Fantasmagorium

Autor: D.J. Orlovský
Téma: Vetřelci
Hlavní postavy: -
Shrnutí: Jak chovat vetřelce s minimálními ztrátami na životech (hlavně na tom vašem)
Poznámka: Nezkoušejte to, tohle jde fakt jen v pohádkách ;-)
Dopsáno únor 2012

Příručka začínajícího chovatele vetřelců

Slovo na úvod

Vetřelci jsou chytří, přizpůsobiví a mají poměrně vysoce vyvinuté sociální cítění. Smečka pro ně znamená všechno a ochraně hnízda obětují bez váhání život. Jsou to fascinující a nepochopení tvorové. Chovat však vetřelce jako domácího mazlíčka může být velmi obtížné, ba dokonce by někdo řekl až riskantní a jsou tací, kteří by to považovali dokonce za šílené. Následující text vás má připravit na úskalí sžití se s vaším novým, poměrně neobvyklým kamarádem.
I když se to na první pohled nezná, vetřelec může být ideálním členem domácnosti – za předpokladu, že jej chováme tak, jak jeho druh vyžaduje. Stává se pak oddaným mazlíčkem, který přiběhne na zavolání a nechá se rád pohladit, aniž by vás to stálo byť jediný prst. Abyste toho však docílili, je nutné dobře znát rozmanité chování těchto úchvatných živočichů a dbát jistých drobných zásad a pravidel.
S ochočeným vetřelcem se pak můžete klidně vydat na procházku, aniž byste se museli bát, že vám uteče popřípadě někoho sežere.
Hned na začátku, vás ovšem důrazně odrazujeme od cíleného chovu vetřelců. Jsou totiž velice plodní a pokud nechcete vylidnit město a přilehlé okolí, rozhodně se do ničeho takového nepouštějte.

Co byste měli vědět o vetřelcích

Dlouho byli vetřelci považováni za odporné, děsivé a krvelačné bestie. Proto byli v našem galaktickém bloku nemilosrdně hubeni jako nebezpečná havěť především pomocí jaderných zbraní.
Ten kdo se ale o vetřelce blíže zajímá, zjistí, že jsou nejen velice inteligentní s obrovskou přizpůsobivostí, nýbrž i sociálně složití a překvapivě něžní.

Vetřelci se vyskytují ve dvou variantách – černá známá jako drone a lehce narudlá označovaná jako runner. Zatímco u většiny domácích mazlíčků se dozvíte, že na barvě nezáleží, u vetřelců na ní záleží naopak hodně.
Droni, typičtí zástupci vetřelců, měli za hostitele humanoidního tvora chodícího vzpřímeně po dvou nohách – většinou člověka. Pokud vám to z nějakých esteticko-etických důvodů vadí, pořiďte si runnera, jež se vyvíjí ve čtyřnohých zvířatech.
Pokud vám skutečnost, čím hrudníkem si váš vetřelec prokousal cestu na svět, nevadí, rozhodně sáhněte po dronovi. Je pravda náročnější na chov, nicméně jeho větší inteligence nejen že zvyšuje šanci, že si na vás rychle zvykne, nýbrž i usnadňuje vzájemnou komunikaci. Statisticky mají více sežraných chovatelů na svědomí právě runneři.
Někteří z vás možná teď pošilháváte po něčem exotičtějším a imponuje vám predalien se svojí pronikavou inteligencí, silou i impozantním vzezřením. Není to dobrý nápad. Predalien je náročný na chov i pro velice zkušené chovatele. Je to svéhlavé stvoření, které se nedá prakticky ochočit, a které je navíc schopné se množit, aniž by se muselo transformovat v královnu. Hodí se spíš jako biologická zbraň, než jako domácí mazlíček. Navíc byste jeho chovem mohli nakrknout pár krabích ksichtů a věřte, že přílet predátorů dokáže celkem nabourat plány na víkend.

Jako první začala se studiem vetřelců nadnárodní společnost Weyland-Yutani. Zda se dostala k přímému chovu se přesně neví, každopádně Spojený vojenský systém přílišné úspěchy neslavil.
Poučte se z jejich chyb a raději dělejte nové.

Rady pro ty, kteří si chtějí opatřit vetřelce

Nikdy si nepořizujte vetřelce spontánně, prostě proto, že je vám ho chudinky líto, jak tak kouká za tím nerozbitným sklem a čeká, jaký osud mu vědci připravili, a zda se mu podaří utéct a trochu srovnat skóre, než odněkud vybafne Ripleyová.
Každé domácí zvíře potřebuje vaši péči, a ani vetřelec není výjimka. Byť o sebe více méně pečuje sám. Dobře si tedy nejdřív rozmyslete, jestli mu dokážete poskytnout vše, co potřebuje pro zdravý a spokojený život.
Mimo jiné pamatujte, že u vetřelců vás nezachrání ani nouzové řešení populární mezi pejskaři – přivázat za nohu v lese ke stromu. Nejen že sotva najdete materiál, který by vetřelec nepřekousl (pokud nepracujete v NASA) a jen málo stromů vydrží, když ho k nim přivážete (pokud místo stromu nepoužijete cisternu a tu neshodíte do arktického moře), navíc si můžete být jisti, že se váš domácí mazlíček brzy vrátí se spoustou bratříčků, aby vám to spočítali.

Několik pomůcek k rozhodování, zda si vetřelce pořídit:

1. Vetřelci nejsou žádná „hračka“. Je to živá, cítící, turbožravá mašina. Souhlasí všichni členové rodiny s jeho pořízením? (Pravda ty nesouhlasící lze nechat vetřelce rychle a definitivně přesvědčit krátce po jeho příchodu do rodiny. Doporučujeme nechat rodiče nejdřív sepsat závěť, než vetřelce přivedete domů.)
2. Nemá někdo doma slabý žaludek? Chov vetřelců není pro ty, kteří při pohledu na krev omdlévají.
3. Vetřelci jsou velmi společenští a komunikují hodně i tělesným kontaktem. Jste ochotni věnovat svému vetřelci dostatek času a dotyků?
4. Netrpíte chronickou lámovostí kostí? Vetřelčí hravý štulec rozštípne snadno titanové dveře natož vaše žebra.
5. Horní hranice vetřelčího života nebyla ještě stanovena. Uvědomujete si, že je to celoživotní závazek?
6. Každodenní péče – krmení, čištění příbytku, hraní – vyžaduje čas. Máte ho?
7. Vetřelec je aktivní především za šera a v noci. Přes den chce hodně spát a nebýt vyrušován.
8. Vetřelec vyžaduje velký prostor.
9. Vetřelec rozlišuje věci kolem sebe na základě sežratelnosti a jen málo věcí z vašeho majetku (po pravdě nic) odolá jeho čelistem.
10. Mohou nastat problémy s ostatními domácími zvířaty. Vetřelci nevysvětlíte, že vaše rozzuřeně ňafající čivava není zákusek k obědu.
11. Ujasněte si, kdo se o vetřelce bude starat v případě vaší nemoci či dovolené, a od začátku na tuto osobu vetřelce navykněte. Jste ochotni udělat bezpečnostní opatření pro vaše návštěvy? Nevysvětlíte vetřelci, že cizí lidi nejsou k jídlu.
12. Pochopte, že váš život se od základu změní. Nikoli vetřelec, ale vy se budete muset přizpůsobit jeho stylu života, pokud chcete, aby vás vetřelec přijal jako svou smečku nikoli jako laskominu.

Pořád chcete chovat vetřelce? Ano? Pak směle do toho.

Máme doma vetřelce

Přirozeně se teď ptáte, kde se dá vetřelec sehnat, že. Ale než k tomu přikročíte, je nutné připravit vašemu svěřenci příbytek, aby se hned od narození u vás cítil jako doma.
Na rozdíl od běžných domácích zvířat je to celkem jednoduché. Ideální je vyhradit mu jednu místnost v bytě. Zatlučte okna – vetřelci mají rádi tmu – a je hotovo. Vetřelec si místnost uzpůsobí už sám podle svých představ.
Nyní se můžeme porozhlédnout po nějakém tom vejci. Nikdy se nepokoušejte spřátelit s dospělým vetřelcem. Ať uděláte, co uděláte, budete pro něj vždycky jen cizí soubor kostí, masa a krve vhodný k impregnaci a konzumaci.
Vetřelčí vejce jsou v naší soustavě nedostatkové zboží, ale stará dobrá LV-426 zatím ještě žádného chovatele nezklamala. Kolonie se sice změnila na radioaktivní spad, ale havarovaná loď toho chobotnatého mládence byla plná vajec. Stačí si jen vybrat jako v sámošce. Hlavně se tam ale neochomítejte moc dlouho, nebo vaše sžití s vetřelci bude o něco těsnější, než je zdrávo a vám milo.
Popadněte vejce, naberte dostatek slizu a rychle domů.
Najít hostitele rovněž není těžké. Lidí, kteří jsou vám krajně nesympatičtí, je vždycky dostatek. V případě, že by byli jako na potvoru všichni na dovolené, lze použít běžný šedý průměr, který denně potkáváte na ulici. Pravděpodobnost, že sáhnete po někom, koho byste neměli rádi, kdybyste ho znali, je relativně velká. Takže žádné výčitky a směle do toho.
Důležité je připravit se na vylíhnutí. Je to nejdůležitější okamžik celého procesu.
Ze všeho nejdřív se vysprchujte a pomažte vetřelčím slizem. Vetřelci mají totiž špatný zrak a řídí se především čichem, proto je váš pach pro ně nejzásadnější. Jinak řečeno, co správně páchne, se nejí, všechno ostatní je povoleno sežrat. Vrstvu slizu pravidelně obnovujte. Nenechte se zmást neseriózními příručkami, které vám budou tvrdit, že po určité době vetřelec dojde k závěru, že jste sice divný ale přece jen vetřelec. Není to pravda. Jakmile mu přestanete vonět, udělá z vás jeho nitrolebeční čelist hlavu vpravdě otevřenou. Zásoby slizu není třeba složitě obnovovat. Vetřelec ho vyprodukuje dost pro vás oba a zbude i na rodinné příslušníky a případné návštěvy.
O něco lehčí mají situaci chovatelky, protože kromě správného pachu si je vetřelec vědom i toho, že jsou ženy, a je tak povolnější, neboť je pro něj přirozenější ženská autorita. Chovatelům se doporučuje si před pořízením vetřelce najít přítelkyni a vetřelce na ni navyknout. Můžete jí pak vhodně využívat v případech, že vetřelec zlobí nebo nechce poslouchat k posílení své autority a prosazení své vůle.

Takže facehugger již odvedl svou práci a vy sedíte ve vetřelcově pokoji a celý nedočkaví čekáte, až se vyklube. Doba inkubace se může značně lišit. Každý vetřelec je individualita a každý hostitel je jiný. Délka inkubace se tak může značně různit a to řádově až o hodiny, takže nepanikařte, pokud jste se někde dočetli, že vetřelci stačí hodina a vám se po hodině ještě vetřelec nenarodil. V žádném případě neodcházejte! Pro vetřelce je důležité seznámit se s vámi ihned po narození.
Pokud se nevyklube váš vetřelec do 24 hodin, je moudré přivolat odborníka, aby vašemu svěřenci případně na svět pomohl.
Většinou ovšem vše proběhne bez komplikací a vy se stanete hrdým majitelem vetřelčího miminka. Jako všechna miminka je růžové, scvrklé, ošklivé, uřvané a věčně hladové. S největší pravděpodobností jako první věc sežere tolik ze svého hostitele, kolik se do něj vejde. Za předpokladu, že jste nanesli na sebe sliz důkladně, budete téměř vždy až tou poslední věcí, která čerstvě narozeného vetřelce bude zajímat. Nesmutněte. S každým novorozencem je tak trochu nuda a tohohle nemusíte naštěstí ani přebalovat ani vozit v kočárku na vycházku.
Nejdůležitější je pro vašeho vetřelce v této fázi vývoje strava. Dostatek masa je pro jeho správný vývoj zcela zásadní. Na rozdíl od nudných choulostivých psů a koček je vetřelec, co se týče složení stravy, nenáročný. Netřeba se probírat třemi desítkami druhů zaručeně nejlepších granulí. Vetřelci postačí jakékoli maso – čím víc, tím lépe. V prvních hodinách vývoje je mládě schopné spořádat najednou až trojnásobek toho, co samo váží. Dobře se zásobte.
Období enormní žravosti se střídá se stavy letargie, kdy váš svěřenec tráví a roste doslova před očima. Několikrát svlékne kůži. Jakmile zmatní je to signál, že další svlékání bude už poslední a vetřelec by po něm měl mít už svoji typickou barvu. Krunýř je zatím měkký, ale během hodiny ztvrdne.
Gratulujeme, pokud jste přežili až do této fáze, je váš vetřelec dospělý a vy jste na dobré cestě sžít se s ním.

Člověk – nejlepší přítel vetřelce

Jakmile vetřelec dospěje, začne se živě zajímat o své okolí – tedy o vás.
Vyvarujte se rychlých pohybů. I když vetřelec působí dojmem, že je slepý, prudké pohyby ho velice zajímají a nezřídka v něm vyvolají lovecký pud. Jako když kočce máváte provázkem před nosem.
Nelekněte se, když vysune nitrolebeční čelist. Vetřelec ji používá spíš jako drápy než jako opravdovou čelist. Přidržuje si jí potravu a zkoumá jí své okolí. Pokud vás to uklidní, v případě, že vám bude chtít udělat nový otvor do hlavy, jeho nitrolebeční čelist ani nezaznamenáte, jak rychle je schopen ji vystřelit z tlamy.
Opět nebuďte zklamaní, když o vás váš vetřelec rychle ztratí zájem. Z jeho pohled jste jen další příslušník smečky. Navíc zde zafunguje jeho přirozený instinkt stavět hnízdo. Během několika následujících týdnů bude vetřelec usilovně přetvářet pokoj. Je vhodný dohled, aby nezačal budovat úzké chodby. Dovolte mu jen jednu velkou místnost. Důvod je prostý, i v jedné velké místnosti se vám vetřelec bleskově dokáže ztratit tím, že dokonale splyne s okolím. Pokud by se mohl ještě skrývat v chodbičkách, nejen že ho většinu jeho života neuvidíte, ale rovněž je problematické dostat ho pak třeba veterináři.
Na stravování nejsou dospělí jedinci příliš nároční. Jako většina tvorů disponují tak zvaným nárazovým metabolismem. Jinými slovy jsou zvyklí na období hladovění a období hojnosti. Takže pokud váš rodinný rozpočet zrovna tenhle měsíc nemůže obětovat mrzký peníz na tři dospělé krávy, nezoufejte. Váš vetřelec se s tím dokáže vyrovnat, a to většinou i bez toho, aby spořádal vaši sousedku, vaši babičku a vašeho psa. Každopádně je doporučována zvýšená opatrnost, protože vám nikdo nezaručí, že kromě výše jmenovaných věcí nesežere taky pošťáka, vaši oblíbenou pohovku a vaše milované stereo. Vetřelec je totiž schopen strávit prakticky cokoli, i když vaše staré sešity ze střední školy jistě nemají valnou nutriční hodnotu.
Ze všeho nejdůležitější jsou ale podněty. Pokud není vetřelec stimulován svým okolím, upadá do letargie. V potřebách pro chovatele najdete nejrůznější hračky, ať už realisticky vypadající vejce, o která se může váš svěřenec starat, či rozličné prolézačky.

Když vetřelec stůně

Jestliže v této kapitole čekáte seznam věcí, které vašemu vetřelci mohou ublížit, buďte klidní. Pokud váš soused nevlastní pulzní pušku a nepoužívá střely 10mm standardní lehký protipancéř, dá se bez nadsázky říct, že zdraví vašeho svěřence neohrozí absolutně nic.
Vetřelci jsou natolik odolní, že nemají absolutně žádné nemoci. Alespoň žádné, které se vyskytují na planetě Zemi. Vyhýbají se jim dokonce i blechy a úředníci z berňáku.

Závěr

Jak zde bylo ukázáno, vetřelec je ideální společník do bytu i rodinného domku i proto rodiny s dětmi. Je to oddané, pozoruhodné zvíře, u něhož jako jediného nelze pochybovat o tom, že by vás samou láskou sežral.

Konec

Komentáře

Na těchto stránkách nevzniklo nic za účelem zisku. Kánon originálních děl je majetkem jejich právoplatných autorů. Na druhou stranu všechno ostatní je majetkem naším, proto nešiřte nic z těchto stránek bez souhlasu autora.
Design by D.J. Orlovský