Fantasmagorium

originál
Autor: Aradia
Překlad: D.J. Orlovský
Hlavní postavy: Severus Snape/ Lucius Malfoy
Shrnutí: Atraktivní Lucius znechutí Severusi jejich první společné experimenty v posteli. Snape přisahá, že Lucius ho jednou bude prosit o to, co mu odepřel…nezáleží na tom, jak dlouho to bude trvat
Poznámka: Děkuji Moon-Angel za korekturu překlad

Odplata je svině

Severus Snape zuřil.

Právě byl informován profesorem Brumbálem, že Lucius Malfoy bude zastávat funkci prozatímního učitele Obrany proti černé magii, která byla nedávno uvolněna Gilderoyem Lockhartem.

Lockhart, sebe vychvalující kouzelník – s množstvím autobiografií a jiných rozmanitých literárních prací, jež všechny mají dokazovat jeho výjimečnost – byl odhalen jako podvodník po jeho zostuzení během nedávných nepříjemných událostí v Bradavicích spojených se znovu otevřením legendární Tajemné komnaty Salazara Zmijozela.

Podráždění ve své mlčenlivosti odstrašující profesor lektvarů se neměl v úmyslu nechat, už zase, připravit o místo profesora Obrany proti černé magii. Všechny ty roky, co Snape učil v Bradavicích, usiloval o tuhle práci, a pokaždé, když bylo to místo volné, Brumbál ho dal někomu jinému s odůvodněním, že Snape je příliš cenný profesor lektvarů.

„Obvykle se o kandidátech na Obranu proti černé magii dozvíme, když potřebujeme volné místo zaplnit,“ říkával Brumbál řediteli Zmijozelu, „ale vážně pochybuji, že bychom někdy našli jiného profesora lektvarů vašich kvalit, Severusi. Jste pro Bradavice nejcennější tam, kde jste.“

Snape byl přesvědčen, že by dokázal předložit jasný argument, proč má pocit, že nejlépe poslouží Bradavicím jako profesor Obrany proti černé magii, ale věděl, že bude lepší to nezkoušet. Z důvodů, které mu byly známy, byl Brumbál rozhodnutý udržet mladého kouzelníka v pozici profesora lektvarů.

Svým způsobem na to Snape přistoupil…tedy až do teď.

Tentokrát to bylo o něčem jiném.

Lucius Malfoy přeci nebyl žádný profesor, ačkoli Snape musel přiznat, že jeho dřívější kamarád a spolužák byl schopný kouzelník a přímo se vyžíval v kontaktech s temnou stranou. Ale…aby Lucius učil děti? Bylo téměř neuvěřitelné, že tenhle panovačný, aristokratický, čistokrevný a jen sebe milující člověk přijal dočasně tuhle práci. 

Snape prudce zabočil, až za ním hábit vlál.

Severus doufal, že už nikdy nebude muset spolupracovat s Malfoyem seniorem. Zdálo se, že se toho ani nemusí bát, protože Malfoy pracoval pro Ministerstvo magie a jen ve výjimečných případech navštěvoval Bradavice…především kvůli famfrpálu. Když byl teď Draco zmijozelský chytač, chtěl Lucius pochopitelně být u toho, aby viděl, jak si jeho jediné dítě vede.

Ale teď…teď tu bude Malfoy denně, ačkoli se Brumbál zmínil, že Lucius nebude ubytován v Bradavicích,

„Dává přednost vlastnímu domu před skromným ubytováním, které mu můžeme nabídnout,“ oznámil Brumbál poněkud pobaveným tónem.

Jistě, Snapeovi bylo naprosto jasné, že Lucius by nikdy neopustil komfort, na kterém je tak závislý, dokonce ani kdyby z toho měl osobní prospěch.

Ve skutečnosti tu bylo víc důvodů, proč Snape nebyl nadšený z toho, že Lucius bude učit v bradavicích. A fakt, že díky němu znovu přišel o místo profesora Obrany proti černé magii bylo to nejmenší, ačkoli to Snapea nekonečně štvalo.

*****

Severus i Lucius spolu chodili do Bradavic…byli nejlepší kamarádi, dokonalý blonďatý Lucius byl vůdčí osobností , Snape – tichý a věčně ležící v knihách – byl jako mladší až druhý.

Lucius vždycky dostal od svých rodičů všechno, na co si vzpomněl, od svých kamarádů a – po pravdě řečeno – i od života očekával totéž. Severus se rychle naučil, že když Lucius nedostane, co chce, je zle. Aby se Severus vyhnul nepříjemnostem podřídil se vždy a ve všem svému kamarádovi…jeho vlastní přání, touhy a potřeby byly až na druhém místě.

Lucius Malfoy byl během let, kdy Snape chodil do Bradavic, „Zlatým hochem“ Zmijozelu. Byl chytačem koleje, nejpopulárnějším klukem na škole, jenom prospěchem byl až druhý za Severusem. Přesto se zdálo, že neexistuje nic, co by sebejistý dědic Malfoyů neuměl. A Severus ho následoval, nikdy se však nedožadoval Luciusovy přízně či pozornosti.

Jeden o víkendu, tehdy byli oba v šestém ročníku, pozval Lucius Severuse do Malfoyovic panství. Jeho rodiče totiž objeli do Florencie a Lucius neměl chuť strávit ten čas na značně rozlehlém panství sám. První den strávili Luciusovou nejoblíbenější zábavou…soutěžením.

Lucius půjčil Severusovi koště a vyzval ho k famfrpálovému zápasu jeden na jednoho, který černovlasý chlapec prohrál na celé čáře. Pak Lucius porazil Severuse v kouzelnickém kulečníku. Avšak jakmile se ti dva posadili k šachovnici, vše se obrátilo v Severusův prospěch a on Luciuse naprosto a důkladně rozdrtil. Prohra rozzuřila pohledného blonďáka ze Zmijozelu tak, že vztekle převrátil šachovnici až se figurky se slonoviny rozlétly po celé mramorové podlaze salónu.

„Nech je!“ vyštěkl.

Severus ignoroval svého kamaráda a pokračoval ve sbírání slonovinových figurek.

Lucius si stoupl před černovlasého chlapce. „Řekl jsem, abys je nechal!“

„Přestaň se chovat jako dítě, Luciusi,“ lehce se ušklíbl Severus.

„Neříkej mi, jak se mám chovat!“ zasyčel Lucius, jeho oči stříbrně jiskřily vztekem.

Severus se nenechal zastrašit. „V tom případě se začni chovat přiměřeně svému věku.“

Bledá pleť jeho chladné, pohledné tváře se zbarvila vztekem, Lucius přitiskl Severuse zády ke zdi salónu. Hlava černovlasého chlapce narazila do zdi, ale on nedopřál Luciusovi to potěšení, aby viděl, že to ho to bolelo.

Luciusovo tělo bylo jen pár milimetrů od Severusova. Blonďák se uměl dívat vskutku hrozivě, když byl rozzuřený, ale Severus se přinutil dívat se přímo do těch rozzuřených šedo-stříbrných očí.

„Nenávidím tě, Snape…,“ vyprskl opovržlivě Lucius, a pak bez varování hrubě přitiskl svoje ústa na Severusova.

Oči černovlasého chlapce se rozšířily překvapením. Nebyl schopen vymyslet, co by měl říct…stejně by nemohl mluvit, když mu Lucius drsně tiskl svoje rty na jeho ústa…ale unikl mu z hrdla zvuk protestů a nevíry.

„nenávidím…,“ Lucius znovu tvrdě přitiskl svoje rty na Severusovy. Jeho trestající polibek začínal být něžnější, jeho ústa nyní jemně vyžadovala po Severusovi, aby mu vyšel vstříc.

Druhým překvapením toho odpoledne bylo pro Severuse, že jeho tělo skutečně začínalo na Luciusův polibek odpovídat. Jeho rty částečně – aniž by si to uvědomoval – přijímaly jazyk jeho kamaráda, a jeho vlastní se vsunoval podél něho, začínal zkoumat…jeho tváře hořely vzrušením. A v tu samou chvíli začal jeho penis v jeho kalhotách tvrdnout.

Když si uvědomil efekt, který to na jeho kamaráda má, jedna Luciusova ruka se přesunula mezi ně klouzajíc k Severusovým slabinám, kde našla ve slipech černovlasého chlapce tvrdnoucí bouli. Severus krátce vzdychl. Penis blonďáka vzrušením nabýval na tvrdosti i velikosti, vzrušený kamarádovou reakcí…a to jak neverbální, tak fyzickou.

„Pojďme…do postele, Severusi,“ vydechl Lucius, který uvolnil Severusova ústa jen, aby mohl promluvit.

„Ty… zbláznil jsi se? zalapal Severus po dechu.

Lucius se upřeně zadíval na černovlasého chlapce, který byl přitisknut ke stěně salónu váhou jeho těla. „Ještě nikdy jsem neměl sex…,“ řekl nenuceně, zamyšleně přejel Severusovi po tváři, „ale…myslím, že to teď chci zkusit…s tebou.“

Severus jen dál zíral na blonďatého, který se k němu znovu naklonil svoje ústa…ale, tentokrát, aby ho vydráždil. Jako všechno, co Lucius dělal, dělal i tohle dobře. Jazyky se škádlily, proplétaly, ochutnávaly, oba chlapci se oddávali jeden druhému. Severus dovolil, aby chtíč jeho kamaráda přešel i na něj.

„Severusi…DO POSTELE!“

*****

Dědic Malfoyovic jména a majetku žil v téměř dekadentním luxusu. Jeho pokoj byl okázalý, na ničem se nešetřilo, aby se mladý dědic cítil pohodlně. Se všemi těmi vzácnými koberci a těžkými drapériemi byl pokoj prostě přepychový.

Jakmile byli uvnitř, neztrácel Lucius zbytečně čas a začal odkládat svoje šaty. Když si rozepnul svoji hedvábnou košili, zadíval se na Snapea.

„Na co čekáš, Severusi…svlékni se,“ pokáral ho Lucius netrpělivě.

Blonďák si svlékl svoje černé kalhoty. Jeho tělo bylo perfektní…vypracované famfrpálem a dalšími sporty, které hrál a – samozřejmě – v tom sehrála roli i genetika. Jeho otec – Damon Malfoy – byl dokonalý exemplář – jeho syn nemohl být o nic menší. Lucius nikdy neváhal ukázat svoje tělo. Severus na druhé straně dobře věděl, že jeho vlastní tělo je trochu moc hubené a jeho dlouhé nohy a hrudník nejsou tak svalnaté jako Luciusovi. Když se konečně začal svlékat, jeho oči znovu sklouzly k Luciusovi, který před ním stál teď už úplně nahý.

Panebože, je krásný, pomyslel si Severus. Lucius vypadal jako by právě sestoupil z podstavce nějaké řecké sochy. Ten nádherný blonďatý kluk byl normálně…nahý ukazujíce známky svého vzrušení.

Lucius hleděl na černovlasého chlapce ze Zmijozelu. „Tobě to bude trvat snad celý den, Severusi,“ poznamenal, „víš co…dovol…“

Lucius odtáhl Severusovy ruce od jeho kalhot a začal je rozpínat. Rozepnul poklopec a stáhnul Severusovi kalhoty přes štíhlé boky a nechal je sklouznout k jeho nohám. Černovlasý chlapec udělat krok ze svých kalhot a sundal si boty a ponožky, pak se povídal na Luciuse, který ustoupil a se zájmem si ho prohlížel.

„Dokonči to,“ nařídil Lucius a znovu se přiblížil blíž ke svému kamarádovi.

Severus si sundal trenýrky, odkopl je stranou a stál teď – poněkud rozpačitě – před blonďatým klukem, který natáhl ruku dolů a dotknul se Severusova penisu.

„Nemohl by být trochu tvrdší, Severusi?“ otázal se Lucius podrážděně, po jeho rtech přeběhl uličnický úsměv, když ucítil, jak pod jeho dotykem jeho kamarád tvrdne, „lepší,“ pokýval hlavou.

S pocitem počínající touhy, která mu svírala žaludek se Severus natáhl, aby se dotknul Luciuse, ale blonďák hbitě couvl.

„Trpělivost,“ řekl a Severusova ruka se stáhla zpátky. Tohle byla Luciusova hra a měla se hrát podle jeho pravidel…jako všechno.

Blonďák laskal Severusův penis rytmickými pohyby a díval se nejen na reakci kamarádovi tváře, ale také na reakce Snapeova zvětšujícího se orgánu. Lucius byl poněkud rozladěný z této nevýhodné pozice, které mu umožňovala jen omezený přístup. Přestal se věnovat Severusově erekci a dostrkal ho k posteli. Položil mu jednu ruku na hrudník a tvrdě do něj strčil, takže Severus dopadl na záda na postel. Během chvíle byl Lucius u něj a jeho pozornost se upřela zpátky k Severusově pozoruhodné erekci.

Lucius stahoval předkožku a sledoval kapku touhy stékající pomalu z malého otvoru ve špičce Severusova penisu. Sehnul hlavu, jeho dlouhé blond vlasy mu spadly jako jemná opona po obou stranách obličeje. Lucius slízl trochu té lepkavé tekutiny špičkou jazyka a ochutnal ji. Nebylo to špatné. Lucius přejel jazykem po naběhlé, sametové špičce penisu svého zmijozelského kamaráda roztírajíce tu tekutinu po citlivé špičce.

Severus náhle pod vlivem vzrušení a potřeby zvednul boky až se dotknul šičkou své erekce Luciusovy tváře a vklouzl mu do úst. V rekci na to Lucius obtočil prsty kolem kořene Severusova penisu a nemilosrdně zmáčknul, což mělo za následek, že jeho kamarád vykřikl bolestí a jeho penis trochu ochabl a vyklouzl z jeho úst.

„Jen lež,“ nařídil Lucius a začal pracovat na tom, aby se Severusův penis znovu postavil. Dlouhou chvíli jen laskal svojí pěstí celou délku Severusova penisu.

Severus měkce zasténal a sevřel v rukou přehoz přes postel. Přemýšlel, jak dlouho tohle může vydržet.

„Líbí se ti to, Severusi?“ popichoval ho jemně Lucius. „Jak moc potřebuješ udělat se?“

Severus se neobtěžoval s odpovědí – stejně ani nebyl v tuhle chvíli schopen zformulovat nějakou rozumnou větu – zvedal boky nahoru, čímž dosáhl toho, že jeho penis se v Luciusově ruce pohyboval rychleji. Už to téměř bylo…téměř…

„Drahý příteli…takhle by to nešlo,“ pokáral ho Lucius a znovu přesunul svoji pěst dolu ke kořeni Severusovy erekce a tvrdě zmáčknul.

Severus, který byl na pokraji orgasmu, vykřikl příšernou bolestí a frustrací, jeho tělo se svíjelo v mučivé agónii.

Lucius se díval na mizérii svého kamarád s jakousi objektivní nezaujatostí. „Bolelo to, Severusi?“ otázal se, jeho ruka pustila erekci černovlasého chlapce a něžně ho hladila po napjatém břiše…téměř konejšivě.

Severus nebyl schopen vnímat Luciusův komentář, v jeho očích se objevily slzy bolesti, které byly samy o sobě odpovědí. 

„Takhle rychle to nejde,“ pokračoval Lucius, „skončilo by to moc rychle,“ znovu se zahleděl na svého trpícího kamaráda a naklonil se nad něj, konečky jeho jemných po ramena dlouhých vlasů přejížděly přes Severusovo bledé tělo. „To byl jen jeden způsob, víš…,“ pokračoval, „ Severusi…jen jeden způsob…,“ posunul se nahoru, sklonil se, aby kamaráda políbil na ústa.

Když Severus přišel sám k sobě, bylo jeho prvotním impulse chytit Luciuse pod krkem a zaškrtit ho. Ale když ucítil jeho rty na svých, jak mu věnují vášnivý polibek, tak od svého plánu upustil…přinejmenším pro tuto chvíli. Po tom všem by bylo hloupé Luciuse zabít, když v něm dokázal vyvolat takové pocity, které teď znovu ovládaly Severusovo tělo. Zapomněl na bolest ve slabinách a soustředil se jen na Luciusovy rty.

Blonďák sevřel něžně Severusovy úzké rty mezi zuby, jemně ho kousl…dost, aby se udělala nepatrná modřinka, ale ne tolik, aby ho poranil. Pomalu Lucius vklouzl jazykem do Severusových úst…zkoumal, ale zůstával cílevědomý a rozvážný, dokud Severus nevěděl, že by ho klidně mohl dovést k orgasmu jenom těmito polibky.

„Mohl bych ti do dělat neustále…,“ vydechl Lucius jako by četl chlapcovy myšlenky. Jeho rty sjely po Severusově čelisti na jeho krk, pak se přesunuly na jeho krk, kde ho kousnul a pak lízal, jeho jazyk rozněcoval touhu všude, kam se dostal. Najednou zatoužil po něčem víc…blonďatý chlapec si lehl na Severuse, takže byli tělo na tělo…všude.

„Anooo…Bože…Bože, anooo!“ vzdychal Severus.

„Už jsi blízko, Severusi? Chceš, abych tě udělal…takhle?“ zeptal se Lucius, jeho rty znovu zmocnily černovlasého chlapce.

Severus nebyl schopný přemýšlet, jen sténal, položil ruku Luciusovi za hlavu a přitáhl si blonďákovy hladové rty ke svým.

Najednou se Lucius odtáhl. Uchopil Severuse za obě zápěstí a přitiskl mu ruce k posteli po obou stranách jeho hlavy.

Severus pronikavě vzdychl, netušil, co s ním chce Lucius dělat a byl příliš blízko orgasmu, než aby se o to staral. Stejně to brzy zjistí. S nepatrným zabručením začal Lucius znovu útočit na Severusovy rty. Byly už trochu pohmožděné a velice citlivé, ale teď už bolest Severuse jen přiváděla do nesnesitelně mučivé extáze a jeho potrápené rty úpěnlivě prosily Luciuse, aby nepřestával. Jeho rty sjely na Severusovo hrdlo…a v tu chvíli se Lucius zakousl do kůže…a lačně ránu sál.

Severus s drsným výkřikem ejakuloval, jeho penis, sevřený mezi jejich těly, vystřikoval semeno na jeho a Luciusovo břicho. Lucius se trochu stáhl a díval se na orgasmus svého kamaráda. Z místa, kde ho Lucius kousnul stékal Severusovi po hrdle tenký pramínek krve. Blonďatý chlapec se k němu znovu přitiskl a špičkou jazyka olizoval tmavě rudou stopu krve ochutnávaje ne nepříjemnou chuť krve.

Severus, stále ještě na vrcholu slasti, křičel Luciusovo jméno. Blonďatého zmijozela vzrušilo poslouchat to. Měkce zasténal, když strčil svoji erekci Snapeovi do slabin.

Severus konečně přišel k sobě a pod váhou Luciusova těla odpočíval. Snažil se dýchat klidně, ačkoli jeho kamarád ho začal líbat na hrudník – škádlil jazykem a zuby jeho bradavky. Lucius se posouval směrem dolů k Severusově břichu a neustále pokračoval v líbání. Nakonec se dostal až k místům, kam vystříkl jeho ejakulát. Lucius bez zaváhání jazyk očišťovat tu trochu ulepenou oblast kamarádova břicha, ochutnávaje to…slízal všechno, co našel. Jeho tělo se proti jeho vůli roztřáslo a on pochopil, že jeho touha dosáhla kritické hranice.

Lucius nechal Severuse na pokoji, překulil se na záda, pokrčil jedno koleno a roztáhl stehna.

„Severusi,“ vydechl naléhavě, „vykuř mi ho.“

Severus se otočil, aby se mohl snáze věnovat svému kamarádovi. Když se díval na Luciuse, musel znovu ocenit jako krásu. Blonďatý chlapec pomalu přivíral oči a díval se s jakousi nedbalou smyslností, která Severuse vzrušovala. I spalován touhou zachovává si Lucius tu svoji Malfoyskou, povýšenou aroganci, pomyslel si Severus, když se pomalu přesouval k jeho slabinám připravujíce se uspokojit jeho potřebu.

Lucius zasykl: „Proboha, Severusi…hned!“

Severus sklonil hlavu, nejprve políbil Luciusovy prohnuté boky. Nechal svoje ústa sklouzat po světlé kůži až k světlému ochlupení dole. Jeho dlouhé prsty pak sevřely Luciusův pulzující penis. Nejprve ho laskal pěkně pomalu rukou a vychutnával si, jak se Luciusovo napjaté tělo svíjí, když se přibližuje k orgasmu. Severus odstranil několik uvolněných chloupků z Luciusovy erekce, pak škádlivě olízl jazykem špičku. Nakonec přejel jazykem od kořene nahoru po spodní straně penisu. Zopakoval to znovu a znovu a stáhl se vždy, když Lucius nadzvedl boky ve snaze dostat svůj ztopořený penis do úst černovlasého chlapce. Nakonec Severus nechal vklouznout špičku Luciusovy erekce do svých úst. Lucius to přivítal slastným vzdechem. Byl teď napůl šílený chtíčem a napůl potřebou udělat se.

Pomalu, teď už bez jakéhokoli zaváhání předváděl Severus svým ústy Luciusovi svoje nadání. Dával ale velice dobrý pozor, co se děje s tělem jeho kamaráda…obzvláště si hlídal, jak blízko je orgasmu.

Lucius sebou divoce mrskal, házel hlavou ze strany na stranu, jeho dlouhé blond vlasy ho šlehaly přes tvář. „K čertu s tebou, Snape…,“ zasípal, „UDĚLEJ MĚ!“ Sevřel Severusovy modro-černé vlasy, ale chlapec je setřásl, sevřel Luciusova zápěstí. Rychle se přesunul na kolena a rozkročil se nad Luciusovým tělem…Severus přitiskl Luciusova zápěstí k posteli podél jeho hlavy, přesně tak jak mu to on udělal před chvílí.

Šedé oči, plné vzteku, se setkaly se Severusovýma tmavýma očima. Lucius zavrčel skrz zaťaté zuby…nozdry se mu rozšířily…nedostávalo se mu slov…jeho vztek se mísil s jeho zoufalou potřebou. Severus se díval dolů na svého kamaráda a uvědomoval si, že vůbec poprvé je mu vydán na milost.

Severus pohodil prudce hlavou, aby dostal z očí několik pramenů vlasů a dál se díval na Luciuse.

„Odplata může být svině…co myslíš, Luciusi?“ řekl přívětivě, „mohl bych udělat, co chceš,“ pokračoval. Lucius horečně vzpíral, ale Snape ho sevřel stehny a držel ho tak bezmocného. „Takováhle moc je opojná věc…ještě jsem to nikdy nezkoušel,“ Severus se díval na svůj vlastní penis, který teď dosáhl plné erekce a pomalu se usmál. Naklonil se dopředu a přitiskl svoje ústa na Luciusova. Ucítil jak se Lucius trochu uklidnil. Severus pustil Luciusova zápěstí a přesunul se zpátky k dolní části jeho těla. Vzal Malfoyův penis mezi rty, sál ho a pak ho vzal do pusy.

Severus se teď už doopravdy věnoval tomu, co Lucius potřeboval. Sevřel jeho šourek, ale jen přesně tak, aby to nebylo nepříjemné, jeho prsty si s ním pohrávaly…Lucius horečně křičel…nevázaně se snažil dosáhnout svého. Severus využíval svůj jazyk a rty, až se blonďatý zmijozel svíjel a přirážel boky vzhůru. Lucius se udělal divoce křičíce rozkoší.

Severus sál, když Lucius – vzlykajíce úlevou – vystřikoval svoje semeno do jeho úst. Když byl Lucius konečně hotový, nechal Severus vyklouznout ze svých úst jeho ochablý penis a lehl si na něj, tak že jeho tělo plně zakrývalo Luciusovo a byli k sobě tváří v tvář. Jednu ruku vsunul pod Luciusovu hlavu, dlouhými prsty se probíral blonďatými vlasy. Pak Severus udělil mladému lordu Malfoyovi vášnivý polibek a jazykem Luciusovi předal jeho vlastní semeno.

Blonďatý zmijozel dlouhou chvíli vychutnával chuť sebe sama od Severuse. Černovlasý chlapec to zjevně nespolknul a tahle zkušenost se Luciusovi docela zamlouvala…jak Severus předpokládal. 

Severus se neochotně stáhnul a nejistě sledoval, jaká bude Luciusova reakce na to, co se právě stalo. Ale Lucius se docela vládně usmíval na svého kamaráda.

„Užil jsi si to?“ otázal se měkce Lucius, konečkem jednoho prstu přejížděl svému kamarádovi po dolním rtu.

Severus přikývl nepatrně překvapený, že nebude žádná odveta.

„Fajn…,“ pokračoval Lucius v usmívání, „pak by se ti mohlo velmi líbit tohle…“

S rychlostí a obratností útočícího pantera strhl Lucius Severuse pod sebe takže si vyměnili pozice a on teď seděl obkročmo na černovlasém chlapci. Prsty pravé ruky stiskl Severusovo hrdlo a vtlačil ho do matrace.

Severusovy oči se rozšířily překvapením a i nemalým množstvím strachu. Ruka svírala jeho hrdlo tak pevně, že se mu začínalo nedostávat vzduchu.

Lucius se díval dolů na svého kamaráda. „Můj Severus…ale plný překvapení. Upřímně…nikdy jsem si nemyslel, že bys měl dost odvahy takhle si se mnou zahrávat.“ Zesílil svůj stisk Severusova hrdla, jeho ochablý penis se teď začínal znovu topořit, když zesílil stisk svých rukou cítíce jak se pod ním Severus vzpíná.

Konečně Lucius stáhl ruce pryč. Právě včas protože Severus už začínal vidět před očima černá kola. Severus se zhluboka nadechl a marně se snažil ze sebe Luciuse shodit.

Zatímco přiškrcený Severus lapal po dechu, Lucius vzal jeho bradu mezi palec a ukazováček a přinutil ho podívat se na něj.

„Naučil jsi se to moc dobře, Severusi…,“ pokračoval Lucius stále tím laskavým tónem, „možná…až moc dobře.“ Naklonil se a políbil svého kamaráda na rty. Luciuse Malfoye napadlo, že by si na toho kluka měl dávat větší pozor. Možná že ho podceňoval. Lucius slezl ze Severuse a prohlásil: „Už bylo dost těch adolescenčních hrátek…chci sex.“

Severus na něj jen díval a nebyl si jistý, co si má myslet.

„Pomohlo by, kdyby ses otočil,“ ušklíbl se posměšně Lucius. Na chvíli se odmlčel a sledoval, jak se Severus otáčí na břicho. Vzápětí zamyšleně přejel rukou přes Severusův zadek a pak se zvedl. „Budeme potřebovat něco, co nám to usnadní. Myslím, že otec má jistý druh masti pro vlastní potřebu…,“ blonďák zamířil ke dveří svojí ložnice, mezi dveřmi se ještě povídal přes rameno. „Dej si pod boky polštář než se vrátím, jo?“ prohodil nenuceně a odešel z místnosti.

Severus ležel na břiše a přemýšlel, jestli to vážně chce udělat. Lucius měl potěšení z cizí bolesti a pokud mu teď dovolí to, co zamýšlel, bude Lucius v pozici, kdy by mu mohl způsobit opravdu ošklivé věci, pokud si umane.

Jenže na druhou stranu…Severus chtěl to, co Malfoy navrhl. Už kolikrát sledoval svého pohledného kamaráda jak létá nad famfrpálovým hřištěm nebo soustředěně pracuje nad kotlíkem v hodinách lektvarů a měl touhu ovládnout Luciuse – nebo být takhle ovládnut Luciusem – myslel na to intenzivně, klidně by okamžitě našel soukromé místečko, kde by mohl ukojit svůj chtíč.

No a teď…

Lucius se vrátil a nesl malou modrou nádobku. Vlezl si zpátky do postele a nádobku nechal na dosah.

„Co je to?“ zeptal se Severus.

„Jen taková mast,“ odpověděl Lucius a v koutku úst mu pohrával šibalský úsměv, když pozoroval svého kamaráda, jak si nádobku podezřívavě prohlíží, „je to naprosto bezpečné. Věř mi, Severusi, až se do toho dáme, budeš ještě rád, že jsem ji přinesl.“

Severus věnoval Luciusovi další pochybovačný pohled, který vyvolal v blonďákovi podrážděnou reakci.

„Je to naprosto neškodné!“ trval na svém Lucius a otevřel nádobku. Nabral mast na prsty a začal si ji nanášet na erekci. „Myslíš, že bych to na sebe patlal, kdyby to bylo nějakým způsobem škodlivé?“ 

„Já…předpokládám že ne…,“ přiznal Severus.

„Pomohlo by, kdybys roztáhnul nohy,“ řekl Lucius a nabral na prsty mast.

Severus se ohlédl na Luciuse a zeptal se: „Co? Co se vlastně chystáš…DĚLAT?

Lucius obrátil oči v sloup. „Co sakra chceš, Severusi…hudbu a nejdřív procházku za měsíčního svitu? Chystám se s tebou mít anální sex…ne tě požádat o ruku.“ Lucius položil jednu ruku Severusovi na zadek, což způsobilo, že se Severus lehce zachvěl…ačkoli to vlastně nebylo nepříjemné.
„Tak dělej…roztáhni je.“

Jakmile Severus roztáhl stehna, přesunul se Lucius mezi ně. Vzal polštář a řekl: „Na tohle jsi zapomněl. Zvedni boky.“

Když to Severus udělal, Lucius pod něj strčil polštář, což ho trochu nadzvedlo, ale dost na to, aby to ulehčilo přístup. Lucius se chvíli věnoval svému penisu, aby znovu dosáhl plné erekce, pak roztáhl Severusovi půlky a jedním mastným prstem pronikl úzkým vstupem do kamarádova těla dovnitř.

Severus reagoval tlumeným vzdechem. Nebyl připraven na to, že to bude tak příjemné…nebo že bude chtít víc…mnohem víc. Lucius nečekal až bude vyzván a vsunul do Severuse celý prst, pomalu jím pohyboval. Odpovědí byl další Severusův sten.

„Takhle se tam nikdy nedostanu,“ zasykl Lucius zatímco se snažil dostat druhý prst k tomu prvnímu, „jsi…moc…sakra napjatý.“ Nepřestával zasouvat druhý prst dovnitř dokud nebyl stejně hluboko jako ten první. Pak Lucius začal oběma prsty pohybovat ve snaze uvolnit pevně sevřený svěrač svého kamaráda. Silnější základnou každého prstu pracoval na uvolnění okraje, zatímco vlastní prsty pomalu pohyboval ve vnitř. 

Lucius ale pořád cítil, že je Severus stále příliš napjatý, sklouzl tedy volnou rukou pod něj a našel jeho částečně ztopořený penis. Pomalu kolem něj sevřel prsty a začal ho s jasnými úmysly dráždit.

Severus pochopitelně na vše, co Lucius dělal reagoval. Toužil pohyby boků dozadu dostat Luciusovy zkoumající prsty ještě hlouběji, ale na druhé straně nedokázal odolat tomu impulsu vycházet vstříc svojí erekcí silněji a rychleji proti Luciusově ruce.

Byl to Lucius, kdo vyřešil černovlasému zmijozelovi jeho dilema. Pomalu vytáhl svoje prsty ze Severuse a navedl naběhlou špičku svojí erekce k vstupu do jeho těla a pomalu bez přestávky či zaváhání začal pronikat dovnitř. Dokud nebyl úplně celý v Severusovi, pohyboval se Lucius naprosto tiše. Věděl, že kdyby se příliš pohyboval, mohl by se udělat a on chtěl vychutnat a prozkoumat tuhle novou metodu, jak dosáhnout rozkoše.

Severus tiše sténal a zoufale potřeboval uspokojení. Líbilo se mu, jak ho Lucius vyplňuje…líbilo se mu to, jak mu zpracovával penis…a ta hlodavá touha rozlévající se v jeho břiše.

Lucius začal přirážet… jeho pohyby byly stále prudší a rychlejší. Severus křečovitě svíral prostěradlo pod sebou, klouby na rukou měl úplně bílé. Severusovo tělo nestydatě vyráželo vstříc Luciusově přirážení…chtěl víc…chtěl to všechno.

O chvíli později uslyšel Severus Luciuse křičet, jeho přirážení se zrychlovalo, když začal ejakulovat do Severusova těla. Účinek orgasmu způsobil, že Lucius úplně zapomněl na kamarádův penis. Severus ho dostal mezi svoje tělo a matraci a třel si ho ve snaze dosáhnout vlastního uspokojení. Přišlo mu to ke konci Luciusova orgasmu a přineslo mu to nepopsatelnou slast.

Když bylo po všem, leželi oba chlapci vyčerpaní a snažili se popadnout dech.

Lucius sklouzl ze Severuse, posadil se a odhrnul si svoje dlouhé blond vlasy z očí. Podíval se přes rameno na svého kamaráda nenuceně se otázal: „Jsi ještě mezi námi?“

Severus se obrátil na záda. „Vypadá to, že jo,“ odpověděl. Natáhl se pro nádobku s mastí. „Příští kole je moje,“ dodal.

Lucius se postavil a shlížel na černovlasého chlapce, který ležel napříč přes zválenou postel. Líbil se mu ten pohled…líbilo se, jak Severus vypadá klidně a vyrovnaně a ani v nejmenším se nestydí za to, co se mezi nimi odehrálo. Bylo v tom cosi silně smyslného a Lucius si to vychutnával. „Vypadáš jako někdo kdo si právě velice dobře…zašoustal,“ poznamenal blonďák.

„Můžu pro tebe udělat to samé,“ navrhl Severus.

Lucius si odkašlal a stáhl se za hradbu těch svých Malfoyských manýrů. „Myslím, že ne…ne…ne dnes,“ odpověděl.

Severus potřásl hlavou. „Co to jako má znamenat?“ posadil se, „tys to udělal mně…je férové abych…“

Lucius se otočil tváří k Severusovi a pozvedl obočí. „Fér abys co?“ jeho tón byl vzdorný, „já chtěl jen sex…a měl jsem ho. Myslím, že nemám chuť…být tím kdo to schytá.“

„Co si mám podle tebe o tom myslet?“ otázal se Severus.

Lucius se ironicky zasmál: „Víš, po tom všem, je to trochu…nedůstojné…“

„Nedůstojné, když by se to dělalo Malfoyovi, ale ne nedůstojné pro Malfoye, aby to udělal někomu jinému?“ Severusův hlas byl zabarven sarkasmem.

Lucius se chabě usmál. „ Hele, o co jde, Severusi. Necháme těch teatrálních výstupů, ne? Chováš se jako kdybys nedosáhl vlastního uspokojení, tak co…“

Severus vstal z postele a začal sbírat svoje šaty. Lucius ho pozoroval, jak se obléká.

„No tak, Severusi…nebuď naštvaný. Přesto, že jsem ti dovolil, abys mi udělal věci, které jsem nikdy nedovolil žádnému jinému muži.“

Severus se přestal oblékat na tak dlouho chvíli, aby mohl do Luciuse zabodnout své znepokojivě černé oči. Pak se dooblékl a opustil ložnici. Sešel po schodech, ve vstupní hale si vzal svůj plášť, který tu nechal, když přijel. Lucius mu byl v patách.

„Ty neodcházíš,“ prohlásil blonďák, byl to spíš příkaz než poznámka.

Severus pozvedl svoje černé obočí. „Že ne?“

„Ještě pořád máme před sebou většinu víkendu.“

Severus začal otvírat hlavní dveře.

„Severusi…“

Jeho ústa – ta samá, se kterými si Lucius tak užíval ještě před chvílí – se zkroutila do velmi nepatrné, ale pohrdavého úsměvu. „Jednoho dne, Lucius, mě přijdeš požádat, abych ti udělal to, co jsi mi dnes odepřel,“ řekl měkce, v jeho hlase bylo cosi, co způsobilo, že se Luciusův žaludek stáhl znepokojením. Snažil se to zakrýt tím, že se nedbale zasmál.

„Přestaň blbnout, Severusi…“

„Sbohem, Luciusi,“ odpověděl Severus, zavřel za sebou dveře a nechal Luciuse přemýšlet, proč se najednou cítí, tak znepokojeně.

*****

Severus si sedl za stůl v rohu své komnaty a zíral na stoh neopravených písemných prací z lektvarů, po chvíli odstrčil hromadu stranou. Neměl náladu to opravovat, stejně očekával jen znechucující výsledky, které ti tupohlaví studenti vyplodili. 

Snape si protáhl své dlouhé ruce, pak si je dal za hlavu a opřel se v křesle. Jeho mysl se vrátila k jeho a Luciusově…kamarádství.

Ten den, kdy odešel z Malfoyovic vily nebyl jejich posledním sexuálním kontaktem. Ve škole se příležitostně proplížili ze zmijozelské koleje a scházeli pozdě v noci na bradavických pozemcích. Byl to jediný čas, kdy neobratně zápolili se zipy a knoflíky, aby mohli vytáhnout své vzrušené penisy a – za použití úst a rukou – uspokojit jeden druhého, jak nejlépe za daných okolností a omezení dokázali. Ale Severus už nikdy nepřistoupil na pozvání strávit noc na Malfoyském panství, a už nikdy nezkusili to, co tehdy ten víkend.

Lucius se snažil – v rámci možností – přimět Severuse změnit názor. Pravdou totiž bylo, že blonďatý zmijozel dychtil po tom dostat svého kamaráda znovu do postele. Už nikdy nezažil podobnou sexuální zkušenost, která by se byť přiblížila tomu, co zakusil tehdy o víkendu. A že měl mnoho plnohodnotných sexuálních kontaktů s mnoha děvčaty. Žádná se ho ale nedokázala dotýkat tak jako Severus těmi svými dlouhými prsty…prsty, které znaly jeho tělo lépe než kdokoli jiný…možná i lépe než on sám. Žádný polibek s žádnou ženou se nedal srovnávat s těmi vášnivými, dech beroucími polibky, které si on a Severus vyměnili to odpoledne. A žádná ústa nedokázala vyvolat tu slast jako Severusovy rty svírající jeho pulzující penis vyvolávajíce v něm záchvaty spalujícího chtíče, který nikdy nikdo nepředčil…nikdo. 

Samo sebou Severus tohle vůbec netušil. Lucius by si raději ukousl jazyk, než aby tohle kamarádovi řekl. Co ale zase nevěděl Lucius bylo, že Severus taky litoval, že už se události toho dne nikdy neopakovaly. Ale protože to jeho pýcha odmítala připustit, pohřbil to hluboko v sobě.

A Severusovo proroctví se nevyplnilo. Lucius nikdy nepřišel poprosit…

Zaklepání na dveře vytrhlo Severuse z jeho snění. Potřásl hlavou. Bylo pozdě. Všechny ty malé zrůdičky – jak Snape „láskyplně“ označoval bradavické studenty ve svých myšlenkách – byly bezpečně zalezlé ve svých postýlkách na kolejích. Takže kdo by to mohl být?

Zaklepání se ozvalo znovu a přinutilo Snapea vstát z křesla, přejít vzdálenost mezi jeho stolem a dveřmi a otevřít. 

A tak v celé své okázalé aristokratické kráse stál Lucius Malfoy oblečený do vínového hábitu a bohatě zdobeného černého pláště. Svoji stříbrnou hřívu vlasů měl staženou do ohonu hedvábnou stuhou. V pravé ruce držel svoji značkovou černou vycházkovou hůl zakončenou hlavou stříbrného hada, had měl otevřenou tlamu…tesáky připravené.

Severusovi sevřel žaludek ten známý pocit…něco, co se mu stávalo pokaždé, když se setkal s Luciusem Malfoyem tváří v tvář. Jako kluk byl Lucius velice pohledný, ale jako muž byl přímo ohromující. Uměl svoji vyzrálost nosit a ta jeho arogantní domýšlivost ho dělal jen atraktivnějším.

„Luciusi,“ řekl Severus konečně, jeho tón ani náznakem neprozradil, že se mu srdce rozbušilo a jeho penis v jeho kalhotách ožil, „jak…pozoruhodné vidět tě tady…a tak pozdě.“

Lucius se lehce usmál. „Pozveš mě dál nebo mě necháš na téhle tmavé, vlhké chodbě, Severusi?“

Snape ustoupil a pokynul rukou na znamení, že blonďatý muž může vstoupit. Lucius tak učinil a Snape za ním zavřel dveře.

„Slyšel jsem, že prý budeš učit Obranu proti černé magii, Luciusi…ale pokud jsem to správně pochopil, měl bys dojíždět z domova,“ poznamenal Snape chladně.

Lucius lehce naklonil hlavu a odpověděl: „Ano…tak to mám v plánu. Ale ředitel Brumbál mě požádal, aby tu byl na zítřejší snídani. Chce mě představit studentům jako jejich nového – třebaže dočasného – učitele Obrany proti černé magii. Měl jsem dojem, že bude výhodnější zůstat tady v Bradavicích přes noc.“

„Musím se omluvit za skromnost mých komnat,“ řekl Snape tím samým ledovým tónem, který prostupoval celou jeho řeč, „dávám přednost setrvávat tady dole…blízko mé třídy a co nejdále od kolejí,“ zvedl jedno obočí, „doufám, že tobě Luciusi, dali přijatelnější ubytování pro tuto noc,“ dodal.

„Jistě že ano,“ odpověděl Lucius, pohledem letmo a bez valného zájmu přelétl komnatu, „ubytovali mě ve čtvrtém patře.“

Snape přikývl a nepatrně pozdvihl obočí. „Ach ano…apartmá rezervované pro významné návštěvy,“ poznamenal.

Lucius pozoroval vysokého černovlasého muže před sebou.

Usoudil, že Snape se hodně změnil…byl mnohem víc uzavřený a odtažitý. Stále kolem sebe ale měl tu zvláštní auru skryté smyslnosti…což byla jedna z věcí, která dokázala v Luciusovi zažehnout oheň. Díval se na vysokého, zdánlivě rezervovaného profesora lektvarů. Lucius zatoužil strhnout ho na postel, vklouznout svým jazykem do jeho úst a seznámit se s tím štíhlým, pružným tělem, o kterém věděl, že se skrývá pod těmi černými šaty.

To co Lucius cítil k Severusovi nemělo žádnou spojitost s náklonností…nikdy nemělo. Byl to jen jednoduše chtíč, který v něm vyvolávalo stát tváří v tvář svému kamarádovi z dětství…ale jaký chtíč. Lucius proti tomu bojoval celé roky a stále nebyl schopen odolat.

A Severus tam jen prostě stál…k čertu s ním – pomyslel si Lucius zlostně – ale neprozradil nijak, že je rád, že ho vidí nebo jak moc ho zasáhla touha. Byla to ta Severusova odměřenost, která způsobovala, že ho Lucius tak moc chtěl. Nikdo jiný, ať už žena či muž, se mu nikdy nedostal takhle pod kůži…zasáhlo ho to tak hluboce, že se cítil doslova ztracený.

„Chceš se posadit, Luciusi?“ nabídl mu Severus a pokynul ke dvěma koženým křeslům poblíž krbu, „mohu ti nabídnout čaj…nebo třeba sklenku portského?“

Lucius naklonil hlavu. „Sklenka portského by byla…příjemná,“ odpověděl a jeho stříbrné oči sledovaly tělo profesora lektvarů, jak přechází přes místnost ke skříni a otvírá ji. Pak vyndal dvě sklenice a víno. Severus nalil víno a vzal obě sklenice do svých nádherně vymodelovaných prstů. Přinesl jednu Luciusovi, který se zatím usadil před ohněm.

„Obávám se, že to není to nejlepší portské, která mohou Snapeovské sklepy nabídnout. Nesmím zapomenout přinést nějakou lepší láhev z otcových sklepů, ale snad to nebude tak zlé,“ řekl Snape věcně. 

„Dobrá, když to říkáš…v bouři je každý přístav dobrý,“ řekl Lucius, přikývl na poděkování a vzal si sklenici. Jeho prsty v rukavici se letmo dotkly Severusovy ruky.

Severus přešel k volnému křeslu a posadil se. Přál si, aby si tolik neuvědomoval blonďákovu nesnesitelnou přitažlivost. Vůbec mu na Luciusi Malfoyovi nezáleželo…vlastně ho nenáviděl. Ale toužil po něm…a to bylo to nejhorší peklo.

Lucius pozvedl sklenku, která se v odlescích ohně třpytila a pronesl přípitek: „Na staré přátele.“

Severus po chvíli přikývl, přiťukl si s Luciusem a napil se vína. Lucius ochutnal víno a hleděl do ohně.

„Proč jsi sem přišel, Luciusi?“

Severusova neočekávaně přímá otázka Malfoye rozhodila, ačkoli navenek zůstával klidným. Lucius sebral svůj důvtip a pohotově odpověděl: „Už jsem ti říkal, Severusi, že jsem byl požádán, abych učil Obranu proti černé magii…“ 

„Ne…,“ přerušil ho Severus, „já jsem se ptal proč jsi přišel sem…do mých komnat…dnes večer. Je dost pozdě…tohle není doba na návštěvy,“ černé oči se vpíjely do stříbrných.

„Já…já jsem byl tady na hradě a prostě jsem myslel, že bych tě přišel navštívit,“ odpověděl Malfoy, „ale pokud ruším, mohu odejít…“

Lucius se začal zvedat, ale Severus se postavil nad jeho křeslo, položil obě ruce na opěradla Luciusova křesla a zabránil mu tak vstát. Přitlačil ho zpátky do křesla.

„Severusi…co sakra…“

Ve Snapeových očích hořel oheň. Lucius ještě něco takového neviděl…Lucius polknul a zkusil se chovat nenuceně…nebylo to jednoduché, když věci vzaly takový divný obrat.

„Přišel jsi poprosit…Luciusi?“ zeptal se Snape, jeho medově sladký baryton byl měkký a poněkud nucený.

Na malou chvíli se Luciusovy oči rozšířily, ale podařilo se mu znovu nabít částečného klidu a odpovědět a krátkým nuceným úsměvem: „Co? Zbláznil jsi se? Poprosit o co?“

Severusovy oči pomalu sklouzly dolů do Luciusova rozkroku. „Jsi vzrušený, Luciusi?“ mluvil líně výsměšným šepotem, „podíváme se?“ Jednou rukou vklouzl mezi Malfoyova stehna, našel a sevřel tu evidentní známku vzrušení. „Ó…ano…jsi vzrušený. Proto jsi mě chtěl vidět?“ Zkušené prsty…prsty, které ani po letech nezapomněly ta nejcitlivější a nejzranitelnější místa Luciusova penisu, rozehrály svoje umění.

Lucius si nemohl pomoci. Musel vyrazil tichý sten, předtím než odstrčil Severusovu ruku.

Severus se sklonil níž, jeho ústa byla jen milimetry od Luciusových…“ Jsi tady, přišel jsi na návštěvu tak pozdě v noci…a tak…vzrušený…,“ znovu začal dráždit Luciusovu erekci, „co si podle tebe mám myslet, Luciusi?“ Severusův hlas byl lehce výsměšný.

Lucius vyprskl: „Jdi ode mne!“ ale zjistil, že blízkost jeho kamaráda z dětství je tak opojná. Přemýšlel jak přestát tu mlhu chtíče, která ovíjela svými znecitlivujícími prsty jeho mozek.

Aniž by změnil pozici…či něco Luciusovi dovolil…Severus natočil jeho hlavu k sobě a jemně si přitáhl Luciusova ústa ke svým, jednou rukou stále masíroval tu tvrdou vybouleninu v Luciusových kalhotách. 

Jemný a krátký polibek zanechal Luciuse prahnoucího po něčem víc a zároveň nenávidícího Snapea a sebe kvůli svým vlastním touhám. Severus se stáhl, ale ne víc než jeden nebo dva palce.

„Nech mě vstát!“ zavrčel Lucius zastřeným hlasem s tím nejvíce povýšeným tónem jakého byl v danou chvíli schopen.

Snape se zatvářil, jako že přemýšlí o možnostech, pak odpověděl…pořád tím stejně sametově jemným, líným hlasem: „Myslím…že ještě ne, Luciusi.“

„Ty se vůbec neovládáš, Snape!“

Severus jen zřídka kdy slyšel Luciuse takhle rozhozeného.

Černovlasý profesor lektvarů se znovu sklonil a políbil Malfoye na ústa, tentokrát však vklouzl svým jazykem mezi blonďákovi rty.

Ó! Ty polibky! Lucius nikdy nezapomněl jaké jsou, jak chutnají, jak jsou vzrušující. A Snape to věděl, ať táhne do pekel!

Jeden polibek za druhým rychle rozkládal Luciusovu vůli. Začal bezděčně polibky oplácet, nechtěl…nechtěl nikdy Snapeovi dopřát tu satisfakci…a teď…se nedokázal držet zpátky.

Snape pustil Malfoyovu erekci a vzal jeho tvář do svých rukou s těmi dlouhými prsty a ještě zintenzívnil polibky. Pomalu se stahoval zpátky a jemně nutil Luciuse zvednout se z křesla dokud před ním nestál.

„Přitažlivý, tak přitažlivý, Luciusi,“ mumlal Snape zdůrazňující každé slovo…snažil se, aby jeho hlas zněl jak vášnivě smyslně, tak chladně. Pozvolna přejel bříškem palce po blonďákově dolním rtu.

Chvilková přestávka mezi těmi opojnými polibky dala Luciusovi čas, který potřeboval, aby znovu poskládal dohromady svoji otřesenou vyrovnanost.

„Nevím, co si k čertu myslíš, že děláš, Severusi…ale obávám se, že budu muset Brumbála informovat, že jeho profesor lektvarů se chová naprosto nevhodně!“

Snape tam jen stál…a na tenkých rtech mu pohrával nepatrný úsměv, který se přesouval z jednoho koutku do druhého. „Ó…nehraj to na mě, Luciusi…ty moc dobře víš, co dělám. Kvůli tomu jsi přeci přišel sem dolů. A teď…přestaneme si hrát…co říkáš?“

Lucius jen zíral na Snapea. Ani trochu se mu nelíbil ten nový rozměr jejich přátelství…a ještě stále popíral, že by ho to vzrušovalo. ON byl Lucius Malfoy a to ON byl vždy považován za agresora…strůjce všeho…

Snape obtočil jednu ruku kolem Luciusova pasu a přitáhl si Malfoyovo tělo těsně ke svému, jeho druhá ruka se vsunula mezi ně a pokračovala v laskání Malfoyovy erekce.

„Proboha, Severusi…,“ Lucius zuřil, jeho vztek byl o to větší, že Snape znovu snadno převzal nad situací kontrolu.

„Do postele, Luciusi? Hmm?“ nabídl Severus stejně nenuceně jako před chvílí nabízel občerstvení.

K čertu s tím chlapem, proklel ho Lucius v duchu. Snapeovy prsty s ním dělaly fantastické věci a on to nemohl popřít, ale kdyby se dostal ke své hůlce – ukryté v jeho vycházkové holi, které teď ležela na zemi naproti křeslu – mohl by s trochou štěstí zasáhnout Severuse kletbou Cruciatus.

„Já myslím, že…anooo,“ odpověděl si Snape na svou otázku, sevřel Luciuse kolem pasu a dostrkal blonďáka k výklenku, ve kterém byla jeho postel.

Aniž by nějak zaváhal, začal se Severus svlékat, shodil ze sebe svůj hábit, pak kabát. Lucius sledoval, jak Snape odkládá své šaty, a všiml si, že jeho tělo se změnilo – pořád trochu moc hubený – ale svaly měl teď zřetelněji vypracovanější. Jeden by ani neřekl jaké pěkné tělo, které teď Lucius mohl obdivovat, se skrývá pod strohým, černým oblečením, které Severus běžně nosil.

Snape odložil poslední kus oblečení a stál teď před Malfoyem úplně nahý. Profesor lektvarů se zadíval na svého kamaráda. „Luciusi?“ otázal se, „a nebo…třeba čekáš, až to udělám sám?“

Lucius ztěží hledal slova. „Zcela jistě NE!“ a chystal se odejít ze Snapeových komnat, když se jeho pohled setkal se Severusovým a pak sjel dolů po mužově nahém těle. Severus sevřel svoje dlouhé prsty kolem svého penisu a začal pomalu onanovat.

„Svlékni se, Luciusi…,“ požádal ho Severus a dál pokračoval v pomalém stimulování své erekce. A Lucius - který byl na pochybách od chvíle, kdy překročil práh Snapeových komnat – začal odkládat svůj oděv, nechal na zem ke svým nohám spadnout svoje drahé šaty. Netušil, co má od Severuse čekat, ale ať už to bylo cokoli, strašně si to pohrávalo s Luciusovými myšlenkami a libidem.

Nahý Lucius probodával pohledem Severuse a byl rozhodnutý získat znovu na vrch, jakmile se spolu dostanou do postele.

Snape zašeptal s nepatrným úsměvem, když zkoumal Malfoyovo tělo: „Jsi opravdu dokonalý, Luciusi…možná když jsi teď dospělý muž ještě víc než předtím,“ rozvalil se přes postel a hleděl nahoru na Malfoye, zatímco pokračoval: „Měl jsi vůbec někdy ponětí, jaký vliv na mě má jenom to, když jsem blízko tebe, Luciusi? Byl jsi to nejnádhernější stvoření, které jsem kdy spatřil, obzvláště v té tvé famfrpálové uniformě – v těch přiléhavých, bílých, krátkých kalhotách a té zelené kápi jsi mě nutil spěchat na chlapecké záchody…,“ Snape se odmlčel a pokrčil rameny, „v tom je podstata věci…“ Natáhl se k Luciusovi, vzal ho za ruku a stáhl muže dolů k sobě do postele. „Jsi bezcitný bastard, Luciusi…ale nemůžu se na tebe jen dívat a nechtít tě fyzicky. Nikdy jsem nemohl.“ Severusovy obratné prsty zajely za Malfoyův krk, našly stuhu, která držela stříbrnou hřívu a trhnutím uvolnily tu bohatou hřívu vlasů. Severus odhodil stužku stranou a zajel jednou rukou do těch vlasů, aby sevřel zezadu Luciusův krk.

Snape znovu Luciuse ohromil…tentokrát tou svojí nestydatou upřímností. Ať už hrál prohnaný profesor lektvarů jakoukoli hru, Lucius si přál, aby přestal. Pokaždé si v takové situaci Malfoy prosadil pozici dominantního hráče. Severus teď narušoval jeho vnitřní rovnováhu tím, že ho držel v nevýhodě, což byla pozice, v které se Lucius nacházel velice zřídka.

Snape se mezitím znovu usmál…ten malý, krutý, posměšný úsměv přeběhl přes jeho rty…pak zmizel. „Pojď, Luciusi…nebuď takový netykavka,“ řekl úsečně a přitáhl si blonďákovy rty.

V průběhu polibku…stále se zintenzivňujícího…si Severus lehl a přitáhl si Luciuse nad sebe, ochutnával prchavou chuť vína, která ulpěla na Luciusových rtech. Lucius byl nucen sednout si na Severuse obkročmo a opírat se koleny o matraci, aby se udržel na místě. Z hrdla mu unikl slabý sten, když ucítil, jak se jeho erekce otírá o tu Snapeovu.

A…ke všemu ty vášnivé, žádoucí polibky…polibky, na které Lucius myslel celé ty roky…o kterých se mu nejednou zdálo ve snech. Dnes v noci to bylo poprvé, co se políbili od toho odpoledne v Malfoyovic vile a oba víc než dychtili si tu zkušenost zopakovat. Jejich krátká, ale vášnivá setkání, o kterých si oba mysleli, že skončila…a ne proto, že by se dlouho neviděli nebo že by neměli příležitost k dalším experimentům.

Lucius cítil, jak Severusovy ruce klouzají po jeho pasu, jedna masírovala jeho kříž, druhá putovala níž, až našla jeho varlata. Lucius znovu zasténal, když se Severusovy prsty přesunuly pomalu mezi jeho půlky. Severus to celé zopakoval a blonďák vycházel vstříc svými boky dolů proti Snapeovým.

„Můj, můj, můj…,“ zamumlal Severus, když se jejich rty oddělily a Lucius nenáviděl to, jak černovlasý kouzelník zní tak klidně. Lucius přímo hořel a to tím víc, jak Severus zkoumal svými štíhlými prsty jeho zadek. Jedna část Malfoy toužila přikázat Snapeovi, aby přestal s tím, co dělá a on mohl tak znovu získat kontrolu na sebou i situací. Ale to, co jeho kamarád dělal, bylo tak strašně příjemné, než aby to mohl zastavit. Cítil, jak se na jeho a Severusově břiše mísí jejich kapky touhy a jen tohle zjištění ho vzrušovalo víc a víc.

Severusovy ruce s dlouhými prsty se pohybovaly směrem k Luciusovým bokům, pak se Severus vyprostil z pod váhy Malfoyova těla a otočil se za Luciusem na bok. Posunul se výš, shrnul Luciusovu hřívu vlasů ke straně a vášnivě ho políbil na krk. Pak Severus líbal Luciuse stále níž a níž, sjížděl po jeho zádech dolů. Občas se zastavil a zapojil do hry svůj jazyk, čímž doháněl Luciuse k šílenství. Konečně se dostal k jamce nad jeho zadkem a nechal zde své rty, jazykem pomalu obkresloval kolečka…

Lucius zasykl zpod sevřených zubů, bezděčně o trochu víc roztáhl nohy a znovu proklel Severuse, ale v tuhle chvíli na to jen z těží dokázal myslet. Jen matně si uvědomoval, jak se Severus stáhl, otevřel jakousi zásuvku vedle postele a zase se vrátil. Pak následovala další menší pauza a pak Snapeovy prsty začaly znovu laskat tam dole ta citlivá místa…znovu a znovu dokud jeden prst trochu nepřitlačil. Lucius si byl jist, že jsou ty prsty jaksi kluzké…od nějaké masti… když se pomalu pohybovaly dál.

Obratně našel koneček prstu vstup do Luciusova těla a Malfoy hlasitě zanadával, jeho hlas však ke konci přešel v sten, když do něj špička Severusova prstu vnikla…tak jemně.

Když Severus ucítil Luciusovu reakci, krátce si pomyslel, zda Malfoy někdy někomu dovolil udělat mu to takhle. Pomalu pracoval špičkou prstu okolo jeho napjatého análního otvoru…snažil se ho uvolnit, roztáhnout…pronikajíce stále hlouběji.

Lucius divoce zaskučel a přirazil boky proti Severusově pronikajícímu prstu, čímž vnikání dokončil.

Severus položil dlaň své volné ruky pevně na Luciusův kříž a krátce řekl: „Buď v klidu.“

Snape začal pomalu pohybovat prstem okolo a cítil, jak Lucius divoce svírá svalstvo. „Řekl jsem, abys byl v klidu,“ zopakoval Severus, „to znamená i tam. Nech to na mě.“

Severus však stále cítil, jak Luciusovy svaly svírají jeho prst. Odtáhl tedy svoji ruku z Luciusova kříže a místo ní tam přitiskl svoje ústa. „Sakra buď v klidu,“ zachraptěl.

„Víc!“ zaúpěl Lucius, jeho hlas byl chtíčem úplně ochraptělý.

Severusův prst se dostal do kontaktu s uzlinou a dobře věděl, že právě lokalizoval Luciusovu prostatu. Už při prvním kontaktu Lucius vykřikl a zajel rukou pod sebe, aby našel svůj ztopořený penis…sevřel kolem něj prsty…laskal si ho. „Znovu…udělej to znovu…,“ vydechl.

„Dej tu ruku pryč a já to udělám,“ odpověděl Severus.

„Já to potřebuju…proboha, Severusi…udělej to znovu!“

Severus byl neústupný. Měl své plány, a aby se Lucius sám dovedl k orgasmu jejich součástí rozhodně nebylo. „Přestaň onanovat, Luciusi.“

Se sténáním Lucius poslechl a Severus ho odměnil tak, že vrátil koneček prstu na ten malý výčnělek.

„Ano! Ó…Bože anoooo!“

Severus věděl, že by neměl v téhle aktivitě pokračovat. Lucius byl naprosto vynervovaný a Severus měl vlastní úmysly. Čekal na tuto chvíli příliš dlouho, než aby nechal věci řídit jen vlastní touhou.

Severus naprosto ignoroval Luciusův výkřik frustrace, když prst vytáhl. Vzápětí však prst do Malfoye vrátil a s ním ještě jeden navíc. Mast pomáhala a brzy měl Severus oba prsty uvnitř Luciuse. Když s nimi pracoval okolo, cítil jak se blonďatý kouzelník uvolňuje. 

„Severusi…moje prostata…dotkni se jí znovu!“ vydechl Lucius.

Severus nemohl Luciusovi odmítnout, když tak hezky prosil. Severus jemně laskal konečky obou prstů jeho prostatu. Lucius sténal netrpělivostí a tvrdě tlačil svoje boky proti matraci. Věděl, co bude následovat a byl víc než připraven. Chtěl Severuse v sobě…kompletně…aby se s ním miloval dokud je oba nestráví ten oheň, který cítil.

Severus pomalu vytáhl prsty a začal si rukou nanášet lubrikant na svoji erekci.

„Teď!“ chraptě Lucius. „TEĎ, Severusi…proboha.“

Severus sevřel v ruce Luciusovy vlasy a poněkud hrubě mu zaklonil hlavu.

„Co chceš, aby udělal, Luciusi?“ zeptal se Snape jemně s ústy těsně u Luciusova ucha.

„SEVERUSI!“ byla v tom ta nejnaléhavější žádost, jakou Severus od Malfoye kdy slyšel.

„Řekni, Luciusi…řekni mi, co chceš.“

„Ty BASTARDE!“

Snape zajel rukou pod Luciuse a jeho ruka začala pokračovat tak, kde Malfoy přestal.

Pevně zatnut zuby, kapky poty na jeho bledé kůži – Malfoy byl napůl šílený touhou. „UDĚLEJ TO…K ČERTU S TEBOU…UDĚLEJ TO!“

„Co přesně to je to, co chceš, Luciusi?“

„Abys byl…abys byl ve mně…ó…Bože TEĎ!“

Severus si olízl špičkou jazyka rty. Toužil proniknout do Luciuse Malfoye, ale nejdřív ho chtěl slyšet poprosit.

„Mohl bys to říct mnohem lépe…,“ prohlásil Snape, jeho obvykle sametově jemný baryton byl teď zastřený jeho vlastní touhou. Severus přejel provokativně vlhkou špičkou své erekce mezi půlkami Luciusova zadku…když se dostal k vstupu do jeho těla, jemně přitlačil.

„Ano! ANO! UDĚLEJ TO!“

„Ještě ne, Luciusi…ne dokud nepoprosíš,“ Snapeův hlas byl jistý a pevný, když vyslovoval tahle slova.

Nebyla tam žádná odmlka. „Severusi…udělej mi to­…prosím!“ poslední slovo nebylo víc než jen tlumený šepot, ale dosáhlo Severusových uší a jeho penis vyšel vstříc Luciusově análnímu otvoru.

Severus pustil Luciusovy vlasy a přesunul ruku dolů, aby dostal špičku své erekce do Malfoyova svíjejícího se těla.

„Anoooo!“ zasykl Lucius skrz zaťaté zuby a přirazil dozadu, aby dostal Snapeův penis hlouběji do svého těla.

Severus sevřel Luciusovy boky a donutil ho zklidnit se. „Nech to na mě,“ pronesl, „takhle si akorát ublížíš.“ Severus přenesl svoji váhu na Luciusovo tělo, vzal polštář a vsunul ho pod blonďáka, čímž ho trochu nadzvedl a mohl tak snadněji pokračovat. Když byl Lucius v téhle pozici, začal Snapeův od masti kluzký penis okamžitě lehce pronikat do úzkých hlubin svého někdejšího kamaráda. Severus zavřel oči. Vychutnával si nejen to vítězství nad Malfoyem, ale i ten úžasný pocit, který zaplavoval jeho tělo, když teď nad Malfoyem měl plnou nadvládu.

Luciusův krátký sten Severusovi prozradil, že je blízko vyvrcholení, a tak se přinutil pohybovat velice pomalu. Chtěl si to vychutnat co nejdéle to půjde, ale jeho vlastní tělo mělo trochu jinou představu. Bylo to ještě lepší, než si to Severus představoval. A ta představa, že co nevidět naplní hlubiny aristokratického Luciuse Malfoye svým semenem byla opojná.

Lucius se nedočkavě pod Snapem svíjel. Jeho dech přecházel v ostré steny…jeho tělo Severuse prosilo…hladovělo po tom udělat se…chtělo to divoce. Severus to věděl. Chtěl to taky. Předklonil se, jeho obličej se jemně zabořil do Luciusových vlasů.

„Řekni, Luciusi…,“ otázal se, „jsem první, kdo ti to takhle dělá?“

„Ano…k čertu ano…,“ zněla odpověď.

Severus nezačal běžně přirážet, ale jen se tak kolébal proti Luciusovi…udržoval rytmus ani příliš rychlý, ale ani pomalý…prostě tak aby v nich obou vystupňoval touhu na neuvěřitelnou úroveň, aniž by to příliš brzy skončilo. Severus vsunul ruku pod Luciuse a našel jeho erekci a začal ji laskat v tom samém rytmu, pak trochu rychleji…snažil se dát Luciusovi jeho uspokojení tak, aby si jasně blonďák uvědomoval, že ho udělal on.

Když to Luciusovi přišlo, byly jeho výkřiky naprosto nespoutané. Severus byl vděčný, že sklepení má zdi ještě silnější než zbytek hradu. Kdyby nebyly, usuzoval, že kdokoli v hlavním patře by je pravděpodobně slyšel…ne že by to představovalo nějaký problém…Snape se o tohle rozhodně nestaral, když pokračoval v laskání Luciuse dokud nebyl úplně hotový.

Lucius se s výkřikem úlevy v poslední chvíli úplně rozklepal a Severus vytáhl svoji ruku z pod jeho těla. Byla potřísněná Luciusovým ejakulátem a černovlasý kouzelník ho začal slízávat jazykem. Vychutnával chuť Luciusova semene…chutnalo přesně tak, jak si pamatoval.

Jeho pozornost se teď obrátila k jeho vlastní naléhavé potřebě. Severus trochu změnil pozici a začal v Luciusovi ukájet svoji touhu, vytáhl penis až skoro po špičku, a pak ho vrazil zpátky. Opakoval to znovu a znovu, až přestával vnímat všechno kolem sebe.

„Silněji…!“ slyšel Luciusův hlas, jak ho popohání. Znovu a znovu do něj pronikal, tentokrát slyšel Luciusův bolestný výkřik.

Výborně! Chtěl mu ublížit…ne ho poranit, ale ublížit mu…potrestat ho. Čekal na to tak dlouho.

Severusova stehna se nečekaně bezděčně napjala a on poznal, že už to dlouho nevydrží. Narovnal se dokud neseděl na Luciusovi obkročmo, stále v něm. Snape ještě jednou přinutil své tělo k naprostému klidu…ale jeho hrudník se přerušovaně zvedal, jak se mu skrz zaťaté zuby draly vzdechy. Pomalu zaklonil hlavu, jeho ruce – s elegantními prsty doširoka roztaženými – se přesunuly dolů na Luciusova bedra…a takhle vychutnával tu báječnou extázi, když dosáhl orgasmu dokud se úplně hotový nezhroutil na Luciuse.

Po dlouhé chvíli se začal Lucius snažit dostat z pod Severuse. Když Severus konečně zase přišel k sobě, svalil se z Malfoye na záda.

Lucius se posadil a trochu sebou trhl. „Proboha, Severusi…co jsi to k čertu vyváděl s mým zadkem?“ otázal se blonďák a opatrně se snažil najít nějakou pohodlnější pozici, jak si sednout.

Snape se otočil na bok a nepatrně se usmíval. „Jen to oč jsi mě požádal, Luciusi…,“ zněla chladná odpověď. „Pamatuješ jsi, co jsem říkal o odplatě? Dlužil jsi mi to.“

Lucius šlehl přes rameno po Snapeovi jedovatým pohledem, pak sebral ze země stužku, stáhl si s ním svoji hřívu vlasů a postavil se. Jeho rty se zkroutily odporem, když si otřel ruku o ulepené místo na svém břiše, kde se potřísnil, když se udělal.

„Do prdele…,“ zamumlal blonďák.

„To je nadšení,“ poznamenal škodolibě Snape.

„S nadšením jdi někam!“ zavrčel Malfoy, „Nebudu si moct pěkných pár dnů sednout!“

Snape v sobě dusil smích a dal si ruce za hlavu. „Chudáčku, Luciusi. Přijít o panictví v podzemí Bradavické školy čar a kouzel. Chápu, co TO pro tebe musí znamenat.“

Lucius shlížel na Snapea chladně. „Nemusíš se tvářit tak spokojeně sám se sebou…a kromě toho… do panice JSEM MĚL DALEKO!“

„Ty jsi byl, Luciusi…přinejmenším v tomhle,“ odvětil Snape.

„Blbost!“ vyprskl Lucius a Snape se znovu začal pochichtávat. „PŘESTAŇ SI TO K ČERTU TAK UŽÍVAT!“ vztekal se Lucius.

„Ó…,“ vydechl Snape, „ale já si to UŽÍVÁM…užívám si TEBE, Luciusi…opravdu moc a moc. Obzvláště jsem si vychutnal slyšet, jak prosíš.“ Jeho černé oči se setkaly s rozzuřenými stříbrnými.

„Ty zneužíváš situace!“ zavrčel Lucius.

„Budeš teď křičet znásilnění, Luciusi?“

Lucius na chvíli přemýšlel a pak odpověděl: „Ano…to by byl taky způsob. Snažil jsi se mě k tomu přimět od chvíle, kdy jsem dnes večer vstoupil do dveří!“

Severus se posadil, spustil nohy svoje dlouhé nohy z postele, až se jeho chodidla dotkla podlahy. „Mohl jsi mě zastavit…kdybys opravdu chtěl…,“ odporoval téměř líně.

Aristokraticky klenuté obočí se zdvihlo. „Chceš snad naznačit¸že jsem…že jsem si to užíval?“

„Ó…ano, Luciusi…myslím, že jsi to nesporně užíval.“

„Myslíš, že se mi líbí, když…,“ zasyčel Lucius, „kde máš koupelnu?“

Severus ukázal na dveře ve výklenku vedle postele a Lucius zmizel ve vnitř. Ještě za sebou práskl dveřmi.

Nebyl žádný důvod, aby se oblékl. Severus ležel na posteli a nepřítomně si hladil svůj ochablý penis. S jeho tenkými rty si pohrával nepatrný úsměv. Ó, bylo to tak úžasné… Jak slyšel Luciuse Malfoye naléhavě prosit, aby si ho vzal tím způsobem, který mu chladně odmítl, když byli spolu jako kluci, bylo to naprosto uspokojující.

Lucius se vrátil z koupelny a začal sbírat svoje věci.

„Odcházíš tak brzy?“ otázal se Severus nenuceně.

„Když ti jde jen o to mě týrat,“ odsekl Lucius.

Snape se na něj posměšně a pohrdavě podíval. „Pane Bože, Luciusi…měli jsme jenom anální sex. A ty se chováš, jako bych tě držel pod kletbou Cruciatus!“

Lucius se otočil a promnul si zadek. „Hrubý jsi byl dost!“

„Myslel jsem, že tak se ti to líbí,“ odpověděl Severus, „jistě jsi to takhle už někomu udělal.“

Při té poznámce se Malfoyovi zablesklo v očích a Severus si toho dobře povšiml.

„Nerozmyslíš si to, Luciusi?“ otázal se Snape, „Máme ještě celý zbytek noci. Bylo by hanebné teď odejít po tom, co jsem ti udělal. To je přeci tvůj styl, zůstat a pomstít se, nebo není?“

To byla výzva, které Lucius nemohl odolat.

Hodil svoje šaty zpátky na zem a došel k Severusovi stojícímu u postele.

„Nejdřív mám ale jednu otázku,“ řekl Malfoy.

„Ptej se.“

Šedé oči se zúžily. „Dělal jsi to s mým synem?“

Snape na okamžik zaváhal přemýšleje jak moc chce dnes večer Malfoy potrápit. Nakonec došel k závěru, že už má Lucius dost a odpověděl: „Nedělám to se svými studenty.“

Jedno blond obočí se tázavě zvedlo. „Opravdu? A co třeba takový pan Harry Potter, který by přišel pozdě večer, rozkošně vzrušený a požádal tě, aby ho naučil o Tajemstvích života?“ Lucius si všiml, že při zmínění Potterova jména to ve Snapeově penisu škublo a zvětšil se.

Snape se díval zamyšleně. „Potter říkáš?“

„Prosící…vzrušený…,“ přikývl Lucius.

„ No…,“ Severus mluvil pomalu a lenivě, jeho černé obočí se zamyšleně zvedlo, „to by pak byl trochu jiný příběh…“

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský