Fantasmagorium

Autor: Marionette
Hlavní postavy: Harry Potter/ Ronald Weasley
Shrnutí: Jednoho večera je Harry velmi rozesmutnělý. Z nesnáze mu pomůže jeho nejlepší kamarád.

Hřejivá náruč

Snášela se noc. Nebe se pozvolna zbavovalo svého modrozlatého kabátku, aby si následně mohlo odít temný plášť posetý hvězdami. Ve stromech Zapovězeného lesa štěbetalo několik ptačích opozdilců a Bradavický hrad se pomalu ztrácel v nastávající temnotě. Harry seděl tiše na schodech vedoucích k Nebelvírské věži a přemýšlel. Byl zmatený, smutný a zmatený. Včera byl venku s dívkou. Pozval ji na procházku, protože mu vždycky připadala velmi přitažlivá, chytrá a přátelská. Harry neměl ve svém životě ani jednu dívku, se kterou by měl opravdu vřelý a dlouhodobý vztah. S Cho to byl spíš hloupý omyl, prostě se v ní zmýlil. Toužil tedy poznat, co je to opravdové soužití dvou lidí, co to znamená milovat. Tak tedy včera v osm hodin čekal na tu milou nebelvírku ve společenské místnosti před portrétem Buclaté dámy. Slušelo jí to. Společně se rozhodli, že se zajdou projít po školních pozemcích. Harry se jí snažil lichotit a ona mu jeho zdvořilosti oplácela mnoha úsměvy. Potom, nedaleko skleníků, se chytili za ruce. A najednou se v Harrym něco strašného vzepřelo a uvědomil si, že takhle to přece nemá být. Dívka se k němu chtěla naklonit pro polibek, ale on ucouvl.
„To nejde.“ řekl jenom, vytrhl svoji ruku z její a vrátil se zpátky do hradu. Vůbec nechápal, co se s ním stalo. Co bylo špatně. Vždyť byla krásná a měla kouzelnou povahu. Tak proč?
Teď už to opravdu nevydržel a zabořil hlavu do dlaní. Do očí se mu nahrnula spousta slz a ty pomalu počaly stékat po jeho zrůžovělých tvářích. Měl pocit, že život nestojí za nic. Co vlastně zažil? Pořád jen samé ztráty a utrpení. Snad jen jeho pár přátel, Brumbál a Bradavice ho dosud drželi při životě. Bylo to nespravedlivé. Vždyť i ten hrubián Malfoy si našel dívku. Pravda Parkinsonová se Harrymu hnusila, ale věděl, že Draco ji miluje a ona jeho.
„Harry?“ ozvalo se kousek za jeho zády a chlapec si rychle snažil z tváří setřít slzy. „Co to tady provádíš, hledal jsem tě snad po celém hradu.“ řekl trochu naštvaně Ron a sedl si vedle kamaráda. Harry stále nemluvil ani se na Rona nepodíval a tak se chlapec vyptával dál. „Tak co ti je? Stalo se něco?“
Harry se na Rona otočil a se zoufalým výrazem ve tváři a zbytky slz lesknoucích se v očích se na něj podíval. Nedokázal nic říct, cítil se hloupě.
„Harry, co to..proč brečíš?“ vykoktal ze sebe Ron a upřeně si přítele prohlížel. Byl krásný, jako obvykle. I se slzami v očích mu připadal okouzlující. Ale jeho smutný výraz mu ubližoval.
Harry pořád neodpovídal a tak se Ron odhodlal a objal ho. Tohle pro něj byla ta nejnevinnější záminka, jak se ho dotknout, aby mu to nebylo podezřelé. Držel ho v náručí pevně a cítil jeho sladkou vůni. Bylo mu báječně.
Harry se cele oddal jeho objetí. Bylo teplé a velmi, velmi příjemné. Možná se mu to zdálo, ale pocítil, jak se mu v břiše rozlil krásný pocit a doufal, že tahle chvíle nikdy neskončí. V mžiku zapomněl na všechna trápení, která ho do té chvíle sužovala. Přitisknul se ke kamarádovi ještě o něco blíž.
Ron cítil jak se k němu Harry přimáčkl. Nevěděl, jak se má zachovat. Mohla by tu snad být možnost, že by Harry k němu choval podobně city jako on k němu? Nebylo to přece tak nemožné. Rád by kamaráda pohladil po vlasech a políbil ho, ale bál se jeho reakce. Nechtěl jejich přátelství takhle zničit.
V tuhle chvíli si Harry uvědomil, že všechen zmatek a zoufalství z jeho nitra zmizeli. Najednou věděl, v čem byl problém. Došlo mu, že nemohl milovat tu nebelvírskou dívku. Ani žádnou jinou.
Konečně se Ron rozhodl. Buď teď nebo nikdy. Buď všechno ztratí, nebo naopak získá. Posunul jednu ruku do Harryho vlasů a hladil je, druhou rukou jemně přejížděl po jeho zádech.
Černovlasý chlapec se nesnažil bránit. Zvedl hlavu a zachytil kamarádův pohled.
Ron zčervenal, ale nepřestával ho hýčkat. V Harryho očích viděl touhu a vášeň a věděl, že se právě stal nejšťastnějším kouzelníkem na celém světě. A potom udělal to, po čem už dlouhou dobu toužil. Naklonil se k Harrymu a jejich rty se setkaly.
Harry se přitiskl k těm žádoucím, měkkým rtům a plně je vychutnával. Dovolil Ronovu jazyku proniknout do jeho úst a pohrával si s ním. V náhlém návalu vášně objal Rona kolem pasu a jejich polibek nabýval na vřelosti.
Ani jeden z nich nevěděl, jak dlouho to trvalo, než se od sebe odtáhli a usmáli se na sebe. Věděli jen, že právě našli něco, co už příliš dlouhou dobu hledali. Náruč, která je hřála u srdce.

*****

Od oné noci, která změnila směr jejich vztahu uplynulo několik měsíců. Dlužno podotknout, byly to měsíce plné štěstí a radosti. Často, velmi často se spolu Ron a Harry procházeli v sešeřelých chodbách Bradavického hradu. Bylo jim spolu moc hezky a jen těžko dokázali vzájemnou náklonnost skrývat před ostatními studenty. Je přece tak těžké chovat se k tomu druhému tak jako předtím, když víte, že spolu sdílíte víc než jen školní lavici. Pravda, už kolikrát spolu prováděli důvěrnější věci než, že se líbali, ale ještě nikdy nedošlo na sex. Nikdy. Ale oba cítili, že někdy to musí přijít. Už brzy.
Ron se rozvaloval na svojí posteli a snažil se zpracoval pojednání o Koltmerské válce pro profesora Binnse. Harry ho koutkem oka sledoval. Dean se Seamusem byli na famfrpálovém hřišti a Neville měl soukromé doučování z Přeměňování. Oba, Harry i Ron, to věděli.
Harryho štvalo, že zrovna teď se musí Ron učit. Vstal a přešel k jeho posteli. Lehce se naklonil a políbil ho zezadu na krk. Ron se zachvěl a otočil se k příteli čelem.
„Škoda, že se musíš učit,“ řekl rádoby smutně Harry.
„To říká kdo?“ prohodil laškovně Ron a přitáhl si mladíka blíž k sobě. Políbil ho.
Aby udržel rovnováhu, zapřel se Harry rukama o postel a polibek opětoval.
Na chvíli se od sebe odtáhli. Ron spěšně shrnul pergameny, brk i knihy z postele na zem a položil se na záda.
Harry se na něj lehce přimáčkl a žádostivými ústy si vynutil další horký polibek.
Ron vyprostil paže z Harryho objetí a svlékl mu hábit. Potom mu uvolnil kravatu a pomalu mu začal rozepínat košili.
Harry se pomalu odtáhl a postavil se, Ron ho následoval. Sám si svlékl hábit a rozvázal kravatu. Potom ho Harry zarazil a jal se rozepínání knoflíčků na jeho bělostné košili, která mu tolik slušela. Když byla rozepnutá úplně, shodil ji na zem a pohladil přítele po hrudi. Byla jemná a sálalo z ní teplo.
Ron pomalým pohybem hladil Harryho ramena. Sjížděl rukou stále níž a níž a cítil jeho ruce na svém těle. Potom svižným pohybem zajel rukou Harrymu do kalhot a nahmatal jeho erekci. Chvíli ji hladil a užíval si ten pocit, který jej v tom momentu celého prostupoval.
Harry tichounce zasténal. Cítil Ronovu ruku na svém penisu a až příliš bolestně si uvědomoval to teplo, které vydávala. Rozepnul zip chlapcových kalhot a nechal je spadnout na zem. Lehce vytáhl Ronovu ruku ze svého klína a klekl si před ním. Stáhl mu pruhované trenýrky a jeho ruce sklouzly ze svalů na břiše k penisu. Nejdřív si s ním jen trochu pohrával, něžně mačkal Ronovy varlata a přejížděl po celé jeho délce. Pak políbil jeho špičku rozpálenými rty a nakonec si ho vzal do pusy. V mučivě pomalém rytmu začal zpracovával tvrdý úd a slyšel Ronovy steny.
Hladil jeho černé vlasy a přistihl se, jak lehce přiráží do jeho úst. Něco tak vzrušujícího ještě nezažil. Jakmile Harry začal zrychlovat a přidal i ruku cítil, že už brzo dosáhne vrcholu. Sténal čím dál tím hlasitěji a jeho přirážky byly mnohem tvrdší než na začátku. A potom se udělal Harrymu do pusy.
Chlapec poslušně polkl všechno, co mu jeho milenec nabídl. Ale pořád ještě neměl dost. Povalil oddechujícího přítele na postel a laskal jeho bradavky. Byl k němu přitisknutý tak pevně, že cítil, jak znovu tvrdne. On sám už byl pořádně nadržený chtěl se konečně uvolnit.
„Chci se s tebou milovat.“ řekl zrovna tak tiše, že ho Ron sotva uslyšel. Nebyl ani příliš překvapen.
„Taky to chci.“ odpověděl prostě a usmál se.
„Nemáš strach?“ zeptal se Harry velmi nejistě.
„Trochu ano.“ řekl rudovlasý mladík „Ale chci to zkusit. A chci to s tebou.“ dodal.
Harry už na to nic neřekl. Zvedl se a ze svého nočního stolku vytáhl malou tubičku s lubrikantem. Trochu si ho nanesl na prsty pravé ruky a položil ho zpátky. Přešel zase k Ronovy a pokynul mu aby se otočil na břicho. Potom mu špičkami prstů lehce zajel do konečníku a snažil se je pomalu zasunout co nejhlouběji to šlo.
Ron bolestně zasténal.
„V pořádku?“ zeptal se napůl vystrašeně Harry.
„Nic se neděje...jen...pokračuj.“ těžce oddechoval Ron.
Harry vytáhl prsty a přišel k milenci blíž. Nasměroval svůj tvrdý penis do Ronova otvoru a jemně se do něj zasunul.
Ron zasténal a na chvíli strnul.
Když Harry zjistil, že je všechno v pořádku, začal pomalu přirážet. Rona držel za boky a cítil, že se mu to líbí. Jak se přírazy zrychlovaly, Ronovy steny byly čím dál tím trhanější a přidušenější.
Ron měl pocit, že vybuchne vzrušením. Byl to krásný pocit. Cítil Harryho penis jak klouzal a dráždil všemožné body slasti v jeho nitru.
Harry se pohyboval v rychlém rytmu a nemohl se ubránit vzdechům. Viděl, jak se pod ním Ron svíjí a to ho rozpalovalo ještě o něco víc. Po dalších pár přírazech mu to přišlo. V tom okamžiku mu uklouzl slastný výkřik.
Rudovlasý chlapec ucítil příjemné teplo někde uvnitř těla a ruka, kterou si masíroval penis trochu zrychlila a přitvrdila.
Harry vysunul penis z jeho zadku a položil se na postel. Tiše oddechoval a sledoval kamaráda, jak na sobě pracuje.
Ron si byl vědom Harryho pohledu. Obrátil se na záda a pokračoval s ukájením vlastní touhy tak, aby na něj bylo dobře vidět.
Harry se milence občas letmo dotkl. Jeho pohled byl upřený na jeho naběhnutý úd.
Ron se nadzvedl a nepřestával zpracovávat svoji erekci. Klekl si obkročmo na Harryho. S posledními přírazy své ruky vydal několik zuřivých stenů. A pak dosáhl orgasmu. Bílé semeno vystříklo na Harryho hruď. Ron se na svého miláčka svalil a oba se navzájem objali.
„Miluju tě.“ zašeptal mu do ucha Harry
Ron, který byl ještě příliš unavený na to, aby ze sebe vydal souvislou větu odpověděl: „Lásko.“

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský