Fantasmagorium

Autor: Miraella
Hlavní postavy: Ginny Weasleyová/ Tom Raddle
Shrnutí: Ginny objeví deník a začne se mu svěřovat. Později ji deník začne ovládat a ona plní všechny jeho příkazy.
Poznámka: Neshoduje se s druhým dílem.

Otrok deníku

Svírala v ruce malou knížku vázanou v černé kůži. Otevřela ji, ale nebyla v ní ani stopa po písmu. Nebylo v ní zhola nic.
Prolistovala se prázdnými zašlými stránkami až na konec. Zlehka pokrčila rameny. Byla škoda knížku jen tak vyhodit a nevyužít ji. Do malé ručky uchopila pero a rozepsala se.
Svěřila knížce vše, úplně vše, co nikdy nikomu jinému neřekla, ba co si ani nechtěla sama připouštět. Jak byla zděšená, když jí kniha odpověděla...!
Důvěřuj mi, Ginny
, stálo na zažloutlé stránce, když chtěla malá dívenka knížku zaklapnout a odhodit do kouta. Zarazila se, vystrašené hnědé oči těkaly po úhledném písmu, které se pomalu rozpíjelo, až zmizelo úplně. Na bledé pihovaté tvářičce ale byla stopa nedůvěry.
Kdo jsi?
napsala. Chvíli se nic nedělo.
Tom Raddle. Chceš mít přítele, Ginny?

Ano, chtěla. Ginny si vždycky přála mít přítele. Vyrůstala jen s bratry, kteří jí dělali samé naschvály a odstrkovali ji od sebe, protože byla dívka. Později, když poznala Hermionu, brala ji jako kamarádku. Ale i Hermiona se více věnovala Harrymu a Ronovi než jí, a tak si s ní sotva párkrát promluvila. Přítel byl to, po čem malá Ginny Weasleyová opravdu toužila. Chtěla mu svěřovat své myšlenky, aniž by se bála, že se jí vysměje.

*****

Netrvalo dlouho a Ginny moci deníku naprosto propadla. Trávila psaním si s Tomem všechen volný čas, brala si knížku všude s sebou, jen aby se necítila osamocená.
Byla už hluboká noc a Ginny si promnula unavené oči, aby dobře viděla na Tomovo elegantní písmo. Chvíli si myslela, že nevěří svým očím - ale Tom opravdu napsal to, co si myslela. Tváře jí zahořely červenou barvou a nervózně si skousla ret, když přečetla:
Toužila jsi někdy po nějakém klukovi, Ginny? Přála sis ho políbit? Chtěla jsi, aby se tě dotýkal všude?

Ginny se styděla, ale při pomyšlení na Harryho roztřeseně napsala: Ano.
Víš, jaké to je, když tě kluk miluje? Když se spolu
milujete? pokračoval Tom. Ginny tentokrát odpověděla záporně: Ne.
Dívala se do prázdné stránky téměř minutu, než se jeho písmo znovu objevilo.
Chtěla bys zažít ten pocit, jako když se s klukem miluješ?

Ginniny tváře byly už úplně rudé, když přemýšlela nad tím, jak se spolu s Harrym milují. O sexu toho moc nevěděla, ale slyšela o tom od starších bratrů.
Ano
, napsala Ginny. Očí se jí zaleskly, když dychtivě čekala na Tomova slova.

*****

Řídila se deníkem. Zdálo se jí, jako kdyby už ani neviděla písmo, ale jako kdyby jí vše našeptával Tomův hlas přímo do hlavy. Slyšela ho, byl podmanivý. Mluvil o tom, o čem se Ginny nikdy neodvažovala ani přemýšlet. Popisoval jí to, co jí připadalo tak zapovězené a lákavé. Donutil ji dělat věci, ke kterým by se nikdy sama neodhodlala.
Šeptal, promlouval k ní a poroučel jí, Ginny poslouchala a dělala vše, co si přál. Svlékla ze sebe hábit, sukeň a košili, pod ní se skrývala její dětská ňadra. Pouze v bílých kalhotkách se za Tomových rozkazů položila na postel.
Svlékni se úplně
, zašeptal. Ginny se zachvěla, když pomalu sunula kalhotky přes stehna dolů, až je sundala úplně.
Dotkni se...

Ginnina jemná ručka zamířila po plochém hrudníku přes břicho až k rozkroku. Chvěla se. Mezi jejíma nohama ještě nebyly žádné chloupky. Dala nohy dál od sebe.
Hlaď se...

Uposlechla hlas. Tenkým prstem si přejela přes rozkrok a překvapeně zalapala po dechu. Byla úplně mokrá a netušila, co se to s ní děje. Celým tělem jí projela podivná slastná vlna.
Víc...

Pravidelně začala přejíždět přes malý citlivý klitoris a musela se kousat do rtu, aby nevzdychala a neprobudila tak spolubydlící na pokoji. Její hubené, pihami poseté tělo se nadzvedalo a zase klesalo pod podmaňujícími pohyby jejích prstů.
Ochutnej se...

Ginny už to vůbec nepřipadalo špatné ani zlé. Zcela se oddala Tomovým příkazům. Zastrčila špičku prstu až do sebe, jemně s ním zakroužila uvnitř a divila se, jak moc je to příjemné. Vytáhla prst a olízla ho. Cítila, jak jí z toho pocitu brní podbřišek a ještě víc vlhne.
Hlouběji...

Tomův hlas s každým příkazem drsněl. Ginny znovu zasunula prst, tentokrát ale až hluboko do sebe. Polohlasně vyjekla, když narazila na bolestnou překážku a cítila, jak jí pronikla, v tu samou chvíli jako by v ní vybuchl podivný ohňostroj krásných pocitů, který naprosto překřičel předchozí bolest.
„Tome..." zaskuhrala potichu. Pár vteřin jen ležela, potom jí zrak sklouzl na deník. Vylekala se.

*****

Deník na stole se sám od sebe otevřel. Stránky se s tichým šustěním přetočily až doprostřed a knížka zůstala nehybně ležet. Potom se z ní začal vynořovat průsvitný pruh mlhy, který neustále houstl a pronikalo jím zářivé světlo vycházející z deníku. Ginny se vystrašeně tiskla k polštáři, když spatřila v mlze černou siluetu. V návalu studu se snažila zakrýt rukama. Postava vystoupila z mlhy a přešla až k Ginnině posteli. Byl to mladý chlapec. Propaloval Ginny pohledem a jí připadalo, že vidí úplně všechno, i když se zakrývala.
„Zdravím tě, Ginny."
Okamžitě ten hlas poznala. Byl to Tom Raddle.
„Tome - co - jak -?!" šeptala překvapeně a vyděšeně zároveň.
„Pššt," přiložil jí prst k ústům, aby ji umlčel a příval otázek ustal. Ginniny hnědé oči na něj zíraly a dalo se říct, že se v nich odráží úcta a i radost, že Toma vidí. Tomovy ruce se ovinuly Ginny kolem pasu a znovu ji s lehkým tlakem dostal do polohy vleže. Odtáhl její ruce z intimních partií a celou si ji prohlédl. Ginny cítila, jak rudne, ale vzrušovalo ji to. Připadala si nečistá, když zjistila, že vlhne snad ještě víc než předtím.
Pokračuj
, slyšela Ginny Tomův hlas uvnitř své hlavy, přestože Tomova ústa se ani nepohnula. Ustoupil dva kroky od ní a díval se na ni.
Tak pokračuj!
poručil jí hlas už značně drsněji.
Ginny už rovnou vsunula prst do sebe. Teprve teď si uvědomovala, jak je tam uvnitř horko a mokro. Její malý prst klouzal dovnitř a ven.
Přidej prst.

Uposlechla ho. Dívala se Tomovi do očí a viděla, že ji pozoruje. Samotnou ji překvapovalo, že se vůbec nestydí, nevěděla, jak to Tom dělá, ale najednou jí to připadalo naprosto přirozené. S ním se cítila úplně volná.
Rychleji.

Ginniny dva prsty ji teď rychle dostávaly blíž a blíž k orgasmu. Tiše skučela a slastně vzdychala. Po těle jí začaly stékat kapky potu a tam dole byla mokrá tak moc, že jí začala šťáva stékat po stehnech a lepilo se tak na ni prostěradlo.
Přidej další prst.

Tentokrát to Ginny trochu zabolelo a cítila větší tlak, uvědomovala si ale zároveň, že je jí to ještě příjemnější. Všechny tři prsty se pohybovaly a Ginny myslela, že snad omdlí, jak to bylo krásné.
Rychleji!

Znovu zrychlila. Bylo to už neúnosné. S každým přírazem jejích prstů vzdychala hlasitěji. Nespouštěla zrak z Toma a byla ráda, když viděla jeho spokojený výraz, chtěla se mu zavděčit, ani nevěděla proč. Začala si pomáhat pánví a sama se ještě na prsty nasunovala.
Víc! Rychleji! Přidej!

Hlas v její hlavě vzrušeně křičel a Ginny křičela také. Už jí bylo jedno, jestli ji někdo uslyší. Bylo to tisíckrát intenzivnější, než když si to dělala poprvé. Toužebně skučela, z jejích prstů se stávala jen světlá šmouha, jak rychle jimi pohybovala, pánev na ně nasouvala prudčeji a rychleji, zvedala se do rytmu a byla celá mokrá a zpocená. Vlasy měla slepené a její dech byl rychlý, hlasitý a chraplavý. Vykřikovala a cítila, jak s ní škubou přicházející vlny orgasmu.
„Tome, Tome... Tome!"
Na malý okamžik upadla do mdlob a zahlédla jen, jak se Tom rozpíjí a jako mlha se vrací zpět do deníku. Zavřela oči a hlasitě oddechovala. Nevěděla jak dlouho takhle ležela. Když oči znova otevřela, deník ležel zavřený na stole. Vytáhla prsty z rozkroku, který už byl částečně suchý, tak to trochu zabolelo. Nahá přiběhla k deníku a otevřela ho. Popadla do ruky pero a začala psát.Tom už jí ale nikdy neodepsal.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský