Fantasmagorium

Autor: Swa
Hlavní postavy: Draco Malfoy / Harry Potter; Draco Malfoy / Lucius Malfoy
Shrnutí: Krev Malfoyů se nezapře
Poznáma: Já na ty dlouhé sladké cajdáky moc nejsem.
Děkuji Lady S za beta read.

Drahoušku, mám pro tebe dárek

Lucius seděl v jednom ze svých luxusních křesel, utápěl špatnou náladu a rozladěnost v další láhvi archivního vína nevyčíslitelné hodnoty a pozoroval fotku Narcissy pověšenou na zdi. Musela zemřít. Přeci jen, ona nebyla Malfoyová. Byla sice jeho žena, ale ne jeho krev. Jeho krev byl už jen Draco, který se teď někde válí s tím prašivým Potterem. Od té doby co Pán Zla zvítězil má až moc vysoké požadavky na všechny Smrtijedy. Nechal vyvraždit více než polovinu kouzelnického světa a stále mu to nestačí, stále pátrá po Potterovi. Nasadil na něj novou zbraň. Draca. Jeho zbožňovaného Draca, jeho miláčka, jeho sen, jeho všechno. Potter pro něj také měl vždy jistou slabost. Uvěřil mu, když pak za ním přišel, s tím, že se chce přidat na stranu dobra a budou se ukrývat společně. Teď si představoval, jak si to jeho nemilovanější Draco rozdává s rozcuchaným Potterem. Viděl jeho lehce růžové tváře rozpálené vášní, jiskry v očích...

*****

Luciusův pohřeb se odehrával tajně, aby Pán Zla nic nezjistil. Přišlo jen pár smrtijedů a Draco, taktéž tajně, aby prozměnu Harry nic nezjistil. Dracovi se zvedal žaludek. Tohle by jeho otec nikdy nepřipustil. Byl zvyklý na všechen přepych a noblesu. A teď? Teď jen Severus pronesl krátkou řeč o Luciusově životě, rodině a strčili ho do Malfoyovic hrobky v jednoduché bílé rakvi bez jakéhokoliv zdobení. Takhle by si to nepřál. Určitě by chtěl na svém pohřbu spoustu lidí, hudbu, přepychový raut a ne to takhle odbýt. Draco vzteky zatínal pěsti.
Ještě si vzpomněl, že by měl Severusovi předat nejnovější informace,jak pokračuje s Potterem. No, pokračuje. Vlastně jak mu Potter pije krev, stejně jako všem ostatním.
„Severusi, počkej! Jen Ti chci něco říct.“
„Ale ale! Copak Draco? S Potterem to neklape?“ neodpstil si svůj obvyklý sarkasmus.
Draco se ale nedal, „Jak by asi mohlo, nevíš tak náhodou? Vzkaž Voldymu, že pozítří to bude všechno vyřešené!“.
V Severusovi by se v tu chvíli krve nedořezal. Dracova drzost překročila přípustnou mez. Na čele se mu objevily vrásky a zavrčel: „Pro tebe to není žádný Voldy! Ano, vyřídím mu to! A ty se hlídej, aby ses neprozradil!“
Severus jen nechápavě zavrtěl hlavou, ten Potter na něj má špatný vliv. Raději rychle zmizel, aby se nikdo nedozvěděl, že byl na Luciusově pohřbu. Kdo ví, kolik Smrtijedů ještě nechá Pán Zla vyvraždit?

*****

„Harryyy! Drahoušku! Mám pro tebe dárek!“ volal Draco už od dvěří. Harry mu přišel naproti a pozoroval, cože mu to vykouzlilo takový úsměv na tváři.
„Ale nepovídej? A jaký? Vždyť ještě není Štědrý Den!“ Harry se nestačil divit, co jeho láska vymýšlí. Celé dopoledne zdobil stromek, pekl cukroví, uklízel byt..prostě vykonával všechny ženské domácí práce, které dělávala paní Weaslyová, než ji Voldemort zabil. Draco se jen lenivě protáhl. „Počkej, dostaneš ho zítra, dnes jsem už unavený, jdeme spát.“
Draco celou noc nespal. Ležel tiše na boku a přemýšlel. Otec by měl obrovskou radost. Mezi svými úvahami občas porozoval převalujícího se Harryho, který neustále přemítal o Dracově dárku. Házel sebou na posteli, občas něco polohlasem zabručel. Tan Potter je fakt dokonale divný. Oba už se nemohli dočkat rána. U snídaně seděli naproti sobě přes stůl a každý si hleděl svého talíře palačinek s marmeládou. Draco jedl kultivovaně, jako pravý Malfoy. Harrymu občas něco někam upadlo, srkal mléko ze sklenice.
„Tak už mě nenapínej. Co je to za dárek?“ zeptal se nedočkavě Harry s plnou pusou palačinek.
„Letenka!“ zazubil se Draco.
„Letenka?“ nechápavě zopakoval Potter a zaskočilo mu překvapením. Chvíli prskal a kašlal na celé kolo. Pořád ten stejný nechápavý Potter. Jakoby ho viděl sedět ve školní lavici. Bez Hermiony byl vyřízený.
„Ano, letenka. Rovnou do Azkabanu! Přímá linka.“ Draco ho pozoroval svým klasicky povýšeným Malfoyovským vítězným pohledem. Dostal ho. Harry vyvalil oči. Tohle opravdu nečekal. Tolik Dracovi věřil. Všechny plány, které spolu měli. Chtěl stihnout ještě tolik věcí po boku svého milovaného Draca. Byl natolik ochromen šokem, že se nebyl schopen bránit. Vlastně ani neměl jak. Jeho hůlku držel v ruce Draco.
Přesně v tu chvíli k nim vtrhla skupina Smrtijedů se Severusem v čele. Ten jen prohodil směrem k Dracovi „Máš štěstí, žes to nezbabral!“ a odtáhli Harryho pryč. Teď už bude Pán Zla spokojený. Draco zachránil čest rodiny, nikdo už nebude na Malfoye plivat, že zradili.

*****

Draco se rozvaloval v oblíbeném křesle svého otce. Fotku Narcissy vyměnil za fotku Luciuse. Narcissu nechal jen v malém rámečku nad krbem. Byla sice jeho matkou, ale neměl k ní zase takový vztah. Jeho vzorem byl Lucius. Vždy perfekní. Kopíroval přesně všechny jeho zvyky. Pustil si hudbu, otevřel láhev vína, pozoroval jeho portrét a v duchu k němu mluvil. Emoce sice svíraly jeho duši, jenže neplakal. Je Malfoy, nebude v sídle Malfoyů brečet, není to jejich zvykem.

Ach otče, kdybys jen tušil jak se mi to tobě stýská. Kéž bys mě mohl dnes vidět! Dostal jsem Pottera! Dostal jsem ho! Očistil jsem jméno rodiny! Byl bys na mě hrdý! Víš vůbec, jak moc zase toužím po tvé milující náruči? Smyslných polibcích, které mi nedá nikdo krom tebe? Proč jsi musel zemřít? Nebylo nám dopřáno zažít ještě spoustu zajímavých chvil a já si to tak přál. Najdu ještě někdy takového milence jakým jsi byl ty? Všechno jsi mě naučil. S nikým jiným to nebylo tak úžasné jako s tebou. Nechci bez tebe být! Vím, že je to potupné, ale dovol mi aspoň jednou projevit slabost.

Posilněn červeným vínem už snad ani nevěděl co dělá. Napustil si plnou vanu horké vody, svlékl si hábit a ponořil se do vonící koupele. Příjemně se mu zamotala hlava. Pozoroval své štíhlé krásné tělo. I to měl po otci. Byl to Malfoy tělem i duší. Naposled se napil vína, praštil pohárem o okraj vany až se rozbil a rohodně uchopil jeden ze střepů do ruky. Několikkrát se řízl hluboko do každého zápěstí. Ponořil se do vody až po bradu a sledoval jak krev barví vodu. Byl do nádherný pohled. Ostrý kontrast k jeho světlému tělu. Lehce přivřel oči. Šla na něj čím dál větší únava.
„Draco, lásko...“

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský