Fantasmagorium

Autor: D.J. Orlovský
Hlavní postavy: Severus Snape/ Lily
Shrnutí: I Severus Snape je jen člověk a má své potřeby.
Poznámka: beta read bedrníka
Inspirováno jedním obrázkem. Důrazně žádám, abyste se na něj podívali až po přečtení povídky.

Panna

Snape vylezl ze sprchy a natáhl se pro ručník. Pečlivě se utřel a přetáhl si přes hlavu šedivou košili. Kdysi zřejmě, když byla ještě nová, měla bílou barvu. Léta používání a opakované praní se však na ní podepsalo. Vsunul nohy do obyčejných šedých pantoflů a mokrý ručník pečlivě urovnal na věšáku, aby uschnul.
Pak vešel do svého pokoje. Místnost se zdála menší, než ve skutečnosti byla. Kromě těžkého stolu s otlučenými rohy, židle se sepraným a spravovaným polstrováním a rozvrzaného křesla přistrčeného blíž k vyhaslému krbu a staromódní oprýskané postele všechno volné místo zabíraly knihovny. Nesourodá sbírka nábytku určeného k přechovávání knih. Některé knihovny vypadaly dost sešle, jako by držely pohromadě jen silou majitelovy vůle. Měly nejrůznější barvy, které spolu vůbec neladily. Lak byl mnohde odloupán, jinde zase vyspravován neodpovídajícím odstínem barvy. Některé stály nakřivo a na místě je muselo držet jen nějaké kouzlo, další byly zase příliš vysoké a někdo je sem i přesto nacpal. Výsledek působil nesourodě a vyvolával dojem kontrolovaného chaosu. Všude na policích knihoven ležely knihy. Mnohé byly v pokročilém stádiu rozkladu, vazby rozedrané, vypadávající listy. Další se válely prostě jen tak pohozené na policích nebo přímo na zemi. Skoro všechny na sobě měly skvrny rozličného původu. Stejně jako všechno v místnosti vypadaly použitě a používaně. Člověk, jemuž patřily, rozhodně nebyl bibliofil, který by knihy miloval a zacházel s nimi s nábožnou úctou. Tohle byly knihy člověka, který v nich viděl jen zdroj informací, poznání, prostředek dosažení svých cílů.
Snape přešel k petrolejce, jedinému zdroji světla, a stáhl ji na minimum. Stíny vytvořily na zdech bizarní obrazy připomínající scény z podsvětí. Pak přešel k posteli. Již tam ležela na té vzdálenější straně, přikrytá dekou.
Otevřel zásuvku nočního stolku a pomalu vyskládal ven vše potřebné. Posadil se na postel a otevřel tubu lubrikantu. Vyhrnul si noční košili, a zatímco ji jednou rukou přidržoval, druhou si do dlaně vymáčkl chladivý gel. Posunul se na kraj postele a přejel si několikrát od lubrikantu vlhkým prstem po svraštěném análním otvoru. Pak přitlačil a prst pomalu bez odporu vklouzl do jeho útrob, které si před chvílí ve sprše pečlivě vypláchl. Zadržel dech, než se prst vsunul dovnitř celý, a pak nabral pomalu do plic vzduch. Povytáhl prst ven a znovu dovnitř. Cítil, jak se jeho svěrač rychle uvolňuje. Přidal další prst a snažil se svoji dírku důkladně roztáhnout a bohatě zvlhčit lubrikantem.
Penis, který mu zatím ochable visel mezi nohama, začal pozvolna tvrdnout a napřimovat se. Chlupaté koule měl brzy celé upatlané od lubrikantu. Přestal se píchat prsty a zavedl si do zadku dildo. Vklouzlo do jeho roztažené a mokré zadnice hladce a bezbolestně.
Ostře se nadechl, když ho obří umělý penis roztáhl a naplnil. Dal si lem noční košile mezi zuby a zajistil dildo na místě pásky. Když vstal, jeho již plně ztopořený pták úctyhodných rozměrů sebou zaškubal. Při každém pohybu cítil, jak mu dildo příjemně tlačí na prostatu.
Přejel si rukou od lubrikantu po ptákovi a palce u nohou se mu zkroutily a v bocích cítil nutkání přirážet do vzduchu v iracionální potřebě se o něco třít a dojít tak uspokojení.
Zbytek lubrikantu si z ruky otřel o stehno a vzal hedvábnou černou stuhu. Přesnými pohyby jí beze spěchu omotal a stáhnul svoje ztopořené péro a kulky. Pták mu ještě o něco zbytněl, jak stuha zpomalila krevní oběh a kůže na sešněrovaných varlatech se napnula a stala se citlivější na dotek.
Pak si vyleze na postel a po čtyřech doleze k ní.
Stáhne z ní deku.
Klekne si mezi její roztažené nohy.
Vyhrne si košili.
A zasune ptáka do díry mezi jejíma nohama.
Zavře oči.
Opře se podél její hlavy o ruce.
A začne přirážet.
Rychle, žádné něžnosti, žádné oddalování slasti.
Jeho tepající úd je citlivý a uvnitř těla cítí tlak dilda.
Každý příraz ji posune trochu nahoru, kde se zarazí o jeho ruce.
Rty má pěvně stisknuté, stejně jako víčka.
Přiráží rychle, monotónně.
Přes stisknuté zuby drtí vzdechy.
Funí námahou.
A cítí, jak v něm roste ten pocit nevyhnutelnosti, jak se blíží jeho orgasmus.
Pak strne a zaskučí jako raněné zvíře, když ji naplní ponižujícím důkazem své slabosti.
Zhroutí se na ni. Jednou rukou uvolní přezky pásků a s mlasknutím si vytáhne dildo ze zadku.
Jeho mokrý, ochabující penis z ní vyklouzne.
Sáhne pod sebe a uvolní stuhu.
Nakonec se převrátí na záda.
Po celou dobu má oči zavřené, jako by otevřít je, vidět, co udělal, znamenalo připustit, že se to skutečně stalo. Dokud má ovšem oči zavřené, může se tvářit, že se to stalo někde jinde, někomu jinému.
Stáhne si noční košili dolů. Stále ještě nemůže popadnout dech. Pták mu pulzuje lehkou bolestí od toho, jak se stužka místy zařízla příliš do kůže. Chce se mu spát, ale než bude moci usnout, musí se postarat o ni.
Ztěžka se zvedne z postele. Nohy se mu třesou, jako by byly z rosolu. Vždycky se mu po orgasmu třesou nohy. Další z ponižujících slabostí.
Dojde do koupelny a namočí žínku. Vrátí se a důkladně ji omyje. Pečlivě odstraní všechny stopy svého semene. Snaží se na ni nedívat. Pohybuje se mechanicky, cíleně, nedívá se ani vlevo ani vpravo.
Když ji očistí, odnese žínku. Vymáchá ji a dá na věšák usušit. Teprve pak se vrátí k posteli a vytáhne zpod ní krabici. Otevře ji.
V téhle chvíli nemůže jinak a musí se na ni podívat. Rudé vlasy jsou rozhozené po polštáři. A ty zelené oči ho pozorují. Nesnáší ten jejich prázdný, plochý výraz, který ale jako by ho obviňoval. Jako by ho usvědčoval z jeho zločinu.
Rychle sáhne pod její tělo.
A ozve se zvuk ucházejícího vzduchu.
Pečlivě ji vyfoukne, sbalí do krabice a schová pod postel. Pak si vleze pod peřinu a po chvilkovém převalování usne.
Není hrdý na to, co dělá. Ale je jen člověk, má svoje potřeby.
A tohle je jediný způsob, jak nepošpinit její památku.
Ale stejně se cítí provinile kdykoli to dělá.

Konec

OBRÁZEK

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský