Fantasmagorium

Autor: Styx
Hlavní postavy: Lucius Malfoy, Narcissa, pávi
Shrnutí: Možná netušíte, že Draco, rozmazlený a hýčkaný potomek Luciuse a Narcissy Malfoyových se díky vznešeným manorským pávům málem nenarodil.

Manorští bílí pávi

Lucius Malfoy byl už ve velmi mladém věku výborný obchodník a stráteg a využil každou možnost, aby rozšířil už tak obrovský rodinný majetek. Přestože zdědil pohádkové bohatství, chtěl ještě víc, a tak se rozhodl své jmění znásobit výhodným sňatkem. Po pečlivém vybírání nakonec pojmul za manželku prostřední z dcer významné rodiny Blacků, Narcissu a spojil tak dva mocné a bohaté rody.

Mladý pár si žil šťastně a spokojeně. Až do té doby, než si Narcissa všimla, že s jejím manželem není něco tak docela v pořádku. Často se totiž zavíral v kotci se svými vzácnými bílými pávy a věnoval jim podezřele více času a péče, než své mladé ženě.

Narcissa toužila po synovi, ale Lucius se pořád k tomu neměl. Od svatební noci, kdy jako muž zklamal na celé čáře, se její ložnici vyhýbal obloukem. Pořád se na něco vymlouval. Jednou ho bolela hlava, podruhé měl deprese, potřetí zase své dny.

Pomalu ubíhal den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem a neukojené Narcisse jednoho dne došla trpělivost a rozhodla se přijít tomu na kloub. Potajmu se vydala do voliéry pro pávy, schovala se za pytle se zrním a v ponižující pozici tiše čekala, až dorazí její muž.

Po chvíli se otevřela vrata a dovnitř vešel Lucius a s rozpřaženýma rukama hnal před sebou tři sněhobílé ptáky. Pak za sebou důkladně zavřel a zajistil boudu všemožnými kouzly.

Pomalu přistoupil k hejnu ptáků, aby je ještě víc nevyplašil. "Tak kterýpak z vás to dnes bude?" Řekl rozechvělým hlasem a na rtech mu pohrával chlípný úsměv. Když už byl dostatečně blízko nejbližšímu z nich, vrhnul se po něm. Ptáci se vylekaně rozprchli, jeden přece jen uvízl v Luciusově sevření, hlasitě křičel a zoufale máchal křídly ve snaze vysvobodit se. Jako kdyby chudák tušil, co ho čeká.

Lucius postavil páva na stolek a na nohy mu navlékl gumáky, aby mu nemohl utéct. Rychle si shodil kalhoty až ke kotníkům a několika naučenými pohyby uvedl do provozu svůj už mírně ztopořený penis. Poté jej s výrazem nejvyšší blaženosti pomalu zasunul do páva. Místností se rozlehl pronikavý ptačí řev. Lucius nedbal křiku, nedbal výhružně roztažených ocasních per, lechtajících ho ve tváři, ani silných úderů křídly a ojížděl ptáka ostošest, až pávovi málem upadla korunka. Místností se ozývala hrůzostrašná směsice vystrašeného ptačího křiku a Luciusových hlasitých vzdechů.

Za pár minut bylo po všem. Lucius propustil k smrti vyděšené zvíře a upravil se. "Už byste si mohli zvyknout, sakra." Nespokojeně ještě zamručel směrem k pávům a pak rychle opustil výběh.

Po nekonečně dlouhé době se Narcissa konečně odvážila vylézt z úkrytu. Šok z toho, čeho byla tady svědkem pomalu vystřídal hněv a touha po pomstě. Odšourala se na Manor a za horka ukula plán.

Celý týden se vyhýbala Luciusovi. Ten byl na jednu stranu rád, že na něm nevyžadovala plnění manželských povinností, vrtala mu ale hlavou ta nečekaná změna. Jeho zvědavost ještě vzrostla, když Narcissa vystrojila slavnostní oběd pro dva a pozvala Luciuse k bohatě prostřenému stolu. Výtečné jídlo a skvělé pití ho však brzy ukolébaly v zapomnění.

Lucius dojedl poslední kousek propečené kůrčičky a zapil to kvalitním vínem. "Ten nadívaný krocan se dnes kuchaři obzvlášť povedl," pochválil spokojeně a postavil se k oknu, aby se pokochal pohledem do parku na své milované pávy.

Zpozorněl. Jak koukal, tak koukal, viděl jenom dva. "Kde je třetí?" vydechl znepokojeně.

Narcissa ohlodala stehýnko a hodila jej na hromadu kostí pro psy. Pak místo odpovědi pronesla medově sladkým hláskem. "Jsem ráda, že ti chutnalo. Zítra bude krocan na olivách, drahý," a napila se vína.

Lucius v zlé předtuše odvrátil zrak od okna a pomalu mu docvaklo celé to divadlo. Ucítil, jak mu žaludek šplhá do krku. "Ty mrcho!" zaúpěl.

Narcissa se jen pousmála. "Ale miláčku, víš, že jsem žárlivá. Nechci se s nikým o tebe dělit." Elegantně kývla drobnou ručkou a sladce se na něj usmála. "Doufám, že teď už tě nebude nic rozptylovat od toho, aby ses se mnou konečně pomiloval."

Lucius po ní šlehnul zlostným pohledem. Než však stačil cokoliv říct, osvítil ho náhlý nápad a nečekaně se usmál. "Asi máš pravdu, drahá. Je nejvyšší čas zplodit dědice."

*****

Narcissa si oblékla průhlednou noční košilku, pod kterou rafinovaně zvolila sexy červené prádélko, za ucho vtiskla kapičku omamného parfému a v té nejsmyslnější poloze ulehla do svých prachových peřin a trpělivě čekala na svého chotě.

Ozvalo se zaklepání a vešel Lucius. K Narcissině zklamání ignoroval její vyzývavý vzhled i polohu a sedl si vedle ní na postel. V dlani se mu objevil flakón.

Narcissa dychtivě natáhla ruku. "Och... nový parfém?"

"Ne," zavrtěl hlavou Lucius, "mnoholičný lektvar." Do jedné dlaně jí vmáčknul lahvičku, do druhé zastrčil jemné páví peříčko. "A pospěš si, drahá, působí to jenom hodinu, ať si trochu užijeme."

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský