Fantasmagorium

Autor: janek, Corny
Hlavní postavy: Remus Lupin
Shrnutí: Třicet drabblů na téma Remus Lupin, přičemž se nesmělo zmínit, že je vlkodlak.

30 drabblů janka a Corny

Co knihy nenaučí

Shrnutí: Když kniha nenaučí všechno.
Poznámka: Nenapsáno kvůli zisku, postavy jsou J.K.Rowlingové

Seděli jsme u jezera, šeptala k nám vrba. Já četl.

Jeden z nás si vjel prsty do vlasů a natáhl se pro okřídlený zlatý třpyt ve vzduchu.
Samolibý? Takový on byl.

Druhý zavýskal. Obdivoval ho. Obdivoval všechny.
Úlisný? Takový už byl.

A pak třetí, co se líně protáhl a zívl. Rád vyvolával spory.
Rozmazlený? Takový už prostě byl.

Přišla ona. Krásná, chytrá, laskavá. Dokonalá? Zdála se.

Tehdy ve větru nikdo necítil zradu.

Samolibý a dokonalá zemřeli vinou úlisného zrádce. Rozmazlený odešel - propadl se do neznáma.

Knihy mne nenaučily, jak se s tím vyrovnat. Jsem sám.

Ztracený? Zdám se být.

Do konce

Shrnutí: Když láska bojuje o čas
Poznámka: Povídka nebyla sepsána za účelem zisku, postavy jsou Rowlingové. Mládeži přístupné

Odejdi. Nechci být sám, ale pro nás dva není naděje. Dám ti všechno, ale nemám téměř nic. Nezasloužím si tě.
Jsi požehnání, které nepřijmu. Láska, co bolí. Bolest!
Já zkusil jí tolik, žádnou jak tahle.
Bolíš mne, přestaň!
Odejdi, neohlížej se. Nechci, abys viděla mé slzy. Jdi už!

Nedovedu tě odmítnout. Víš to. Zůstáváš.
Neplač, prosím!
Bolíš mne. Nedokážu ti říct sbohem. Stiskni mou ruku a nechoď. Potřebuji tě.
Nechci být sám, ačkoli pro nás není naděje. Oba to víme. Zůstaň.
Tiskni mou ruku. On odešel. Vím, že by to takhle chtěl.
Zatím mne objímej, dokud to jde. Do konce.

Dopis z Azkabanu

Shrnutí: Celkem nezajímavý dopis z Azkabanu možná obsahuje zajímavé a důležité poselství.
Poznámka: Všechno vymyslela a po zásluze shrábne J.K.Rowlingová.

AhOj, Nymfadoro.
Myslím - vím, jak ráda hraješ nohejbal. možná nejsi naprosto nejlepší, zato jSi pro mne ta nejpřepychovější žena. Tak rád bych ti řekl, jak tě miluji. Věříš mi, že bych byl rád s tebou, ve tvém pokoji? Tak moc bych si přál dotýkat se tvé hebké kůže. Zatím trčím tady, v Azkabanu a poslouchám, jak za tlustými zdmi Fouká vítr. Jak dlouho mě tady hodlají držet? Řekni jim, ať mě pustí. Chci za tebou. Snad přijde den, kdy tě za mnou pustí. Osvoboď mě, lásko. Chybíš mi. Tvá slova… Opatruj se mi tam venku, miláčku.

Navždy tvůj…

REMUS

Dostal jsem je všechny

Shrnutí: Jakpak se asi Remus baví ve svém volnu?
Poznámka: Je to Rowlingové. Jo. Takže případně víte, komu vynadat. Pro osoby se silným žaludkem

Dnes jsem byl ve formě. Než jsem se vydal na lov, pořádně jsem si odpočal, hezky jsem se protáhl, do kapes nastrkal několik speciálních pomůcek a vyrazil.
Jak jsem se královsky bavil! Ty jejich zděšené obličeje! Ta krev, ty kusy masa, co z nich létaly na všechny strany!
To napjaté ticho, když se plížím lesem, a stopuji svou další kořist! Miluju tuhle zábavu!

V mudlovském hostinci se barman s pochopením díval na neobvyklého štamgasta, který večer co večer trávil hodiny u stále stejné atrakce. Co ho asi na té pitomosti s názvem "Ulov si svého teroristu" může pořád tak bavit?

Globální hledění

Shrnutí: Sentimentální blábol. Co jiného jste čekali?
Poznámka: Za všechno může Rowlingová. Já jen - kdybyste to ještě nevěděli. A já za tuhle povídku peníze nechci. Fakt. Myslím to upřímně!

Na mém stole stojí mudlovský vynález, který jsem dostal kdysi dávno od Hermiony. Myslela asi, že mne potěší. Bylo to od ní hezké.

Pozoruji glóbus. Věrný obraz světa, který je nám dán. Jedním prstem ho roztočím, a hledím...
Všude jsou lidé. Různí lidé. A jejich životy jsou jiné a přece stále stejné celé myriády věků.
Jsou lidé, kteří dělají všemožná kouzla, jen aby neumrzli ve své ledové zemi.
Jiní se trápí žárem slunce, a marně hledají pár kapek vody.
A v každém okamžiku na zemi kypí a požírá svou živoucí potravu několik válek…
Pořád. Vždy stejně. I právě teď.

Avada…

Když šíp doletí daleko

Shrnutí: Smrt Abuse Brumbála přinutí mnoho lidí spáchat spoustu věcí, na jaké by jindy nepomysleli. Nebo na ně mysleli již dávno a teď jim v tom nic nebrání?
Poznámka: Pokud mi budete chtít něco věnovat, mám smůlu, všechno půjde na adresu paní Rowlingové, protože mi odmítli Remuse patentovat. Grrrrrr!!!

Brumbálův pohřeb. Smutek všech, můj, její… Slzy derou se na naši tvář.
Bílá rakev stojí vpředu - jeho jediná připomínka. Jsem tak prázdný. Kentauři od lesa k poctě nejmocnějšímu kouzelníkovi vystřelují šípy. Déšť tisových proutků se špičatým hrotem se blíží. Všechny šípy dopadají na louku, jeden letí dál. Dopadne vedle mne. Zvedám ho ze země. Pevně ho uchopím, vyzkouším ostrost jeho hrotu.
Vryji do své ruky krvavou vzpomínku. Schovám šíp, nechť mi připomíná jeho. Nesmím ho ztratit. Dnes v noci ho bude třeba. Mé hrdlo bez něj je prázdné. Chci odejít. Památka na něj budiž vysvobozením. Zatím sevřu její ruku.

Já chci být milován

Shrnutí: Remus, stejně jako každý člověk, chce být milován. Podaří se mu v jeho příteli probudit něhu a pochopení?
Poznámka: Pokud mi budete chtít něco věnovat, mám smůlu, všechno půjde na adresu paní Rowlingové, protože mi odmítli Remuse patentovat. Grrrrrr!!!

Na zasněženém kopci se tyčily dvě postavy. Remus Lupin se naklonil ke svému příteli a zamával mu paží před obličejem. Nevnímal ho. Jako vždycky. Remus se kysele ušklíbl a začal vyčítat všechno, co v sobě celé dny dusil.
„Chováš se směšně. Jsi směšný! Děláš, jako bych neexistoval! Stačí ti, že jsem tě udělal, ale co dál? Já tě nezajímám! A ty tvoje koule už mi taky lezou na nervy. Jsou ošklivé! Ty jsi ošklivý! Jdu udělat někoho jiného! Chci rovnocenný vztah!“ zařval Remus zoufale. Otočil se a kopl do přítele. Znovu.
„Promiň, já nechtěl,“ zamumlal. Ale bylo pozdě. Sněhulák roztál.

Jak jsem dostal tričko

Shrnutí: Předvolební kampaň zasáhne skutečně každého! Jen pro ty, kdož opovrhují politikou
Poznámka: Svět patří J.K.Rowlingové, stejně jako svět a zisk, idey a trička patří jedné politické straně

Poslouchej, Nymfadoro, co se stalo. Jdu po ulici, tu vidím mudlu!

*****

"Hej! Vy! Nechcete tričko naší strany?"

"Jaké strany?"

"Levé strany!"

"Ale stojíte napravo!"

"Ale tfuj!" odplivl si chlapík, přeskočil na druhou stranu a pokračoval.

"Koho volíte?"

"Já?"

"Vidíte! Nevolíte! Nevolíte, protože je špatná vláda. Jste celý otrhaný! Jako co pracujete?" vyzvídal mudla.

"V podzemí." odpověděl jsem vyhýbavě.

"Dělnická třída! Vidíte! Jste utlačován?" drmolil mudla nadšeně.

"Neustále." potvrdil jsem.

"Jaké máte vzdělání?"

"Eee, vzdělání?" nechápal jsem.

"Vidíte, nemáte! Chceme rovné vzdělání pro všechny!" ujistil mě.

*****

A teď mám pět třešinkovaných triček. A mudla měl radost! Asi prodavač třešní…

Je tak chlupatý…

Shrnutí: Remus prosí Harryho, aby ho ochránil.
Poznámka: Peníze za HP svět patří Rowlingové. Já vím. Pro všechny kromě arachnofobiků.

"Harry… Harry, jsi tady? On se blíží! Pomoz mi, prosím! Sám už to nezvládnu, nedokážu se mu bránit, ani se na něj dívat. I jen pomyšlení, že by se přiblížil, mne bolí!"

Muž v otrhaném hábitu se zoufale rozhlížel, šermoval nejistou paží před sebou hůlkou a po skráních mu stékal ledový pot.
Bál jsem se. Co ho mohlo přivést do takového stavu? Ani před samotným Voldemortem se nesklonil v hrůze, a čelil mu tváří v tvář!

"Ty chlupaté nohy… ty oči… nesnesu pohled do jeho očí! Harry, prosím, nenechávej mne s ním o samotě!"

Vtom jsem ho uviděl. A zamáčkl.

Je z knihy

Shrnutí: Remus se zamiloval. Je na čtenáři, aby si vybral, jestli hlavní hrdina zrovna čte Annu Kareninu nebo Včelku Máju. Láska je věčná! Pro všechny zamilované
Poznámka: Finanční nároky a iluze si nedělám. Stejně nic nedostanu, všechna autorská práva už mají jiní. Například Rowlingová

Dnes jsem něco ztratil.
Bylo to něco, co může kouzelník ztratit tisíckrát, a je přešťastný.
Nebo to neztratí nikdy, a jeho život je jedna šedá, pustá pláň.
Ztratil jsem srdce.

Je tak krásná, když pluje svým vysněným světem. Její oči mi připomínají čisté nevinné studánky, a já bych do nich chtěl hledět věčně.
Kdybych mohl udělat kouzlo, jaké ještě nikdy nikdo nedokázal, vím, jaké by bylo. Přivedl bych ji z papírových stránek do našeho světa, aby v něm vířila a zářila jako láskyplná víla.
Ale jsou kouzla, která nám nejsou dána. Možná někdy najdu živoucí bytost, která se jí podobá.

Moje malá zvrhlost

Shrnutí: Uvažovali jste někdy nad tím, proč je to tak dlouhé? K čemu? Malý Remus je v noci sám na koleji a právě nad tímhle uvažuje.
Poznámka: Všechny postavy patří J.K.Rowlingové, stejně jako svět HP a zisk z tohoto slohového útvaru - tedy zisk veškerý žádný.

Sedím shrbený nad úkolem. Přemýšlím. Jak se proboha jmenoval skřet, který potlačil tu vzpouru? Potlačil ji vůbec? Jak dopadne famfrpálový zápas?
Přestal jsem myslet na učení a mou mysl postupně ovládala ta touha. Zvrhlost… Rozhlédl jsem se a zjistil jsem, že ve společenské místnosti jsem sám. Portréty už spaly a já se tomu mohl poddat. Pozorně jsem nastražil uši… nikdo nešel. Rychle jsem ho vytáhl.
Ta délka mne fascinovala. Na co je to vlastně tak dlouhé? Nikdy to nemůžu využít. Na ozdobu? Raději bych menší…
Sevřel jsem kolem něj ruku. Přejel jsem po celé jeho délce. Ach ne, teče inkoust!

Musí to být

Shrnutí: Je to hrozně depresivní, pro slabší povahy až děsivé! Na vlastní nebezpečí.
Poznámka: Povídka nebyla napsána za účelem zisku, postavy patří J. K. Rowlingové. Dobře jí tak.

Nedá se nic jiného dělat. Takhle už nemohu žít! Kam se podívám, všude prázdnota. Nemám, jak bych se nakrmil, nevidím žádnou možnost, jak dál pít vodu, nevím, JAK vůbec dál žít…
Je to nutné, dříve či později k tomu dospěje snad každý. Nedá se to věčně odkládat, jednou přijde ta osudová chvíle, kdy je čas na zoufalé kroky…

Zachmuřený muž vešel rozhodně do místnosti, kde bylo vše potřebné k tomu, co se právě odhodlal udělat.
Zvolna si natáhl rukavice na své bílé zjizvené ruce - to aby si je nepošpinil. Přikročil k činu.

Remus Lupin poprvé ve svém životě umyl nádobí…

Neohlédnu se

Shrnutí: Máte občas pocit, že za vámi někdo stojí? A co když to není jen pocit?
Poznámka: Svět i zisk made in J.K.Rowlingová.

Vím, že za mnou je.
Sedím u starého psacího stolu.Cítím jeho přítomnost, jeho pohled na mém krku. Vím, co se stane.
Skloněný nad pergamenem stáčím pohled k pramenům vlasů, co mi padají přes rameno. Hnědé kadeře zestříbřely, na obličeji se vykreslil nespočet vrásek. Vráska jako připomínka všeho, co jsem zažil. Kdysi jsem byl smutný. Ale teď jsem se smířil se vším.
I s tím, že za mnou stojí on. Maskovaný muž se znamením zla na předloktí. Stojí za mnou se zdvihnutou hůlkou a chystá se mne zabít. Čekám… Neotočím se. Vím, že tam je. Prosím ho, aby se konečně odhodlal.

Ona mne píchla

Shrnutí: I v kouzelnickém světě se najdou týrané děti. Věděli jste to?
Poznámka: Povídka nebyla napsána za účelem zisku, všechny postavy patří J. K. Rowlingové.

Šel jsem toho dne s maminkou na vyšetření. Když jsem byl naposled u Svatého Munga, tak se mi tam moc líbilo. Lékouzelník, co mi počítal zoubky, měl hezký řetízek kolem voňavého krku, který mi připomínal nedělní snídani. Nejvíc ty pěkně propečené kousky slaninky, co mi maminka vždycky extra vybírá.
Když jsme došli do ordinace, byla to jiná, než posledně. Stěny byly samá květinka, a ta paní, co se na mne hned ve dveřích tak hezky usmála, měla hábit s černými a žlutými pruhy. Vešel jsem dovnitř, nic zlého netuše. Mladý králíček, lezoucí vlku do tlamy.
A pak se to stalo…

Práskač

Shrnutí: Když se vám směje i postel
Poznámka: Kromě postele všechno patři J.K.Rowlingové, dokonce i zisk a svět.

"Byl jsem s Billem na rybách."

"Miláčku, Nymfadoro. Neodvracej se ode mě. Máš dneska tak krásně zelené vlasy…"

"No tak. Hele! Ty jsi koupila nové křeslo! Stejné, jako to naše staré!"

"Lásko, asi bude zemětřesení!"

"Ta postel na mě ošklivě koukla! Ona se mi směje!"

"Broučku, nemáme někde v koupelně kýbl?"

*****

Nymfadora neodpovídala.
Zvedla se ze zcela kamenně se tvářící postele a vydala se po nehybné podlaze do kuchyně. Cestou minula zrcadlo a zkontrolovala svůj účes žvýkačkové barvy, která nepřipomínala zelenou.
Cestou obešla jedno jediné křeslo, posadila se na kuchyňskou linku.
"Však on mi o těch rybách hostinský vyprávěl."

Před nimi nebudu brečet

Shrnutí: Remusi Lupinovi se stane něco moc ošklivého!
Poznámka: Tento drabble jsem psala po rozhovoru s mužem, který tímto peklem prošel a zažil všechny hrůzy zde popisované. Proto doufám, že jeho poselství budete brát dostatečně vážně. Na památku postiženým touto hrůzou!
jen pro ty, kdo vědí...

Remus a ona

Shrnutí: Je zbytečné. RL/ona, jak už jsem řekla.
Poznámka: Povídka nebyla napsána za účelem zisku, postavy patří J. K. Rowlingové.

V mládí jsem ji neměl rád. Co, neměl rád! Já ji přímo nesnášel! Moje matka mi ji neustále vnucovala, ale já se na ni nemohl ani podívat.
Prý, že má úroveň, že je jedna z nejlepších. Když jsem vytušil, že bude přítomna při večeři, vždycky jsem utíkal. Ještě bych se musel tvářit, že ji miluji, že o ni stojím…
Z toho je poznat, jak se lidé mění. Dnes bych za ni dal život… Za její mléčnou bělost, za vlahý pocit v ústech, za její vůni, za ty nádherné zelené kousíčky, co obsahuje…
Ano, dnes už jsem moudřejší - miluji koprovou omáčku!

Remus a prkénko

Shrnutí: K drabble psáti ještě shrnutí mi připadá zvrhlé.
Poznámka: Povídka nebyla napsána za účelem zisku, postavy patří J. K. Rowlingové. Prkénko je Remusovo, a já mu ho přeji.

Tedy, takhle mi ubližovat! Já tě jen zvedl! Nechtěl jsem ti nic špatného udělat…
Chápu - možná, že tě vystrašilo, že jsem si začal odepínat pásek, pak jsem si rozepjal knoflík svých ošumělých hnědých manžestráků a moje ruka sklouzla k zipu. Pomalu, pomaličku jsem vzal za jeho jezdec, a táhl směrem k matičce zemi. A pak vyšlo najevo, že nenosím spodní prádlo - to víš, je to nákladný luxus, ne každý si ho může dovolit.
Ale já opravdu nechtěl - u Merlina! - ani mne nenapadlo, že bych tě pošpinil!
Nebylo třeba se uchylovat k násilí! Skřípnout mi moji pýchu!
JSI ZLÉ!

Remusova štětka

Shrnutí: Lehce vulgární příběh, ale i Remus je jen člověk a podléhá světským radovánkám
Poznámka: Remus je J.K.Rowlingové, koupelna moje, ale zisk z toho mít nebudu. Mládeži nepřístupné.

Přijdu do koupelny a najdu ji tam. Jako obvykle. Dokáže tam strávit celé dny. Nepochopím ji. Vrhnu na ni vražedný pohled. Opět se chystám na souboj nás dvou. Bojujeme urputně, ale vždycky vím, že vyhraji. I ona to ví. Ví, že jsem její pán.
Obtočím kolem ní ruku a pohlédnu do zrcadla. James měl pravdu. Prostě se k sobě nehodíme.Ale záleží mi na názoru ostatních? Stejně ji mám jen na jedno a každý, kdo mě zná, to chápe. Chápe to také, se svým údělem se smířila. Jen mi na ní vadí ty chlupy…
Ale přesto se s ní holím rád.

Romantická procházka

Shrnutí: Jaro je v rozkvětu a Remusova milovaná ho vyláká do přírody.
Poznámka: Všechno je Rowlingové, píšu bez nároku na zisk.

Sedím na louce a poslouchám, jak krásně zpívají ptáci. Na romantičtější místo jsi mne opravdu nemohla dovléct. Nakloníš hlavu na stranu, a jako by ses zaposlouchala do zpěvu drozda nad námi. Pak spokojeně přimhouříš oči a položíš mi hlavu do klína. Přitisknu si tě k sobě a vdechuji vůni tvého těla. Mokré kapičky se na tobě ještě třpytí. Voda byla ledová, já bych tam nevlezl.
Ty jediná jsi při mně stála a já se ti za to odvděčím. Políbím znovu tvou hlavu a projedu krátkými černými chloupky na tvém těle. Vím, že to chceš, dnes se tomu nebráním…
Aport, Asto!

Romeo a Julie

Shrnutí: neprozradím
Poznámka: neziskové

Snění.
Ztracená barva jejích vlasů ožívá. Rdí se.
Jak snadné je štěstí.

Neštěstí snadnější.
Má roztrhaný plášť a ticho chladného pokoje rozumu - tak bolavé, až křičí - se zadře pod kůži, pod duši, pod sny.
Jak zatmění, nedovolí paprskům zahřát jí dlaně.
A tma zůstavá v jeho očích.

Co kdyby.
Co kdyby se paprsek dotkl tváře. Nechtěla by jiný svět. Pro pocit náležení zapomenout na pokoje, slunce i sny.
Jen patřit.

Mudlovská báj. Příběh lidí, stokrát stejný, jinojiný.
Baltazarův lektvar, promarněný vzkaz. Jak málo stačí, aby sluneční svět odešel, a dívčí vlasy jasných barev zešediví.
Bez obrany.
Beze snění.

Srdce tvé mi řekne

Shrnutí: Poslouchej - tys jak to srdce tvé
Poznámka: Nebylo sepsáno ze účelem zisku, přiznávám, že jsem námět obšlehla a postavy ukradla J.K.Rowlingové.

Zelené světlo. Smrt?
Objetí. Cítím tlukot tvého srdce. Silný úder. Bude znít navždy. Otřásá tělem, dává život. Když úder dozní, slyším další úder. Jen málo lidí ho může slyšet. Slabounký… Křehký, raněný,odevzdaný. Silný úder prve ho nepřehlušil z pýchy, zloby. Chce křehký úder chránit. Před světem, zlobou, zkázou a další ránou. Chránil´s mne také tak. Odhrneš pramen. Nevíš, že čtu z tvého srdce. Zkřivíš rty. Sevřu tě - čekám, tvé srdce dozní. Had vyhrál. Slza. Slabý úder bude navždy. Navždy…

Tak rád bych dal čas

Shrnutí: Pár slov = pár pocitů, ale četba jen na vlastní nebezpečí
Poznámka: Povídka nebyla sepsána za účelem zisku, postavy patří J.K.Rowlingové

Nedostávám, neberu, dávám, i když nemohu mnoho nabídnout.
Co jí mám dát výměnou za její lásku? Poprvé si dovoluji dostávat, chci brát. Co dát výměnou?
Roztrhaný záplatovaný plášť? Kadeř šedí prokvetlou?
Příslib nebezpečí a strachu dokud nás smrt nerozdělí?
Smrt…
Rozdělení přijde brzy… Možná ještě dřív.
Ona to nepochopí. Nechce. Existuje láska bez braní? Bez naděje na budoucnost?
Není čas. Je válka! Nesmím otálet. Nemrhám časem. Mým a hlavně ne tím jejím. Je mladá. Tolik mladá…
Už vím, co jí darovat.
Čas nemohu, i když bych tolik chtěl. Lásku ano. Výměnou…
Čas se krátí, ale stále je. Čas pro nás.

Tisíckrát a poprvé

Shrnutí: Remus Lupin a jeho vzpomínky. Dávno ztracený a znovu nalezený přítel.
Poznámka: Nebylo sepsáno za účelem zisku, postavy i svět HP patří J.K. Rowlingové

Je stejný. Vlasy, gesty, slovy.
Neví to.
Vzpomínky! Zase jim podléhám! Nedokážu na něj koukat. Odvracím se.

Tehdy jsme seděli u jezera, hráli si a nikdo nevěděl, jak brzy to skončí. Jeden z nás zradí.
A já ho nenávratně ztratil.

Když jsem ho uviděl poprvé, nevěřil jsem. Byl stejný. Takový, jak jsem ho pamatoval. Chtěl jsem s ním usednout k jezeru a vrátit čas. Beze zrady.

Podávám mu čokoládu, jako tisíckrát předtím a přece jakoby poprvé.

Teď spí. Jako spával v nebelvírské věži.

Ne! Tohle není on!

Přesto tak stejný…

Prokletá věštba!

Má úděl. Budu chránit Dvanácteráka. Znovu ho neztratím.

Už jim nedovolím ničit

Shrnutí: Jedno velmi výchovné Lupinovo předsevzetí
Poznámka: Na tohle téma už cosi psala nějaká Rowlingová. Takže peníze a věcné dary posílejte jí.
Zvláště vhodné pro adepty učitelského řemesla

Viděl jsem, co udělali. Tolik tragédií, tolik špíny, tolik slzících očí! A rozhodl jsem se to změnit.
Jako učitel mohu vštípit studentům už v mládí, co je špatné a co dobré. Ze škol už nesmějí vycházet žádní zlí, zkažení lidé.

Už ani jedno zvířátko přejeté kočárem! Ani jeden další druh vymřelého pavouka! Ani gram ďasovčího tuku! Nedovolím, aby kdokoli odhodil byť jen obal od čokoládové žabky v lese, v čistém lůně přírody! Nebude dalších oblaků dýmu, linoucích se z komínů, a svým zápachem vhánějících pěnkavám na římsách Bradavického hradu slzy do korálkových oček!
Já ty zmetky vychovám!
Stanu se ekologem!

Už se na něj těším

Shrnutí: Každý něco tajíme. A mírumilovný Remus? Ten také… Má totiž jednu vášeň…
Poznámka: Postavy, svět HP i zisk patří J.K.Rowlingové. Pro silné povahy.

Už se na něj těším. Přinesou mi ho až pod nos, hlupáci. A netuší, co s ním budu provádět. Ach, jak bude krásný. Láká mě už to pomyšlení na něj. Bezbranný, samotinký, vydán mi napospas. Bude holý, malý, ale ne zas moc. Na velkého bych si netroufl, zatím nejsem takový šampión. Těším se, až to jeho mladé tělíčko očichám. Vždycky tak krásně voní. Nesmí být tlustý, to nesnesu! Možná ho chvíli dusili, snad to na něm bude znát a nebude se vzpouzet mé vůli. Vezmu ho do úst… Pak... mají ostré nože? Bude téct krev?
"Molly, už bude ten steak?"

Vidíš mne?

Shrnutí: Osudová žena Remusova života.
Poznámka: Žena, svět, Remus i zisk patří J.K.Rowlingové

Sedím a dívám se do tvých očí. Jediný pohled a všechny vzpomínky se vrací. Ať jsou jakkoli bolestné, jsem za ně rád, protože jsem měl možnost tě poznat. Nevím, jestli mne vidíš i ty. Ty jsi jedinou ženou, kterou miluji opravdovou láskou. Jsi jediná, která ode mne nic nechce. Jediná, která mne „jen“ miluje… Nežádá, nechce, abych jí lásku oplácel, za to jsem ti vděčný. Víš, že jsem vždycky byl.
Jen ty mě znáš takového, jaký opravdu jsem. Ještě jednou se podívám do tvých očí… Zafouká vítr a tvá fotografie letí do plamenů v krbu. Slza.
Prosím, neopouštěj mě. Mami…

Vlčí máky

Shrnutí: Vlk - ehm… tedy vlastně… ko/u/zel/ník/ zahradníkem
Poznámka: Bohužel, korunky shrábne Rowlingová. Co nadělám.

Konečně jsem našel práci. Kouzelník v mé situaci si moc vybírat nemůže. Ale tohle zaměstnání je pro mne jako stvořené.
Ráno přijdu, vyhrabu jámu, něco do ní strčím, použiju jednoduché urychlovací kouzlo, a můj šéf je večer nadšený, jak se mi práce daří.
Zrovna včera povídal: „Ještě jsem fakt neviděl, aby v našem „Výzkumném centru pro modifikování rostlin“ Lupus luteus vyrostla a vykvetla během jediného dne. Náš projekt na odstraňování toxických zbytků toluenu z půdy bude díky tomu hotov ne za několik roků, ale za několik měsíců!“
Jak málo stačí mudlům ke štěstí! A teď jdu zalít ty vlčí máky…

Zpěvy půlnoční

Shrnutí: Monolog ztroskotance, i takový jsem kdysi vedla
Poznámka: Nebylo sepsáno za účelem zisku, sponzoři vítáni, veškeré postavy i svět HP patří J.K. Rowlingové, až na verše, které jsou dílem neznámého tragického básníka (no jo přiznávám se, ale zrovna jsem na poezii neměla náladu) a verše jí nedám, ačkoli za mnoho nestojí

Objímám temnotu a tichounce zpívám.

„V dálce slunce zapadá, má duše je s ním, Zšeřila se dálava, V duši mé je stín.“

Šeptám ta slova. Znám pravdu, kterou hlásají. Jedinou útěchou budiž minulost. I ta mne děsí.
V budoucnosti nenacházím spásu - jen smrt. A má přítomnost ? Šedý plášť, temnota, odmítání ženy, která mne miluje. Nemohu jinak. Brumbál odešel. Chci za ním. Nemohu. Zatím ne. Pro tento okamžik je mou přítomností slza.Vyznání lásky k té, jež se nikdy nedozví, že ji miluji.

„V dálce slunce zapadá, má duše je s ním, Zšeřila se dálava, V duši mé je stín.“

Zrcadlo

Shrnutí: Překvapte se!
Poznámka: Povídka nebyla napsána za účelem zisku, postavy patří J. K. Rowlingové. Zrcadlo bylo původně jedné zlé královny, pak ho nejspíš zdědili její potomci. Kdo ví, jak k němu Remus přišel.

„Zrcadlo, zrcadlo, pověz mi, kdo je nejubožejší tvor na zemi?“obrátil jsem se na svůj odraz.
„Kdo přítele měl za zrádce a zrádce za přítele.“
Myslíš tím Siria a Petra? Jak jsem to mohl tušit? Nebo to bylo jinak? Kdybych zabránil Jamesovi Srabuse ponižovat, možná – mohlo být všechno jiné?
„Učitel bez žáků.“
No jistě, kdopak by břídilovi a smolaři, jako jsem já, svěřil své dítě, že?
„Kdo miloval a vzdával se lásky.“
To narážíš na co? Na Lilly? Trhni si! Nebo mluvíš o Nymfadoře? Víš o životě houby!
„Poznal ses? Jsi to ty, Remusi!“
Střepy prý přinášejí štěstí. Věděli jste to?

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský