dech. Když do něj pomalu vniknu prvním článkem prstu, její tělo se rozklepe silným orgasmem. Já ji v tu chvíli konečně ochutnám. Je nádherně sladká, přesně jak jsem si myslela.

Lehnu si vedle ní a obejmu stále se třesoucí tělo, vzpamatovávající se z prožité extáze. Pevně se ke mně přitiskne a políbí mě. Usměji se na ni a dám jí pusu do vlasů. Zmoženě zavře víčka a propadne se do spánku.

Také zavřu oči a ještě si říkám, že si počkám, až po mně zatouží sama. Spokojeně usnu.

Ráno se vzbouzím těsně před svítáním. Dívám se na Ginny a pohladím ji. Procitne a jediné, co řekne je:
„Přijď zase Mio…“
„Neboj přijdu…“ odpovím a odcházím na svůj pokoj.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský