Fantasmagorium

Autor: D.J. Orlovský
Hlavní Hlavní postavy: Severus Snape/ Bellatrix Lestrangeová
Vedlejší Hlavní postavy: Severus Snape/ Lucius Malfoy
Shrnutí: Lucius je v Azkabanu, Narcissa spí a Bellatrix má celé Malfoyské panství pro sebe. Jaké tajemství pomáhal Lucius Malfoy ukrýt za zapovězenými dvěřmi? Co se nachází v třinácté komnatě?
Poznámka: Děkuji Corny za beta read
Dopsáno v roce 2006

Třináctá komnata

Bellatrix Lestrangeová za sebou zavřela tiše dveře ložnice. Narcissu nelitovala, ale jednou to byla její sestra, takže se o ní postarala po tom, co se sesypala. Cissa ke své smůle toho děvkaře milovala, a tak nebylo divu, že jeho zatčení a poslání do Azkabanu s ní otřáslo.
Bellatrix se zastavila na chodbě a zaposlouchala se. Dům byl podivně tichý. To bylo nezvyklé. Lucius tu často pořádal večírky pro společenskou smetánku, Draco si sem vodil kamarády, tedy v poslední době spíš kamarádky, ale pořád se tu něco dělo. Jenže teď byl Draco ve škole, Lucius ve vězení a Cissa spala.
Vešla do salonku, nalila si vrchovatou sklenku nejlepšího vína a usadila se v Luciusově oblíbeném křesle, jako by jí to tu odjakživa patřilo. Její pohled klouzal po přepychovém nábytku a vitrínách plných krámů, jejichž cena se ani nedala vyčíslit, až se zastavil na šperkovnici vyřezané ze slonoviny.
Bellatrix odložila sklenku, vstala a zvědavě otevřela víko. Byly tu náhrdelníky jemné jako pavučina, prsteny s brilianty, diamantové přívěšky a…klíč. Malý zlatý klíček na jemném řetízku. Bellatrix ho opatrně vyndala a nevěřícně na něj hleděla. Znala ten klíček velmi dobře. Lucius ho nosíval na krku a nikdy ho nesundával. Dokonce ani v posteli ne, jak se o tom sama jednou přesvědčila.
Podržela si ho na řetízku před očima a sledovala, jak se nepatrně komíhá. Tušila, ke kterým dveřím patří. K těm v podkroví, které byly magicky uzamčené, o nichž se nesmělo mluvit. Sevřela klíček v ruce. Nejspíš když Luciuse zavřeli, vzali mu všechny jeho věci a předali je Cisse, a ta husa tu něco takového nechá jen tak válet.
Bellatrix se zadívala směrem k ložnici. Cissa bude po tom lektvaru spát ještě nejméně osm hodin, Lucius je v Azkabanu, takže dům je prázdný. A ji vždycky hrozně zajímalo, co Lucius za těmi dveřmi schovává.

Zastavila se před těžkými dubovými dveřmi, jimiž schodiště končilo. Za nimi bylo už Luciusovo království, jeho teritorium, jeho tajemství. Dala by krk za to, že si tam vodil děvky. Narcissa tušila, že Lucius je silně promiskuitní tvor, ale vždycky ji ukonejšil řečmi, že miluje jen ji a ony pro něj nic neznamenají. Nejspíš jí ale říkal pravdu, nebo něco hodně blízkého pravdě, pokud vůbec notorický lhář jako on něco takového znal.
V horní části dveří byl vyřezávaný had a v jeho tlamě se skrýval malý zámek. Bezděčně se ohlédla, jako by jí hrozilo, že by někdo mohl přijít. Ušklíbla se té paranoie a rozhodně vsunula klíček do zámku. Had zavřel tlamu, ozvalo se tlumené cvaknutí a dveře se otevřely.
Bellatrix uznale povytáhla obočí. Lucius věděl, jak udělat dojem. Vstoupila a dveře se za ní samy zavřely. Než se dovřely, rozhořely se na stěnách svíce. Nacházela se v nevelké místnosti, kterou zjevně zařizoval Lucius. Nikdo jiný by totiž neutratil tolik peněz za něco tak luxusního a přitom naprosto nevkusného.
Dominantou pokoje byla, jak jinak, velká postel, přes kterou ležel černý saténový přehoz. Nejvíc ji zaujaly sloupky postele zobrazující nádherné mladíky se ztopořenými penisy. Přišlo jí to uhozené. Lucius neměl nikdy vkus, ale tohle bylo prostě směšné. Stejně jako dlouhý nízký stolek z černého skla a hluboká křesla z nejjemnější kůže – obojí tvarované do podoby pánského přirození. Tlustý perský koberec temně zelené barvy tlumil její kroky. Tapiserie na stěnách vyšívané zlatem a stříbrem místnost spolehlivě odhlučnily. Nechyběl malý bar.
Bellatrix namátkou vyndala jednu flašku a ušklíbla se. Archivní víno, jehož cena byla taková, že snad už ani nebylo určeno k pití, jen k ohromováním vinětou. To bylo Luciusovi podobné. Nezáleželo mu na užitné hodnotě, na praktičnosti či vkusu, šlo mu o cenu a o to, aby s se tím mohl okázale předvádět, ukázat, že si to může dovolit. Způsob Luciusova života se Bellatrix hnusil. Lidé, kteří se rádi ukazují a touží být středem pozornosti za každou cenu, se označují jako exhibicionisté. Lucius však zašel dál než všichni ostatní. Byl to dekadentní požitkářský hajzl, který nejraději manipuloval s lidmi a když ho omrzelo hrát si s nimi, ničil je. On nešel s módou, on ji určoval, stejně tak jako určoval o čem se bude mluvit, kdo je společensky přijatelný a kdo ne, Lucius Malfoy byl prostě pojem. A byl to taky jeden z nejlepších milenců, jaké kdy Bellatrix poznala.
Ani na okamžik se nezastyděla, že se vyspala s manželem své sestry. Spala s každým Smrtijedem, který něco znamenal. S každým až na jednoho.
Severus Snape – jediný, kdo byl k jejím půvabům chladný, jediný, kdo ji přehlížel, ignoroval, vysmíval se jí. Jak ho nenáviděla. Jejím tajným snem bylo dostat ho, přinutit ho být jí po vůli, zlomit ho. Jenže to se jí nikdy nemohlo splnit. Severus Snape byl příliš chytrý, než aby se nechal zahnat do kouta. Celé roky se na něj snažila vyhrabat něco, čím by ho mohla držet v šachu a donutit ho, aby udělal všechno, co by si usmyslela. Marně. Nikdy nedostal ani upomínku z knihovny, a třebaže to byl mnohonásobný vrah, neexistoval proti němu jediný důkaz.
Lucius chtěl být za každou cenu středem pozornosti, Snape byl spíš introvertní typ, kterému ke spokojenosti stačilo mít své jméno na zlaté destičce v Institutu pro vědu a výzkum. Někteří o něm mluvili jako o zcela asexuálním tvorovi, protože vyjma Luciusových prohlášení, že Snape znásilnil tu a tu, neexistoval důkaz o tom, že by kdy spal s nějakou ženou. Možná mu fakt mezi nohama něco chybělo. Nakonec se tedy přestala o toho podivína zajímat, tak nějak to vzdala. Ale hořkost porážky v ní zůstávala.
Bellatrix vrátila láhev do stojanu a svou pozornost zaměřila na nízkou skříň se dvěma šuplíky. Bylo na čase zjistit, proč Lucius tenhle pokoj tak úzkostlivě střežil.
Otevřela horní zásuvku a neskrývala údiv. Tolik luxusního a velmi vyzývavého pánského prádélka pohromadě ještě v životě neviděla. Tyhle titěrné kousky hedvábí a sametu by sotva něco zakryly. Už jen při představě, jak v tom Lucius musí vypadat, se jí zrychlil tep. Rozkošnicky se v tom prohrabovala. Snad jen barva byla poněkud fádní – černá, černá a zase černá.
V dolní zásuvce našla několik ručníků a na nich položený umělý penis z čisté platiny. Přejela po něm prstem. Chladný kov studil tak, že jí z toho naskočila husí kůže. Zvedla ho a překvapilo ji, jak je lehký. Vrátila tuhle hračku na své místo a rozmrzele zavřela zásuvku. Rozhlédla po pokoji. Kdyby tu šlo jen o nevěru, proč by si stavěl Lucius tohle luxusní hnízdečko? A proč sem nikdo nesměl? Bellatrix stála uprostřed místnosti, nezpůsobně si kousala nehet a přemýšlela, kde by to mohlo být schované. Dlouho jen tak hleděla na postel a pak s úšklebkem nadzvedla saténový přehoz na posteli.
„Jak laciné,“ utrousila a vytáhla truhlici zpod postele.
„Tak se podíváme,“ usmála se a otevřela víko.
Uvnitř byly tisíce černobílých fotek svázaných do různě velkých balíčků a malá truhlička, kterou vyndala a položila na stolek. Pak se posadila na zem a namátkou vytáhla jeden paklík fotek.
Zarazila se.
Hubený černovlasý kluk se rozvaloval na břiše po posteli. Pod sebou měl velkého plyšového psa, za kterého částečně schovával hlavu. To samo o sobě by nebylo nic divného, kdyby ten kluk nebyl úplně nahý. Viditelně to někdo fotil ve zmijozelské koleji, klukovi mohlo být tak jedenáct, dvanáct, víc ne. Nebylo mu vidět do tváře, ale bylo jí na něm něco povědomého.
Další fotka, stejný kluk, stejné místo, jiná póza. Tentokrát ležel na boku, obličej přitisknutý do plyšáka a vystavoval na odiv své náctileté kouličky.
Bellatrix zírala nevěřícně na fotky ve své ruce. Ne, že by byla na takové dětičky, ale ten kdo ty fotky dělal, se vyznal. Bylo to dráždivé, provokativní, dekadentní. Jenže proč by si Lucius schovával něco takového? Že by vydírání?
Zběžně prohlédla fotky v truhle. Zjistila, že jsou rozdělené podle roků. Bylo jich obrovské množství. Vyndala jeden z balíčků z přihrádky s pozdějším rokem.
Zase ten kluk, tentokrát výrazně starší. Dlouhé černé vlasy mu spadaly do tváře, štíhlá, svalnatá stehna měl roztažená a bezostyšně se ukájel. Bellatrix fascinovaně sledovala jeho ruku, která znovu a znovu přejížděla přes celou délku štíhlého penisu. Na následující fotce kluk změnil pozici, ale dál si ho honil. Nemohla od toho odtrhnout oči, i když to bylo tak…tak…vulgární…a najednou jí to došlo. To nebyl žádný jen tak nějaký kluk! To byl…
Snape!
Ano, nemohl být pochyb. Na té posteli za ní, se kdysi rozvaloval ve svých sladkých šestnácti Severus Snape a nechal se fotit, jak masturbuje.
Bellatrix se pomalu, zhluboka nadechla.
„Jak odporné,“ vydechla. Našla víc, než si představoval ve svých nejdivočejších snech. Vrátila fotky do bedny a zadívala se na přihrádku označenou loňským rokem. Olízla si rty.
„Odporné,“ zopakovala tiše a hrábla po dalších fotkách.
Lačným pohledem hltala Snapea na všech čtyřech s rukou mezi nohama.
„Je tak zvrácený,“ zašeptala.
Konečně si ho mohla důkladně prohlédnout. Neměl Luciusovu postavu, ale jeho hubené, pevné tělo mělo taky něco do sebe.
Lucius byl řecký polobůh. Vypadal jako dokonalá socha, která právě sestoupila z podstavce. Snape byl šelma, hubená, smrtonosná šelma. A to mělo taky svůj půvab. Lucius byl krásný, Snape živočišně přitažlivý.
Procházela si fotky a přemýšlela, když si takhle umí užívat sám se sebou, jaké to asi s ním musí být. Její ruka vklouzla po hábit. Kalhotky měla už mokré. Pohodlně se opřela, zajela prstem za jejich okraj a sledovala Snapeovo důkladně zdokumentované počínání.
Snape na fotkách pokračoval v intenzivním onanování a ona s ním držela krok. Možná to nebyla komnata Luciuse, ale Narcissy, napadalo ji. Vzápětí to však zavrhla. Její sestra by nebyla tak originálního nápadu schopna. Navíc bylo absurdní, že by Cissa mohla uspět tam, kde ona selhala.
Snape klečel na posteli, oči přivřené. Byla to poslední fotka z téhle série. Němě vykřikl a na postel dopadlo bílé sperma. Bellatrix odložila fotky a po čtyřech si došla pro ten umělý penis. Stáhla si kalhotky, nahmátla další fotky a…strnula.
Snape nebyl sám. Tedy byl sám, ale někdo mimo záběr se připojil. A to dost bizardním způsobem. Něčí ruka držela ten umělý penis, který se chystala použít, a…
„Ježiši!“ vydechla Bellatrix užasle, když sledovala, jak stříbrné těleso mizí v Snapeově pozadí.
Bellatrix vykulila oči. O něčem takovém v životě neslyšela. Její první myšlenka byla, že to musí bolet. Jenže Snape dokonce gesty vybízel k intenzivnějšímu dráždění. Ono se mu to líbilo! Poněkud zaváhala, zda využije tu hračku, když vidí, kde všude to bylo, ale pak nad tím jen mávla rukou. Potřebovala to, víc ji nezajímalo.
Sáhla po ledově kovovém modelu. Bylo to velké, naštěstí ne těžké. Musela pořád myslet na to, jak se to vešlo do Snapeova zadku. Prohlížela si obrázky a rytmicky vsouvala a vytahovala umělý penis. Zatímco Snape se pod vpády stejného předmětu na fotkách svíjel rozkoší. Koule se mu komíhaly mezi roztaženýma nohama a důkladně si ho honil. Bylo to perverzní, nechutné a možná právě proto nemohla Bellatrix odtrhnout pohled. Kdo by si to pomyslel, že jednou uvidí toho nafoukaného zmetka Snapea, jak se oddává něčemu takovému.
Snape na fotkách dospěl poměrně rychle k divokému orgasmu a Bellatrix na sebe nenechala čekat. Když popadla dech, uložila fotky a opět po čtyřech, protože si nebyla jistá, zda by ji unesly nohy, si dolezla pro truhličku, kterou odložila na stolek. V její hlavě se začínal rodit plán. Konečně dosáhne svého. Odnese si pár nejžhavějších kousků. Snape určitě nebude mít zájem, aby se Brumbál dozvěděl, že jeho profesor lektvarů by si mohl vydělávat velké prachy jako pornoherec. Určitě by přišel o místo, obzvláště kdyby o jeho skrytém talentu vyšel hutný článek v Denním věštci. A Snape si nemohl dovolit nechat se vyhodit, jejich Mistr by ho určitě za to stáhnul z kůže za živa. Bellatrix se zlomyslně usmála. Dostane ho, pana Dokonalého! Její sen se splní!
Nadzvedla víko truhličky a vydechla údivem. Uvnitř bylo zasazené něco jako kamenná miska a převalovala se v tom jakási plazmatická tekutina. Neměla ani ponětí, co to je, i když si matně vybavovala, že už to někde viděla nebo aspoň něco velmi podobného. Vytáhla hůlku a šťouchla do tekutiny. Na povrch vyplaval nějaký obrazec a pak se jako by celý svět obrátil vzhůru nohama. Dostala závrať a zapotácela se.

Podivný dezorientující pocit zmizel stejně rychle jako se objevil. Udělala nejistý krok dopředu a strnula. Ve stěně u baru se jasně rýsovaly dveře. Zavřené by byly prakticky neviditelné pro někoho, kdo by netušil, co má hledat, jenže ony byly pootevřené. Vycházel z nich pruh světla a ozýval se odtamtud zvuk tekoucí vody.
V Bellatrix by se krve nedořezal. Srdce jí vylétlo až do krku a najednou měla pocit, že se jí nedostává vzduchu. Myšlenky jí uháněly o překot hlavou. Kdo to mohl být? Co tu dělal? A jak se sem dostal? A hlavně ví o ní? Strnule stála na místě, protože nevěděla, co si počít. Když se však dlouho nic nedělo, dodala si odvahy a šla zjistit, kdo je ten nezvaný host.
Tiše se přikradla ke dveřím a napínala uši. Z části, aby zachytila slova zanikající ve šplouchání vody, a zároveň aby byla včas upozorněná na případné nebezpečí prozrazení, třebaže se nebylo kam schovat. Opatrně nahlédla škvírkou. Koupelna byla velká a luxusně zařízená.
„Dávej pozor!“ ozval se zlostný hlas, který jí byl povědomý. Poněkud ji však rozhodila skutečnost, že šlo nepochybně o hlas mužský.
„Neboj,“ odpověděl Luciusův nezaměnitelný posměšný tón.
Bellatrix se zamračila. Tohle nebylo možné, Lucius byl v Azkabanu.
„Jestli mě řízneš…!“
„Nebuď hysterický, Severusi!“
Bellatrix se rozhodla, že se dnes už ničemu nebude divit. Zkusila se víc nahnout, ve snaze zahlédnout, co se tam děje, avšak ztratila rovnováhu a narazila do dveří. Vyděšeně se narovnala a couvla. Nic se však nestalo, a přitom ji museli slyšet. Natáhla se a zlehka strčila do dveří. Nepohnuly se ani o píď.
Není to skutečné! Pochopila Bellatrix a nyní se již směle protáhla do koupelny. Ano, říkala, že už se nebude ničemu divit. Říkala to, ale výjev, který spatřila, rozhodně nepatřil do kategorie scén, které lze přejít s pokrčením ramen. Snape ležel ve vaně, mezi jeho nohama klečel ve vodě Lucius a právě dokončoval své umělecké dílo ve Snapeově klíně.
„Jak to vypadá?“ zeptal se Snape.
„Hm, dlouze,“ uchechtl se Lucius, odložil břitvu a zadíval se na svůj výtvor.
Bellatrix se také podívala. Lucius pečlivě oholil všechny černé chloupky. Nezůstal tam ani jeden jediný! Vypadalo to…ehm…zajímavě. Pohlédla Snapeovi do tváře. Mohlo mu být tak osmnáct, možná devatenáct, ale ne víc.
„Tak půjdeme?“ nadhodil Snape netrpělivě.
Lucius se ušklíbl.
„Nemůžeš se dočkat, co?“ protáhl posměšně.
Bellatrix si všimla, jak Snape stiskl vzteky zuby.
„No jo,“ přikývl nakonec Lucius blahosklonně, vylezl z vany a oblékl si krátký župan. Snape šel za ním. Ani se neutřel a už vůbec se neobtěžoval nějak zakrývat svoji nahotu. Bellatrix jim instinktivně uhnula. Prošli kolem ní, aniž by jí věnovali jediný pohled, zato ona z nich nemohla spustit oči. Konec konců taková podívaná se člověku nenaskytne každý den.
„Měl by sis ty vlasy usušit,“ poznamenal Lucius a opřel se o desku baru.
Snape vzdorovitě ohrnul horní ret. Lucius jen pokrčil rameny. Snape se opřel za tělem o lokty a pak pomalu roztáhnul stehna. Nezdálo se však, že by to na Luciuse udělalo nějaký viditelný dojem.
Bellatrix si pohoršeně pomyslela, že Snape se chová jako levná coura, a přesunula se, aby lépe viděla.
„Ty jsi taková malá nadržená kurvička, viď,“ ušklíbl se Lucius posměšně.
Snape dal nohy prudce k sobě a v jeho tváří se mihl uražený výraz. Lucius se spokojeně usmíval. Urážka byla dobře zacílena.
„Co se vztekáš, vždyť je to pravda,“ přisadil si ještě Lucius a odložil dopitou sklenku na bar.
„Jestli máš pocit, že jdu s každým…“ začal Snape nenávistně.
„No jo, no jo,“ pokýval Lucius hlavou jako někdo, kdo tuhle větu neslyší poprvé ani naposledy, a beze spěchu odložil župan.
Snapeovi se chtivě zaleskly oči, hbitě se otočil na břicho a zvedl se na všechny čtyři. Lucius si klekl za něj a přejel rukama po tom malém, pevném pozadí, které se mu tu tak nestydatě nabízelo.
Bellatrix si přitiskla ruku na ústa v neblahé předtuše.
„Udělej pro mne něco,“ vydechl Snape, když Lucius začal hladit jeho hubená stehna.
„Hm?“
„Zkus být trochu jemnější.“
„Proč?“ pozvedl Lucius udiveně obočí.
„Protože jsem si nemohl tři dny sednout, proto!“ ucedil Snape a vzdychl, protože Lucius jako by mimochodem zajel rukou mezi jeho mírně roztažené nohy.
„Za všechno se platí,“ odvětil Lucius ledabyle. „Ty to potřebuješ, ne já,“ dodal jízlivě.
Snape se otočil a šlehnul po něm nasupeným pohledem.
„Co koukáš,“ ušklíbl se Lucius.
„Jsi lhář,“ zasyčel Snape.
„Možná,“ pousmál se Lucius povýšeně. „Jenže to ty s jistotou nikdy vědět nebudeš, že?“
„Jdi k čertu!“ zavrčel Snape.
„Za chvíli,“ slíbil Lucius pobaveně a políbil Snapea mezi lopatky. Jak přejížděl rty přes páteř, cítil pod kůží obratle.
Snape se prohnul v zádech.
„Teď mám v úmyslu jít někam docela jinam,“ zašeptal Lucius, aniž odtrhl rty od té neopálené, zato hebké kůže.
Snape jen něco zamumlal a opřený o levou ruku si přejížděl pravou dlaní po břiše a pomalu směřoval níž.
Bellatrix skoro nemrkala, aby o nic nepřišla. Snape klečel na posteli, mezi roztaženýma nohama se mu pohupoval částečně ztopořený penis, k němuž pomalu sunul ruku. Lucius se opíral o Snapeova záda, rty laskal každičký centimetr citlivé kůže a ani jeho ruce nezahálely.
Luciusova ruka přejela přes Snapeovo břicho a odstrčila jeho ruku.
„Proč ti to musím pořád opakovat?“ pokáral ho Lucius.
Snape nespokojeně zavrčel.
„Až ti to dovolím. Ne dřív a ne později. Nebo si to udělej sám!“
Snape potřásl hlavou, černé vlasy mu sklouzly do tváře, ale poslušně odtáhl ruku. Opřel se o lokty, čímž se jeho tělo sklonilo k matraci. Lucius ho plácnul přes vystrčený zadek.
Vůbec se nesnažil být jemný a na Snapeově bílé kůži se objevilo zarudlé místo.
„Jsi hrozně hubený,“ poznamenal Lucius káravě, když se natahoval k nočnímu stolku.
Snape nic neřekl. Viditelně bojoval s touhou dotýkat se sám sebe. Lucius nespěchal. Pomalu vyndal stříbřitý umělý penis a skleněnou nádobku, kterou beze spěchu odšrouboval.
„Dělej,“ vydechl Snape netrpělivě.
„Trpělivost,“ odvětil Lucius. „Musíš se naučit trpělivosti.“
Snape vztekle zavrčel.
Lucius nabral na prsty průhledný gel a začal jím erotickou hračku potírat. Snape se neustále otáčel a pohledem prosil, aby si Lucius pospíšil. Ten však jako by stále zpomaloval a nechal Snapea škvařit se ve vlastní šťávě.
Konečně Lucius položil ruku na Snapeův zadek a jemně masíroval tu pevnou půlku. Snape se ostře nadechl, jako by až do této chvíle zapomínal dýchat.
„Šššš.“
Lucius přejel chlácholivě rukou po Snapeově těle třesoucím se chtíčem.
Bellatrix si olízla rty.
Lucius pohladil červený flek na Snapeově zadku a pak přiložil kluzký, chladný kov k jeho kůži v místech, kde končila páteř. Snapeovi naskočila husí kůže. Kov postupoval níž a níž, až vklouzl mezi půlky toho dychtivého pozadí.
Snape se nepatrně pohnul, ale ihned přestal, jako by se bál udělat něco, co by nebylo na Luciusův příkaz a riskovat tak, že nedostane to, po čem tak touží.
Lucius upřeně hleděl na vlhkou cestičku, kterou hračka zanechala na Snapeově horkém těle.
„Co chceš?“ zeptal se tiše.
Snape něco zachrčel.
„No?“ protáhl Lucius. Kov, teď už ohřátý o tělo, zavadil o vzrušený penis, a Snape zasténal.
„Já čekám,“ naléhal Lucius.
Bellatrix fascinovalo, jak Lucius dokáže ovládnout svůj hlas. Ovšem všimla si, že je velmi, velmi vzrušený. Jednou rukou svíral umělý penis a přejížděl jím Snapeovi mezi půlkami nebo ho otíral o jeho penis, zatímco druhou si hladil svůj vlastní úd – tvrdý, tyčící se do výše a vlhce se lesknoucí.
„Ano,“ vypravil ze sebe Snape ztěžka.
„Nestačí!“ řekl Lucius přísně a odtáhl ruku od Snapeova těla.
„NE!“ zajíkl se Snape a zkusil se otočit.
Lucius ho však hrubě přimáčkl k posteli.
„Řekni!“ zasyčel mu do ucha.
Snape potřásl nesouhlasně hlavou.
„Tak nic….“
„Prosím,“ sklouzlo Snapeovi ze rtů.
Lucius ho pustil a narovnal se.
„Hlasitěji,“ přikázal.
Snape mlčel a jeho černé oči plály vztekem.
„Popros.“
Snape se kousnul do rtu. Bylo vidět, že na jedné straně by upsal duši ďáblu, aby dostal, co chtěl. Na druhé straně byla jeho hrdost.
„No tak, Severusi, popros, škemrej, žebrej, ty moje malá kurvičko,“ vysmíval se mu Lucius.
Snape se otočil a sevřel ruce v pěsti.
Bellatrix napadlo, že jestli bude Lucius dál Snapea urážet, mohl by na to doplatit. Dobře si pamatovala, jak už ve dvanácti letech uměl být Snape zákeřný parchant, který se neštítil prakticky ničeho.
Zdálo se však, že Lucius hranici zná a nehodlá ji překročit, protože gestem naznačil Snapeovi, aby se obrátil.
Snape se pomalu otočil. Lucius přejel prstem po svraštělém vstupu do jeho těla.
Bellatrix se rozšířily oči úžasem, když Luciusův prst zmizel ve vnitř.
Snape vzdychl a spokojeně přivíral oči. Lucius prst vytahoval a zase vracel zpět a Snapeovo vzdychání a sténání bylo stále hlasitější.
„Ty jsi taková malá děvka, Severusi, a dobře to víš. Kdybych ti to nedělal já, našel by sis někoho jiného,“ zašeptal Lucius Snapeovi do ucha.
Snape ho asi příliš neposlouchal, protože se zdálo, že přikyvuje.
„Jenže málo kdo by byl ochotný, můj Severusi, udržet tvé tajemství, a ještě ti…dávat to, co dávám já,“ pokračoval Lucius.
„Dovnitř!“ zachraptěl Snape.
Lucius se usmál, vyndal svůj prst a nahradil ho umělým penisem, který klouzl do Snapeova těla, jako by tam patřil odjakživa. Snape slastně zasténal a vyšel tomu pocitu naplnění vstříc. Lucius nic nedělal a nechal Snapea, aby sám ukájel svoji zvrhlou touhu.
Bellatrix si uvědomila, že nedokáže odtrhnout pohled od toho tvrdého penisu, který se v rytmu Snapeových pohybů houpal mezi jeho roztaženýma nohama. Její myšlenky se točily jen kolem toho, co všechno by mohla podniknout, kdyby tu skutečně byla.
Lucius položil Snapeovi ruku na záda a znovu ho přimáčkl do matrace a pak se ujal aktivity on. Snape zaskučel. Lucius nebyl jemný, ale na tom teď nezáleželo. Kovové těleso projíždělo Snapeovo roztoužené tělo prudce a rychle. Snape se doslova pekl na rožni vlastního chtíče. Jeho sténání bylo nespoutané, skoro zvířecí.
Bellatrix stojící tak, aby měla co nejlepší výhled, si chtivě olizovala rty a pravá ruka jí mizela dole pod okrajem hábitu.
Lucius jedním pohybem vytáhl umělý penis a tvrdě do Snapea pronikl sám. Donutil Snapea zvednout se na všechny čtyři, sevřel jeho boky a krátkými, tvrdými přírazy uspokojoval vlastní potřebu.
Snape zalapal po dechu, zvrátil hlavu dozadu a postel pod ním potřísnila sprška bílé tekutiny. Lucius ještě znásobil své úsilí, prohnul se v zádech a s výkřikem dosáhl orgasmu. Téměř ihned se od Snapea zase odtáhl.
Snape chvíli zůstal na všech čtyřech. Nohy a ruce se mu třásly.
Bellatrix namáhavě oddechovala a hleděla na pramínek kreslící růžovou cestičku na Snapeově těle, jenž byl tichým svědectvím o tom, jak divoké to bylo. Nezdálo se však, že by Snape vnímal nějakou bolest. Vyčerpaně se zhroutil na postel. Lucius přes něj přehodil deku a on se pod ní schoulil do klubíčka a spokojeně usnul. Lucius nad ním jen zavrtěl hlavou a odešel do koupelny.

Bellatrix zamrkala. Seděla před otevřenou truhlou a třásla se. V hlavě jí vířilo tisíce otázek. Ale podstatu chápala. Snapea z nějakého důvodu ženy zjevně nezajímaly. Luciusova role byla složitější. Evidentně o tom věděl, a zřejmě slíbil mlčet. Proč ovšem Lucius souhlasil s účastí na těchto perverzních hrátkách, jí bylo záhadou. Pohlédla na misku a její tajuplný obsah. Možná, že by tam našla odpovědi.

Dveře nebyly zamčené.
Zamračil se a rázně je rozrazil. Jediný možný narušitel byla…
„Ty?!“ zasyčel Snape a nedokázal zakrýt překvapení. Čekal Narcissu, ne její sestru.
Bellatrix jeho příchod zaskočil, ale její rychlé reakce jí opět zachránily život. Snape totiž s chladnokrevnou bezcitností zabil každého, kdo čmuchal v jeho osobních záležitostech. Bellatrix teď už věděla proč. Nepochybně nechtěl, aby se provalilo, jaké má choutky.
Bellatrix vytáhla hůlku a poslala truhlu pryč. O chvíli později jí už Snape držel pod krkem přitisknutou ke stěně.
„Kam jsi to poslala?!“ zasyčel na ní a vytrhl jí hůlku z ruky.
Bellatrix sevřela rukama jeho paži a marně se zkoušela z toho železného sevření vymanit.
„Na něco jsem se ptal!“
Bellatrix zasípala. Tvář jí modrala, jak se jí nedostávala vzduchu.
Snape ji pustil a ustoupil od ní. Zhroutila se na zem a lapala po dechu, zatímco si třela rozbolavělý krk. Na svou váhu měl Snape docela sílu, která byla nyní znásobena vztekem.
„Když mě zabiješ,“ řekla namáhavě. „Nikdy se to nedozvíš. Mohla jsem to poslat někam, kde to nikdo nenajde, ale taky někam, kde to dřív než ty objeví někdo, kdo to rozhlásí, dá do novin…Můžeš to riskovat?“
„Chytré,“ připustil Snape. Posadil se do křesla a složil ruce na prsou.
Bellatrix vstala.
„Takže co chceš?“ zeptal se Snape. Nikdy nechodil kolem horké kaše.
Bellatrix si přestala třít krk, na kterém jí začínaly vystupovat modřiny, a koketně se pousmála.
„To přece dávno víš, co chci.“
„A pak mi tu truhlu vrátíš?“ ujasňoval si to Snape.
„Vrátím, ale ne všechno. Něco si nechám…chápej, musím mít nějakou pojistku,“ pousmála se, ale když viděla jeho chladný pohled, úsměv jí zmizel ze rtů.
„Myslím, že ne,“ usmál se Snape.
Bellatrix naskočila husí kůže. Měla raději, když se Snape neusmíval, protože to, co jeho rty dokázaly vytvořit, bylo všechno možné, jen ne normální úsměv.
„Vážně?“ prohodila a snažila se, aby se jí netřásl hlas.
„Uděláme to jinak. Ty mi dáš, co chci a já tě nechám naživu.“
„Máš mě za hloupou nánu?“ odfrkla si. „Jakou mám záruku, že mě nezabiješ, jen co se k tobě otočím zády?!“
„Nemáš, stejně tak jako nemáš záruku, že tě nezabiju teď,“ pokrčil rameny.
„Jenže pak bys to nedostal zpátky,“ namítla.
„Já si to už najdu,“ odvětil.
Bellatrix znejistěla, a tak se chytila posledního stébélka.
„Možná jsem to poslala do domu někoho z Řádu. Až to najdou, myslím, že v Bradavicích dlouho nepobudeš. Jak to pak vysvětlíš našemu Mistrovi?“
Ve Snapeově tváři se nepohnul ani sval, ale bylo vidět, že se mu tahle varianta nelíbí a zvažuje možné následky. Bellatrix svitla naděje.
„Nemám chuť vysvětlovat Mistrovi, proč jsem zabil zrovna tebe,“ začal Snape líně. „Když budeš mlčet…Ale když ne…věř mi, Bello, že jsou horší věci než smrt…mnohem horší.“
Bellatrix polkla.
„Dobře, dám ti tu bednu a budu mlčet, ale něco za to chci.“
„Že tě nechám naživu ti je málo?“ protáhl Snape posměšně.
„Když ti tu bednu nedám, budeš mě muset nechat naživu, a já se budu každý večer s chutí probírat tvýma perverzními choutkami. Dostanu se ti pod kůži, Snape. Když ti ji dám, nemám záruku, že dodržíš svoje slovo. Ale řekněme, že ti budu věřit. Můj život za mé mlčení. Ale co mi dáš za to, že ti dám tu bednu, a nic si nenechám?“
Snape vstal a Bellatrix instinktivně ustoupila o krok.
„Svlíkni se,“ nařídil Snape.
Bellatrix zamrkala. Nečekal, že bude souhlasit tak rychle.
„Chceš si přece zašukat ne, tak se svlíkni. Nemám na to celý den,“ zavrčel Snape a začal si rozepínat hábit.
„Lucius měl pravdu co? Jsi taková malá kurvička,“ utrousila.
Snape pokrčil rameny.
„Lucius a já jsme měli dohodu. On mi dal, co jsem potřeboval a mlčel o tom. Já jsem zase mlčel o něčem, co chtěl utajit on. Ale když nebyl Lucius po ruce…,“ pokrčil Snape rameny.
„Dělal jsi to vůbec někdy se ženskou?“ rýpla si Bellatrix.
„Co, máš strach, že to nebude ono?“ ušklíbl se Snape. Hodil na zem svůj hábit, přetáhl si přes hlavu košili a sundal si kalhoty. Stál tam jen v černých slipech a díval se na ní pohledem, který neodkázal snést nikdo, ani sám Voldemort.
„Tebe přece ženské nevzrušují, nebudeš mít…problém?“ provokovala a pomalu se svlékala.
„Myslel jsem, že jsi viděla dost na to, abys pochopila, že to není nijak zvlášť otázka přitažlivosti,“ prohodil lhostejně a přešel k posteli.
Bellatrix se zadívala na jeho nahá záda. Od levé lopatky k pravé kyčli se mu táhla jizva. Věčná připomínka toho, že Pánu zla se neodporuje.
Bez jakéhokoli studu si stáhnul slipy a hodil je na zem. Bellatrix ohodnotila jeho pozadí jako „k nakousnutí“. Podíval se na ni přes rameno.
„To ti to trvá vždycky tak dlouho?“ ucedil, otočil se a chytil ji za obě zápěstí.
„Pusť!“
Snape se jen ušklíbl a hodil ji na postel.
„Máš to rád drsně, co?“ neodpustila si.
Neodpověděl jí a mlčky jí svlékl.
„Takhle to ale nepůjde,“ řekla jízlivě. Zajela mu rukou mezi nohy a sevřela jeho ochablý penis.
„Ty to chceš, tak se starej,“ odsekl.
Bellatrix se usmála a mírným tlakem na jeho hrudník do přiměla, aby si lehnul na záda. Přejela mu prsty po břiše a laškovně si začala pohrávat s černým bujným porostem v jeho slabinách. Jeho hubené tělo bylo pevné a plné jizev. Nikdy nepochopila, proč si je nenechal odstranit, jako to vždy dělal Lucius. Možná se mu líbilo mít takhle poznamenané tělo. Ale spíš mu bylo jedno, jak vypadá.
Sklonila hlavu k jeho klínu a přitiskla rty na jeho penis. Rychle vzhlédla. Měl zavřené oči. Nejspíš si teď představoval Luciuse nebo nějakého jiného muže. Usoudila, že to není její starost, nicméně něco v ní toužilo dosáhnout toho, aby se to Snapeovi s ní líbilo, byť je žena.
Vzala jeho penis do pusy a téměř okamžitě ucítila, jak tvrdne. Střídavě ho sála a olizovala.
Snape konečně přestal být tak zatraceně tiše a se zavzdycháním jí vyšel vstříc boky.
Dráždila ho, její ruce hladily vnitřní stranu jeho stehen a s potěšením vnímala, jak se mu napínají svaly v těle, jak se třese, jak nedokáže zformovat žádný protest. Byl zcela v její moci. Ať už byl Severuse Snape jakýkoli, byl to pořád jen chlap a to znamenalo, že byl při jejích zkušenostech schopný jen skučet a vzdychat. Na druhou stranu musela mu přiznat bod k dobru za to, že vydržel podstatně víc než jiní. A jeho hlasové projevy byly pro její uši rajskou hudbou.
Těsně předtím než dosáhl vyvrcholení se od něj odtáhla. Vztekle zasyčel a probodl ji rozhořčeným pohledem.
Bellatrix se zašklebila. Snape těžce oddechoval, tělo se mu lesklo potem a v očích měl divoký chtíč.
„Ale copak, copak? Já myslela, že ty a ženy…“
Nedal jí možnost dokončit tu jízlivou poznámku. Strhl ji pod sebe, koleny jí roztáhl nohy a pronikl do ní na jediný příraz co nejhlouběji mohl.
Bellatrix zasténala. Co jeho penis ztrácel na šířce, vynahrazoval na délce. Měla pocit, že ho má až v břiše. Zavřela oči, rukama sevřela jeho zadek a nechala se unášet rozkoší z jeho tvrdých, uspěchaných přírazů.

Narcissa se na svoji sestru nevlídně zadívala. Domnívala se, že je trestuhodné, aby se Bella tvářila tak spokojeně, když její ubohý manžel je ve vězení.
Bellatrix ale Narcisse nevěnovala pozornost. Její myšlenky byly u Snapea spícího nedaleko odtud. Nebudila ho. Měl právo si odpočinout. Vyklouzla z postele, vrátila tu bednu a spěchala za Narcissou, která se už probudila, aby nevzbudila podezření. A něco, co spatřila ve Snapeově tváři, když odcházela, jí říkalo, že tu třináctou komnatu hříchů nenavštívila naposledy.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský