Fantasmagorium

originál
Autor: DementorDelta
Překlad: anonymní
Pár: Severus Snape/ Harry Potter; a mnoho dalších
Shrnutí: Brumbál je přesvědčen, že profesor lektvarů dobře ví, proč Bradavice potřebují nové pravidlo.

Upřímné přiznání (spasí duši, ale zkazí pověst)

Ředitel Brumbál se zvedl ze svého místa, aby zahájil dnešní poradu. Prohlédl si všechny učitele přísným, jak doufal, avšak stále dobrotivým pohledem. „Domnívám se, že Bradavice potřebují nové pravidlo. Doslechl jsem se o nevhodných vztazích mezi učiteli a studenty.“ Na okamžik znovu přelétl pohledem všechny přítomné. Významně svůj pohled zastavil na profesoru lektvarů. „Nikdy dřív nebylo takového pravidla zapotřebí. Upřímně, nikdy nikoho nenapadlo, že by byla taková nepřístojnost možná, zvlášť s ohledem na ... eee... věkový rozdíl mezi učiteli a jejich studenty.“ Znovu se rychle podíval na souseda po levé straně. Avšak černé oči vyjadřovaly pouze zdvořilý zájem. „A tak jsem nucen všechny upozornit, že od dnešního dne jsou zakázány v Bradavicích jakékoli vztahy... eee.... sexuálního charakteru mezi učiteli a studenty.“ Tentokrát se rozhodně podíval přímo na Snapea. Ten klidně jeho pohled vydržel.

Sotva slyšitelný povzdech přilákal pozornost všech přítomných. „To ne! Co si můj malinký kvíteček beze mne počne?...“ Všechny hlavy se otočily směrem k profesorce bylinkářství, která si vytírala oči něčím, co vypadalo jako zelený list.

„Prýtová? Ale... k-k-kdo?“ ředitel nemohl uvěřit.

„Neville, samozřejmě. Je tak bezbranný. Nebýt mě...“ Pohled, který vrhla na Snapea by mohl býti spalujícím, nebýt listí nalepeného porůznu na obličeji.

Ředitel se pokusil vyhledat Snapeův pohled, ale byl přerušen hlasitým zakašláním. „Albusi?“ řekla Minerva McGonagallová, kousajíc se do tenkého spodního rtu. „Víš, nikdy jsem nebyla lhostejná k Weasleymu.“

Otřesený ředitel se otočil a podíval se na profesorku přeměňování, jejíž oči byly za skly brýlí podezřele vlhké. „Ronald?“

Oči McGonagallové se zúžily. „Dvojčata.“

„Oba?“ ředitel ucítil, jak se pod ním podlamují kolena.

„No, stárnu,“ přiznala. „Už nejsem jako dřív.“

Ředitel se opět chtěl podívat na Snapea, když se ozval tichý hlas. „Takže román se slečnou Grangerovou bude nutné ukončit.“ Remus Lupin, který se k vyučování vrátil během těch těžkých dob, se podíval na své kolegy pro něj tak charakteristickým smířlivým pohledem. Již toho tolik ztratil! (což neopomněl svým kolegům připomínat). Obočí profesora lektvarů se zvedlo, že se málem dotýkalo vlasů. Brumbál se tázavě podíval na Zmijozela, ale ten nevěřícně zíral na vlkodlaka. Rozhodné „kche-kche“ upoutalo pozornost. Krátce ostříhaná žena zkřížila ruce na své ploché hrudi a opřela se v židli. „Předpokládám, že se to nové pravidlo nevztahuje na bývalé studenty, i kdyby blízký vztah s nimi vznikl ještě v době jejich studia?“ vyzývavě hleděla na Brumbála madam Hoochová.

„No... eee... ne,“ ustoupil ředitel. „Můžete pokračovat s....“

„Oliverem Woodem,“ žluté oči si vzdorně prohlížely přítomné.

„Oliver?“ huňaté Brumbálovo obočí se překvapeně zvedlo. „Myslel jsem, že jste... eee... zřejmě jsem se zmýlil.“ Víc nemohl říci. Znovu si přítomné prohlédl a téměř pokorně upřel pohled na učitele sedícího po jeho levé straně. Jasné, naprosto nevinné černé oči klidně snášely jeho pohled.

*****

V posteli, která byla už téměř dva roky jejich rájem, unavený a uspokojený Snape přitáhl naprosto vyčerpaného, těžce dýchajícího, Pottera do své náruče.

„Víš určitě, že to půjde?“ zeptal se chlapec, když se pohodlněji uložil v objetí svého učitele.

„Samozřejmě,“ odpověděl Snape, něžně rozcuchal už tak neposlušně rozcuchané černé Harryho vlasy.

„Ale teď je tu to nové pravidlo,“ slabě, neupřímně protestoval Potter.

„Zmlkni,“ odpověděl Snape, potěšeně si vědom toho, že tentokrát svého mladého milence naprosto vyčerpal. „Od kdy nás zajímají nějaká pravidla?“

„Jak jsi to vlastně zaonačil na poradě?“ ptal se Harry, prstem kreslil nečitelné vzory na potem zvlhlé kůži svého milence, svého profesora lektvarů.

Snape se samolibě usmál. „Ne nadarmo jsem byl tolik let špiónem.“

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský