Fantasmagorium

originál
Autor: *kelly* a Jade
Překlad: D.J. Orlovský
Hlavní postavy: Severus Snape/ Draco Malfoy
Shrnutí: Když Draco Malfoy prohrál v soubojnickém klubu s Harry Potterem, rozhodně tím ředitele své koleje nepotěšil

Potrestaný

Dveře zmijozelské společenské místnosti se rozrazily silou Snapeova vzteku. Profesor lektvarů postrčil světlovlasého chlapce hrubě dovnitř až klopýtl. „Ven! Všichni!“ nařídil ředitel koleje a všichni studenti se bleskově rozprchli.

Ve snaze se uklidnit před trestem couvl Draco ke kožené pohovce, která stála uprostřed místnosti. Sledoval jak jeho spolužáci vyklidili pole až zůstal během chvilky se Snapem sám. Draco se začal rychle omlouvat, slova se mu zadrhávala v hrdle, jak se snažil zmírnit vztek, který viděl v očích staršího muže. „Omlouvám se, profesore! Já nevěděl, že Potter bude reagovat tak rychle! Tou první kletbou jsem ho odrovnal docela dobře, ačkoli…“

„Nikdo si nepamatuje první kletby, pitomče,“ zavrčel Snape přibližuje se k Dracovi. „Všichni si jen pamatují, jak vám to Potter vrátil. A pak začal mluvit hadí řeší. Příšerně jste mě ztrapnil, pane Malfoyi.“

Draco narážel na pohovku, neměl kam couvnout. Ne že by utekl, kdyby mohl. Jako by vrostl do podlahy jak byl přimrazený pohledem profesorových očí lesknoucích se vztekem, každý jeho krok byl výrazem moci a síly. Nečekaně začal koktat, ale ne ze strachu. „Já…já…omlouvám se! Já chtěl…Já jen udělal přesně to, co jste mi řekl! Jak jsem mohl vědět…že umí hadí řeč?“

„Musíte se naučit být připravený na nečekané,“ vyprskl profesor. Nechal svůj hlas úmyslně poklesnout a přistoupil ještě blíž k třesoucímu se chlapci. Snažil se nevnímat, jak Draco vypadá rozkošně. Žádná arogance, žádná póza, jen snaha omluvit se. „Očekával jsem od vás mnohem víc,“ dodal jemně. 

Draco se kousnul do spodního rtu a sklopil oči. „Chápu, pane. Já…omlouvám se. Už se to nestane.“ A to si myslel, že soubojnický klub bude skvělá příležitost se před profesorem lektvarů blýsknout. Mělo to být tak snadné! Vyřídit Pottera a udělat profesora Snapea šťastným. Jenže ten pitomý nebelvír mu to vrátil a všechno zkazil!

Snape Draca téměř politoval, jak naprosto rozkošná byla jeho lítost. Ale…musel dát tomu klukovi lekci ohledně nesplnění očekávání. „Ne, jsem si jist, že se to už nestane, pane Malfoyi. Obzvláště po vašem trestu za to, jak jste mě zklamal.“ Shlížel na Draca. Snažil se nemyslet na to, jakým způsobem by toho blonďáčka nejraději potrestal. Přes léto vyspěl a přerostl své vrstevníky ve škole. Snape měl slabost pro blonďáky.

Draco trhl hlavou, oči se mu rozšířily a zalapal po dechu, když si uvědomil, jak blízko teď starší muž je. Snape se nad ním skláněl, narušoval jeho osobní prostor způsobem, z kterého se blonďákovi třásly nohy. Profesor lektvarů vypadl tak hrozivý, rozzlobený…tak smyslný. „T-trest?“

„Nevyjádřil jsem se jasně, pane Malfoyi? Ano, trest. Nebo si myslíte, že vám to, jak jste mě zesměšnil, projde jen tak?“ zavrčel Snape, vychutnával si to. Mohl cítit chlapcův pot, jak byl blízko. Měl vůbec Draco ponětí, jak je v tuhle chvíli sexy?

„Já vás nechtěl zesměšnit, profesore! Já se snažil co nejlépe…,“ řekl blonďák úpěnlivě. Do jeho hlasu se vloudil zděšený tón. Mít Snapea tak blízko začínalo Draca vzrušovat a s ohledem na to, jak byl starší muž naštvaný, ho ani nenapadlo, že to druhého kouzelníka těší.

„No, to vaše nejlépe evidentně nebylo tedy moc dobré,“ zamumlal Snape. „Jak si mohu být jistý, že příště si nepovedete s Potterem lépe? Nemyslete si, že jsem zapomněl, že poprvé od té doby, co jsem se stal ředitelem koleje, Zmijozel není držitelem školního poháru.“ Naklonil se blíž a jeho dolní částí těla proběhla vlna touhy. Skutečně si to užíval.

Draco se pokusil odtáhnout pryč, ale chycený mezi těžkou koženou pohovkou a impozantní postavou svého profesora. „Měli jsme vyhrát už první rok, pane! Vyhráli jsme, ale pak Brumbál,“ zarazil se, aby se rozzlobeně zamračil. „Udělil Nebelvíru všechny ty body!“

„Ano, samozřejmě, Draco, vždycky si musíme najít nějakého viníka, hlavně ne sebe, že?“ řekl Snape klidně, ale nebezpečným tónem. „Někdy zapomínám, že jste pořád ještě dítě,“ dodal s vědomím, jak tahle slova hrdého chlapce zasáhnou.

Draco šokovaně otevřel pusu, oči se mu rozšířily a musel se přimět, aby se nezašklebil. Dítě? On nebyl dítě! Jeho mysl zaplavil vztek. Chtěl se před Snapem předvést! Natáhl se, stoupnul si na špičky a přitiskl své rty na Snapeovy. Jeho polibek byl neohrabaný a kvapný, ale vyjádřil všechnu tu touhy, kterou cítil. To muselo staršímu muži ukázat, jak vyzrálý je.

Snape strnul v šoku, když se chlapcovy měkké rty přitiskly na jeho. Věděl, že chlapec je hodně impulzivní, ale ani ve snu ho nenapadlo, že by udělal něco takového. Měl podezření, že se do něj Draco zamiloval, ale domníval se, že je to jen přechodná záležitost, která časem odezní sama. Jenže mladý Malfoy překonal v tomhle ohledu veškerá jeho očekávání. Najednou i uvědomil, že by na polibek neměl odpovídat, že by to měl zastavit. Ať už sebevíc toužil zmocnit se toho chlapce, nemohl. Odstrčil Draca k pohovce, čímž se polibek přerušil a zavrčel: „Co si u Merlina myslíte, že děláte, chlapče?“

„Ukazuji vám, že už nejsem dítě,“ odpověděl Draco prudce a přál si, aby jeho hlas nezněl tak udýchaně. Uklidnil se a podíval se staršímu muži přímo do očí. „Vím, že jsme mladý, ale nejsem dítě…“ Blonďák si olízl rty a jeho pohled spočinul na Snapeových ústech. Líbat profesora lektvarů bylo lepší, než jak si to představoval a že si to představoval dost často. Vlastně přemýšlel, že by to udělal znovu hned teď.

„Jen dítě by mohlo udělat něco tak nežádoucího,“ vyštěkl starší muž. „Nejste jen můj student, ale ke všemu ještě jste velmi mladý.“ Nemohl popřít, že ten polibek ho zasáhl. Jediný dotek rtů toho chlapce a byl tvrdý jako skála. Svádělo ho to, toužil vědět, že je Draco taky vzrušený.

Draco nervózně přešlápnul, ale nemohl si pomoct, aby rozzlobeně nevyprskl: „Já nejsem příliš mladý! Jsem dost starý na to, abych věděl, co chci. Abych věděl co…mě vzrušuje.“ Vztekem mu zrudly jeho bledí líce. Opravdu to řekl profesoru Snapeovi?

Snape si nemohl pomoct. přes jeho tvář přelétl zlý úšklebek. „Och, skutečně, pane Malfoyi? To mě ale musíte poučit. Copak vás vzrušuje, když už jste mi to tak výmluvně svěřil?“ Věděl, že škádlit toho chlapce je kruté, ale on byl krutý muž a Draco se tak půvabně červenal.

Draco zkřížil ruce na prsou a vzdorovitě se zadíval na staršího muže. Snape mu provokoval! Myslel si, že Draco není víc než hloupé děcko. Fajn, blonďáček mu tedy ukáže. „Vy přece, profesore,“ zavrněl, snažil se být tvrdý, aby jeho hlas byl svůdný. Zamžikal řasami a popošel blíž. „Vzrušujete mě zrovna teď…“ V jediném okamžiku si Draci uvědomil, že hraje nebezpečnou hru. Ale byl impulzivní, ovládal ho vztek.

Snape se na něj usmál a postoupil blíž k chlapci. Draco byl tak dokonalý. „Skutečně teď?“ zašeptal, nechal sametový tón svého hlasu blonďáka pohladit. „A jak se to na vás projevuje, pane Malfoyi?“ zavrněl. „Prosím, řekni, ty malý, nestoudný kluku.“ Věděl, že by toho měl v tuhle chvíli nechat, jít pryč než se stane něco, čeho by mohl litovat. Ale jeho vzrušení až bolelo a pulzovalo, a on si to užíval.

Malý? Draco vztekle rozepnul svůj hábit a rozhalil ho. Jestli Snape chce důkaz Dracova vzrušení, tak ho tedy bude mít! Blonďák se opřel rukama o pohovku za sebou a prohnul se v zádech, aby poskytl Snapeovi co nejlepší výhled na své tělo. Byl sice oblečený, ale bylo dost těžké nevšimnout si jeho erekce napínající ve předu jeho kalhoty. „Chcete vidět víc?“ zeptal se a pozvedl obočí. 

Snape nedokázal odtrhnout oči od Dracova těla. Ten kluk si z něj nedělal legraci, skutečně byl velmi vzrušený a podle toho, jak zhodnotil to místo, kde byly jeho kalhoty napínány, i docela vyvinutý na svůj věk. Ano, chtěl vidět víc, chtěl vidět všechno, ale nemohl to říct. Místo toho pozvedl vlastní obočí. „Působivé, pane Malfoyi. Možná říkáte pravdu, a nebo máte dole v kalhotách nacpanou ponožku.“ Odmlčel se a nechal slova působit. „Nicméně je tu stále stále ta záležitost s vaším potrestáním. Myslím, že vám musím vyměřit navíc odpovídající trest za dělání nemravných návrhů řediteli vaší koleje.“ Věděl, že dělá chybu, že by měl teď odejít, jít pryč od Draca, než se dopustí něčeho, čeho by neměl.

Draco pochopil, co provedl. V jeho očích to zajiskřilo poznáním a nepatrně se přikrčil. Nedomyslel důsledky. Snape ho naštval a on jen…reagoval. A teď je v ještě větším maléru. Tohle plus ten incident v soubojnickém klubu, jeho trest bude bez pochyb velmi tvrdý. Sklonil hlavu a slabě hlesl: „Co se mnou uděláte, profesore?“

Snape spokojeně sledoval Dracovu reakci. Dokonalé. „Jsem přesvědčen, že trest musí odpovídat provinění,“ přemítal Snape nahlas. „Takže v tom případě…,“ vytáhl hůlku a kouzlem zamknul dveře. Otočil se k vyděšenému chlapci ještě jednou a rozhodl se. Bylo mu jasné, že tohle rozhodně není vhodné, ale jeho tělo rozhodlo za něj. chtěl vidět víc. „Sundejte si kalhoty, pane Malfoyi.“

Dracovi unikl šokovaný vzdech a jen na profesora lektvarů zíral. Snape ho chtěl…chtěl…Jeho tváře zrůžověly, ale jeho ruce tápavě rozepnuly jeho pásek. „A-ano, pane…“ Dracovy prsty byly neohrabané a třásly se, když si rozepínal pásek a pak knoflík kalhot. Nečekaně se jeho dech zrychlil a jeho srdce bilo zrychleně. Blonďák neměl žádnou představu, co starší muž plánuje, ale nemohl si pomoct, aby se jeho vzrušení nezvyšovalo.

Snape se dokázal ubránit tomu, aby se neuculil nad chlapcovými rozpaky. Sexuální touha se ozývala svými typickými příznaky, ale on si stále namlouval, že jen Draca trestá. Nepřekročil hranice. Zatím. „Pospěšte si, pane Malfoyi. Nemám na to celou noc.“

Dracovy nedočkavé ruce zrychlily a konečně byly jeho kalhoty rozepnuté. Stáhnul si je i s trenkami. Nechal je spadnout ke svým kotníkům. „Mám si je sundat úplně, pane?“ zeptal se a těžce oddechoval vzrušením.

Snape s vypětím sil ovládl svůj dech, když se díval na Draca. Jak se domníval byla chlapcova erekce v každém ohledu perfektní. Vykukovala z pod spodní části jeho naškrobené bílé košile. Měl strašnou chuť kleknout si před chlapce a vzít jeho nedotčený penis do pusy. Byl si totiž naprosto jist, že Draca se tam dole ještě nikdy nikdo nedotknul. Ale ještě tu byl ten trest… „Ne, nechte je tak. Teď se otočte a ohněte se nad opěradlem pohovky,“ nařídil. Snažil se udržet svůj hlas neutrální, ale jeho pták uvězněný v kalhotách vlhnul touhou a byl pořád tvrdší.

Draco tiše zafňukal, ale udělal, co mu bylo řečeno. Naklonil se nad opěradlem, hlasitě vzdychl, když se jemná kůže otřela o jeho erekci. A jako by to nestačilo jeho dolní část těla byla nahá a vystrčená na Snapea. Cítil se příšerně obnažený, ačkoli byl pořád napůl oblečený. Bylo v tom něco dekadentně nemravného být od pasu dolů nahý a jinak oblečený. Draco se začal lehce třít o pohovku, snažil se potlačovat vzdechy, které se mu draly z úst. Neměl ponětí, co chce profesor dělat, ale tenhle trest se mu docela zamlouval.

Snape se chvíli na Draca jen díval. Nikdy nebyl tak nádherný. Jemná, hebká pleť, pěkná pevná prdelka, silná vypracovaná stehna…dokonalé ve spojení se šaty, které měl pořád ještě na sobě. Lepší než kdyby byl úplně nahý. A jak byl chlapec vzrušený…jak se třel o pohovku ve snaze dosáhnout úlevy. Ale to nesměl. „Přestaňte, pane Malfoyi,“ řekl varovným tónem, než k němu přikročil. „Roztáhněte pořádně nohy,“ nařídil, jeho hlas měkce předl. 

Draco zatnul prsty do kůže, aby se přiměl přestat otírat o pohovku. Chtělo to spoustu sebeovládání. Protože ten pocit chladné kůže laskající jeho vzrušení byl omamný. Na okamžik ho napadlo, jaké by to bylo být úplně nahý a rozvalit se na pohovce. Roztáhl nohy tak, jak mu kalhoty kolem kotníků dovolily. Ohlédl se přes rameno, aby našel pohled profesora lektvarů. „Je to…Je to tak správně, pane?“

Snape byl překvapený nutkáním říct Dracovi, jak nádherně vypadá, a proto jen pohrdavě řekl: „To bude stačit, pane Malfoye.“ Postavil se přímo za chlapce a shlédl na něj. „Jste připravený na svůj trest?“ Jeho ruce ho svrběly touhou dotknout se té hedvábné kůže, poznamenat ji. Nechtěl Dracovi ublížit, jen toužil vidět, jak bude vypadat ta dokonalá prdelka, až mu nařeže. Obával se, že to bude úžasná podívaná.

Draco potlačil chuť říct staršímu muži, že tohle je trest! Byl tvrdý, polonahý a skláněl se na pohovkou před objektem svých tajných snů, který stál tak blízko, že mohl cítit teplo jeho těla. To samo o sobě nebyl problém, jenže blonďák se v téhle pozici nemohl sám sebe dotýkat. Byl blízko k tomu, aby se udělal, ale nemohl to dokončit. Třásl se. tolik toužil to dotycích, chtěl přímo zoufale, aby směl cítit Snapeovy ruce na sobě. Ale když se na něj Snape díval, nebyl schopný se zeptat, promluvit. Blonďák přikývl, doufal, že to stačilo.

„Tak se připravte,“ varoval Snape a bez dalších slov uhodil tu svůdnou malou prdelku. Byl to jen chvilkový kontakt, ne moc ostrý a on byl tak tvrdý jako nikdy před tím. Dracova kůže byla tak hebká pod jeho prsty. Ještě jednou ho uhodil a pak na chvíli přestal a díval se, jak kůže rudne. Když pokračoval, úplně zapomněl ovládat svůj hlas. „Ještě byste byl víc drzý. A to je nepřijatelné.“

Dracovy oči se rozšířily. Nemohl si pomoct, aby mu neunikl zaskočený vzdech, když ucítil, jak ho profesorova ruka tvrdě dopadla na jeho zadek. Snape ho nebil moc, ale dost, aby to pálilo a Draco ke svému překvapení chtěl víc. Snape ho fascinoval od prvního okamžiku a pomalu se to přeměnilo v touhu. Blonďák skrýval svůj chtíč, který ho pokoušel v noci v posteli. Vysnil si mnoho scénářů, ale žádný sen ani představa se nedaly srovnávat s reálným pocitem Snapeovy ruka na těle. Zjistil, že sám zvedá zadek váš, vyhledává kontakt. „Tak špatný, profesore,“ vykřikl. „Zasloužím si být potrestán víc.“

Tentokrát Snape zasténal. Dracova reakce ho překvapila a ještě víc vzrušila. Chlapec chtěl víc a on bezohledně přitlačil. Ještě dvakrát ho udeřil, nemohl si pomoct. Pak jeho prsty jemně pohladily zarudlou oblast kůže, zastavily se u štěrbiny chlapcových půlek. Byl až bolestivě tvrdý a vstup do Dracova těla byl tak blízko… „Bolelo to, Draco?“ zašeptal.

Z těch posledních ran blonďákovy vyhrkly slzy, ale zároveň způsobily, že byl tvrdší než kdykoli předtím. Jeho vzrušení se zvýšilo, když Snape jemně přejížděl prsty přes jeho rozbolavělé pozadí, škádlil ho tam, kde Draco toužil nejvíc, aby se ho dotýkal. „Ano,“ odpověděl a jeho hlas byl podbarven potřebou. „Bolelo to. Ale…bylo to skvělé.“

Přes Snapeovu tvář přelétl úsměv. „Kdyby to trochu nebolelo, nebyl by to žádný trest,“ řekl a ještě dvakrát ho plácl. „Mám ale dojem, že jste si to moc užíval,“ poznamenal. Položil obě ruce na chlapcovu prdelku, hnětl zarudlou kůži, trochu hrubě roztahoval půlky, jeho prsty se blížili blíž a blíž k jeho otvoru. „Že ano, Draco?“ zeptal se, jeho hlas byl zastřený touhou.

Draco vykřikl, slzy mu stékaly po tvářích. Zadek ho bolel stéle víc a víc a Snapeova ruka byla tak drsná, že zanechávala stopy na jemné kůži. „J-jsem! Jsem tak…zlobivý…“ Vzduch mu vázl v hrdle, jak se snažil nebrečet. Bolelo to, ale zároveň to bylo tak úžasné. Bolest a slast se spojily v jedno, že nedokázal rozlišit jedno od druhého. Draco věděl, že už dál nedokáže oddalovat orgasmus. Jeho tělo bylo na hranici možností

Snape byl taky na hranici, kdy se ještě držel zpátky. Stál, ruce na té nádherné zadnici toho malého, mladičkého kluka, která ho tak vzrušoval. Jeho vlastní penis se tísnil v omezeném prostoru jeho kalhot a on nikdy nebyl nijak zvlášť morální muž. . Ačkoli nikdy nezneužil převahy nad studentem. Jenže nikdy neměl studenta jako Draco. „Víš, že tvůj otec mi dal svolení udělat, co budu považovat za nezbytné. Tedy nezbytné pro tvoji výchovu, Draco?“ zeptal se Snape. Byla to pravda. Bavil se s Luciusem o jeho synovi, před tím než nastoupil do Bradavic. Lucius se domníval, že Draco bude těžko zvládnutelný. Snape ho ujistil, že není nic, co by nezvládl. A tehdy mu Lucius dal svolení udělat vše, co by bylo nezbytné.

Draco potřásl svou blonďatou hlavou a zkusil se nepatrně přitisknout víc ke Snapeovi. „Já…netušil jsem, pane. Někdy…Někdy mi otec dělal to samé…Jsem velmi, velmi zlobivý, ale…Myslím, že se mu to líbilo.“ Draco otočil hlavu a zamžoural přes rameno. Jeho bledé tváře byly zrudlé a mokré od slz. „Líbilo se vám to, pane?“ zeptal se měkce.

Snapr zauvažoval. Měl by chlapci říct, jak se cítí? Jak touží zabořit svého ptáka do Dracova útlého, mladého těla? Najednou ho něco napadlo. „Udělal ti někdy tvůj otec i něco jiného, Draco?“ Nemohl zapomenout na Luciusův výraz tehdy. V jeho očích bylo něco zvláštního, když nabádal Snapea, aby použil cokoli, co bude považovat za nezbytné pro Draca.

Blonďákovy tváře ještě víc zrůžověly. „Někdy po trestu jsme se spolu sprchovali…A pak mi dával pleťovou vodu, aby to tolik nebolelo…“ Draco chápal, nač se Snape ptá, ale nedokázal to říct nahlas. Jeho mladé tělo se lehce třáslo slastí, když si vzpomněl na ty chvíle s otcem. „Vždycky se na mne díval jako…Tedy tak nějak hladově…“ Vzhlédl ke Snapeovi. Profesor lektvarů se na něj díval úplně stejně. Nemohl si pomoct a postrčil boky směrem k pohovce, tiše zasténal díky tomu příjemného tření.

Hladový. Líp Draco nemohl vyjádřit, jak se teď cítil. Hladil mnohem jemněji chlapcovy zarudlou kůži. Prsty přibližoval blíž k vstupu do jeho těla. Věděl, že chlapec si znovu tře svoji erekci, ale tentokrát ho nechal. „Takže Luciuse se tě nikdy nedotýkal…tady?“ co nejjemněji přejel špičkou prstu přes Dracův anální otvor. Prostě to musel udělat, nemohl jinak. 

Dracovo tělo se viditelně roztřáslo, skoro se pod ním podlomila kolena. Zalapal po dechu, kdy dlouhý, chladný prst putoval po vstupu do jeho těla. „Ne,“ odpověděl udýchaně. „Ještě nikdy…nikdo…,“ zanaříkal Draco. Zoufale se snažil zformovat světu, ale zdálo se, že sálavé teplo rozpouští jeho schopnost vyjadřovat se. dokázal jen zasténat pár slov a doufal, že daly dohromady srozumitelné sdělení. „Chci…Vás…“

Dracova slova jen zvýšila jeho vzrušení, pokud to vůbec ještě bylo možné. Jeho zdravý rozum, který mu říkal, že nemůže souložit se svým značně nezletilým studentem, se utopil v testosteronu. Na okamžik zavřel oči. „Jste si jistý, pane Malfoyi?“ zeptal se. „Uvědomuješ si, co ode mne žádáš?“ Dál hladil chlapcův rozkošný otvor, jeho krev vřela při pomyšlení, že Draco je nedotčený, panic a připravený přímo před ním, čekající. Ačkoli měl Luciusovo požehnání, byl si jist, že to, co chce, je špatné. Jenže to dělalo věci ještě lepší: zakázané ovoce.

„Já…já chci….“ Draco proklel své tělo, které víc zajímalo, jak se přitisknout k Snapeovým prstům, než zformovat smysluplnou odpověď. A starší muž mu nepomáhal, jeho prsty laskaly chlapcův vstup, ale nevnikly dovnitř, jen Draca škádlily, až si myslel, že se udělá jen z toho pocitu. „Prosím, pane!“ vykřikl. „Potřebuji vás…uvnitř mě…“ Potřásl blonďatou hlavou a těžce oddechoval. Ještě nikdy necítil Draco takovou touhu, intenzita toho pocitu byla zdrcující.

Kdo by mohl odolat takové prosbě? A Snape nebyl žádný svatoušek. Chraplavě se nadechl a řekl: „Asi bych ti měl dát, co žádáš, Draco. Konečně dovolil touze proniknout do svého hlasu. „Ale nejdřív tě musím připravit.“ Hbitě vyčaroval nádobku a rozetřel něco kolem chlapcova vstupu, pak jemně přitlačil. „Řekni, kdyby to bolelo.“ Měl poct, že mu asi koule explodují, ale musel pomalu.

Mladý blonďák zkusil roztáhnout nohy ještě víc, ale byl zamotaný do kalhot a vykřikl frustrací. Konečně dostával, co chtěl, ale proč to tak trvalo. Neexistoval způsob, jak by zabránil svému vyvrcholení, obzvláště když cítil, jak do něj začíná vnikat prst jeho profesora. Trhavými pohyby boků se třel o opěradlo pohovky a nedokázal to zastavit. Draco se snažil Snapeovi říct, varovat ho, že už bude. „P-pane, já…­já…­“ Po tváři mu stekla slza a pohyby jeho těla se zrychlily, téměř šíleně se třel o kůži pohovky.

Snape na okamžik zauvažoval, zda by měl nechat Draca uspokojit svoji potřebu. Chlapec byl tak blízko…Rozhodl se, položil jednu ruku na chlapcova záda a přistoupil ještě blíž. Prst zasunul co nejhlouběji, aby našel chlapcovu prostatu. „Jen do toho, Draco. Poddej se tomu,“ zapředl. Pohyboval prstem dokud nenašel, co hledal. Bylo mu jasné, že co pro chlapce bude nový pocit znamenat.

Draco cítil, jak Snapeův prst proniká hlouběji a jeho svolením se Draco tomu poddal. Byl připravený. A pak černovlasý muž pohladil něco uvnitř jeho těla, něco co poslalo horké vlny extáze do každičkého centimetru jeho těla. Draco téměř bolestivě vyklenul záda, když dosáhl orgasmu. Jeho tělo se přitisklo k pohovce a vyvrcholil tak divoce, že si ani nepomyslel, že to je možné. Celé jeho tělo se roztřáslo a jeho sperma potřísnilo jeho košili a rozstříklo se na opěradle pohovky. Zdálo se, že to trvá věčnost, než se chlapcovo tělo opřelo o pohovku, protože to jediné poskytlo jeho roztřesenému tělu oporu.

Chlapcovo tělo se sevřelo kolem jeho prstu a jeho výkřiky Snape skoro udělaly. Nechal chlapce užít si to. Dracovo tělo bylo tak těsné, nebyl si jist, zda se do něj dostane. Ale chtěl to rozhodně zkusit…Vsunul další prsty, zatímco odezníval třes chlapcova těla. „Jaké to bylo, Draco?“ zašeptal. „Líbilo se ti to?“

Když pomalu zase začal vnímat, uvědomil si Draco jako prví, že je v něm další prst. Trápilo ho, že vůbec necítil, jak pronikal dovnitř. Dva prsty byly ale lepší než jeden, ačkoli byl unavený z orgasmu. Draco nadzvedl zadek a vsunul je tak hlouběji. Jeho tělo bylo uvolněné, takže to šlo krásně. „Ano, pane,“ zavrněl smyslně v odpověď. „Děkuji.“

Panebože, chlapcův rozvášněný tón posunul jeho touhu zase ještě o kousek dál. každičké kousek jeho těla doslova křičel potřebou vniknout do Draca. Kousnul se do rtu a vsunul dovnitř další prst. Pomalu s nimi pohyboval, záměrně hladil chlapcovu prostatu. Jeho druhá ruka klouzala lačně po Dracově hebké kůži. Chtěl blonďáka vlastnit, aby byl jen jeho a jeho.

Dracovi unikl tichý sten a začal se pohybovat ve stejném rytmu jako prsty v jeho těle. Když se přidal třetí prst, trochu to bolelo. Jeho tělo nebylo na něco takového zvyklé, ani když byl takhle volněný a Snape byl opatrný. Bolest však brzy odezněla. Nahradily ji vlny slasti, když profesor našel to místečko hluboko v Dracově těle. Blonďák slabě, vášnivě zasténal. V tom zvuku se ozývala bezeslovná prosba o víc pozornosti. Snapeova ruka ho hladila, laskal a jeho tělo způsobem, že šlo těžko uvěřit, že normálně se Snape chová chladně a odtažitě. Draca překvapilo, že začínal být opět vzrušený.

Snape už nemohl čekat. Viděl, že Draco je opět tvrdý a on neměl daleko k tomu, aby zešílel touhou. „Draco…potřebuji tě…řekni mi, co chceš…“ Věděl, že ho chlapec chce, věděl, co chce on, ale potřeboval to od něj slyšet. Rozepnul si kalhoty a osvobodil svůj penis. Nanesl na něj lubrikaci tak rychle, jak jen dokázal. Otřel se svým vzrušeným údem o štěrbinu Dracovi prdelky. Škádlil je oba.

Zvuk rozepínaného zipu Snapeových kalhot způsobil, že Draco dosáhl v mžiku plné erekce. Bylo mu jasné, že se starší muž svléká, a připravuje. Jen ta představa přiměla chlapce zasténat. Draco zatoužil otočit se a podívat se, ale neměl čas, protože Snape se přitiskl přímo za něj. Blonďák mohl cítit toho velkého, tvrdého ptáka a jediné, po čem toužil, bylo mít to v sobě. „Chci vás, pane,“ zaprosil. „Chci vás…chci abyste mě ošukal!“ Dracovy dřívější zábrany ustupovaly. Povzbuzovalo ho vědomí, že Snape ho chce stejně jako on chce jeho. „Chci být tvrdě ošukán vaším velkým, macatým ptákem.“ Draco stěží popadal dech očekáváním. „Chci křičet…“

„Draco,“ zasténal profesor a přitiskl špičku své erekce k vstupu do chlapcova těla. „Jsi tak dychtivý…kde ses naučil mluvit takhle?“ Ten mladý, panický chlapec prosící o to, aby byl ošukán byl milionkrát zdaný sen, který se stal skutečností. „Chceš to moc…“ Přitlačil a zdálo se, že jeho penis se nikdy dovnitř nemůže vejít.

„Já…,“ začal Draco odpovídat, ale slova mu uvázla v hrdle, když ucítil, jak do něj vniká Snapeův penis. Byl tak velký, tak tvrdý, tak neuvěřitelně dokonalý. Měl všechno o čem snil a ještě víc. „Já…v mých…,“ blonďák těžce oddechoval. „V mých snech, jsem říkal…vám tohle.“ Draco se chytil opěradla dál a nabídl se tak víc muži za ním. „A pak jsem říkal …Víc!“

Snape zasténal, když jeho penis vnikal do toho nepředstavitelně úzkého otvoru. „Ty…sníš o mně, Draco?“ zeptal a snažil se oddálit své vyvrcholení. Sevřel chlapcovy úzké boky a pronikal dovnitř pomalu.

Chlapec přikývl a lapal po dechu, jak do něj jeho profesor pronikal hlouběji, vyplňoval ho víc a víc. „Ano!“ vykřikl v odpověď na otázku a pocit Snapeovy přítomnosti v něm. „Vy…mě…tohle…“

Ta myšlenka, že Draco o něm sní, že ho tolik chce, skoro Snapea připravila o kontrolu. „Taky jsem chtěl tohle…,“ vydechl. Už byl skoro uvnitř. Dracovo tělo se kolem něj sevřelo a skoro ztratil hlavu a udělal se.

Draco trhl hlavou, jeho blonďaté vlasy mu sklouzly do obličeje. „Ano! Víc!“ prosil. „Já můžu…“ Přirazil dozadu, potřeboval Snapea cítit tak hluboko, jak to jen bylo možné. Poháněl ho horký chtíč, strašně trápil jeho útlé tělo a on to vítal.

Bylo těžké uvěřit, že je Draco ještě panic, s ohledem na to, jak reagoval na každý příraz. Snape nedokázal dál odolávat. Chlapce přirazil boky a Snape se naklonil dopředu, s každým okamžikem se dostával hlouběji. „Řekni, líbí se ti to. řekni, že to potřebuješ,“ zasténal. Dracův hlas ho posouval k vrcholu skoro rychleji než jeho těsné tělo.

„Potřebuji to!“ zasténal Draco smyslně. „Chci to, žadoním o to, miluji to…“ Když Snape přirážel dopředu, pohyboval se dozadu, hlasitě sténal pokaždé, když se setkali a jeho tělo bylo zcela zaplněno. Blonďák svíral rukama pohovku před sebou, zatínal do kůže prsty. Každý tvrdý příraz ho přiváděl blíž a blíž dalšímu orgasmu.

Snape věděl, že je ztracen. Ještě nikdy si nevzal někoho tak mladičkého, tak krásné, tak dokonalého a nic jiného a nikoho jiného s tím nemohl srovnávat. Přirážel hlouběji, rychleji, měl strach, že se neovládne a Draca poraní. „Řekni…kdybych tě to bolelo,“ jeho hlas přešel ve sténání. 

„Nebolí…chci víc,“ vykřikl Draco a posunul se do výhodnější pozice, takže Snape měl do něj lepší přístup. Slast způsobovala, že se Draco choval zhýrale. Nestydatě nechal své tělo, aby ovládalo jeho slova a činy. Rychlost se stále zvyšovala. S každým okamžikem, jak ho penis staršího muže nabodával, se posouval blíž a blíž extázi. Jeho hlasitější a hlasitější výkřiky popoháněly Snape k rychlosti a tvrdosti.

Snape sevřel chlapcovy boky dost silně na to, aby mu udělal modřiny. Pohyboval se dopředu a dozadu, drsněji a drsněji, až se pohovka pod jeho přírazy otřásala. Draco otevřeně křičel, téměř bez ohledu na jeho blížící se uspokojení. Starší muž věděl, že v tom horkém ráji Dracova těla se už neudrží zpátky. Zasténal: „Dotýkej se sám sebe, Draco…udělej se, chci to vidět…“

Draco ostře zalapal po dechu a vsunul ruku dolů ke své roztoužené erekci. Jeho bledé prsty se kolem ní obtočily a uniklo mu zanaříkání, když se skoro hrubě začal ukájet. Cítil se tak uličnicky, když si ho honil a Snape se díval. Vždycky si dával pozor, aby tohle dělal jen v soukromí. Ale dnešní noc dělal hodně věcí, které ještě nikdy nedělal, rozhodně si to ale plánoval dělat znovu.

Snapeovy ruce se sevřely ještě víc na Dracových bocích, když se díval, stále přirážel s strašlivou precizností. „Ano, to je ono, Draco, řekni, jak moc se toužíš udělat…řekni, jako té je, když tě šoustám…“

Po Dracově tvářích stékaly slzy a on jen lapal po dechu, zatímco si ho jeho profesor tvrdě bral a on se snažil honit si vlastní penis. „Já…já…“ Snažil se marně najít slova. „Miluji, když mi to děláte! Potřebuji to…přesně takhle…tvrdý tak tvrdý…potřebuji se udělat…prosím…“ Jeho bledá stehna se začala třást.

Snape divoce přirážel, znovu a znovu, rychleji a rychleji. Zavrčel: „To je ono, potřebuješ to, jen ode mne, Malfoyi…jsi moc zlobivý chlapec…ale můžeš se udělat…­teď.“

Draco hlasitě zasténal, jeho tělo se roztřáslo a udělal se do ruky. Blonďákovy smysly byly zahlcené euforií orgasmu. Ještě si hladil penis, aby ze sebe vystříkal co nejvíc to šlo. Pak přirazil boky dozadu, poslal tak Snapea hlouběji, aby naplnil Dracovo tělo.

Konečně ztratil sebeovládání, když se chlapcovo úzké tělo kolem něj sevřelo. Profesor lektvarů zasténal, když dosáhl vlastního vyvrcholení. „Draco…,“ vydechl, zatnul prsty do těch boků a ještě jednou vrazil svůj penis co nehlouběji. Zvrátil hlavu dozadu a zavřel oči, když ho zaplavila extáze.

Draco pustil svůj penis a pevně sevřel pohovku, aby udržel rovnováhu. V důsledku intenzivního orgasmu, který prožíval, nepatrně zakolísal. Cítil se příšerně nemravný a líbilo se mu to.

Snape ho opatrně vytáhl ven přemožený zcela pro něj netypickými emocemi. Pomohl chlapci na nohy a očistil ho. Dokonce mu pomohl i s oblékáním. Pak kvapně odešel, dřív než by řekl něco hloupého, jako třeba co cítí. „Zapamatujte si tu lekci, pane Malfoyi. Zmijozelští neprohrávají.“ 

Draco sklonil hlavu a přikývl. Ne zahanbením, nestyděl se za to, co se právě stalo. Vlastně jestliže tohle byla cena za prohru, nehodlal mladý blonďák už nikdy vyhrát. Ale sklonil hlavu v předstírané kajícnosti. „Ano, profesore. Budu si to pamatovat pro příště.“

„Uvidíme, pane Malfoyi,“ odvětil Snape. Doufal, že tohle nebylo naposled, co musel ukáznit toho nádherného chlapce. Na okamžik jeho výraz zjihl. „Dobrou noc.“

Draco vzhlédl, olízl si rty a zašeptal:“Dobrou noc.“ Pozvedl světlé obočí a lehl si na koženou pohovku. „A sladké sny…“

Snape věnoval ještě jeden dychtivý pohled svůdnému blonďákovi na pohovce a odešel.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský